Hvězdárna v Českých Budějovicích vystavuje unikátní astronomický přístroj

Hvězdárna v Českých Budějovicích vystavuje 300 let starý přístroj. Tenhle unikát zobrazuje nebeskou sféru a její hlavní kružnice. Za druhé světové války byl přístroj ve sbírce Adolfa Hitlera, který shromažďoval cennosti z různých států Evropy obsazených německou armádou. Vyroben byl už na začátku 18. století a patří klášteru ve Vyšším Brodě.

Foto: Hvězdárna v Českých Budějovicích

Mimořádný exponát je součástí výstavy Hvězdy a růže, která se vztahuje k historii astronomie v éře posledních Rožmberků, tedy k době 17. století. Mosazný přístroj je doplněn teluriem, tedy modelem znázorňujícím vzájemné polohy Slunce, Země, Měsíce a planet od Merkuru po Saturn. To svědčí o tom, že pochází ještě z doby před objevením Uranu. Používal pro výuku astronomie a ukazoval vlastně to samé, co dnes hvězdárny představují veřejnosti s pomocí planetária a digitálních projekcí. Přístroj se nazývá armilární sféra a skládá se z několika kovových kruhů, které znázorňují nebeský rovník, poledník, obzor, uvedla ředitelka Hvězdárny Jana Tichá.

"Proto má název armilární sféra z latinského slova armila - náramek. Patřil a dnes znovu patří klášteru ve Vyšším Brodě v jižních Čechách. Cisterciáci měli vlastní klášterní učiliště a posléze učili i na biskupském semináři v Českých Budějovicích, takže přístroj sloužil pro výuku."

Na svoji dobu byl přístroj velmi moderní výukové planetárium. Za války se dostal i do sbírky Adolfa Hitlera. Ten některé předměty shromažďoval i v chodbách Vyšebrodského kláštera. Model pak v roce 1945 našli Američané. Další desítky let pak putoval po rakouských muzeích. Tam ho také čeští badatelé objevili.

"Po skoro 200 letech v majetku cisterciáckého řádu byl za druhé světové války zkonfiskován nacisty a odstěhován do Rakouska pro budované Hitlerovo muzeum v Linci. I po druhé světové válce trvalo ještě desítky let, než ho cisterciáci znovu vydobyli z tamních muzejních depozitářů. Takže od roku 1942 byl v Rakousku a do Vyššího Brodu byl vrácen v roce 2009."

Jak dodala Jana Tichá, z kláštera byl teď přístroj zapůjčen do českobudějovického planetária na výstavu o historii astronomie v dobách renesance. Znalci přístroj ocenili skoro na čtyři miliony korun. Pro hvězdáře má však hodnotu mnohem vyšší. Ti mnichům předali symbolickou odměnu - pojmenovali po jejich klášteru planetku.

Jan Justin Berka

"Děkujeme moc, dáme to někam na čestné místo,"

uvedl v České televizi Jan Justin Berka, převor kláštera. Do hvězdárny zamíří po tomto modelu i další historické klášterní přístroje. Astronomové je opraví a vyčistí a některé pak vystaví. V planetáriu se představují i historické sluneční hodiny a hvězdné glóby.

Hvězdárna v Českých Budějovicích však není jediná v jižních Čechách. Pod vrcholem hory Kleť, nedaleko Českého Krumlova, se nachází její pobočka. Leží ve výšce 1070 metrů a je tak nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Začala se budovat v roce 1957 pro náročnější pozorování v místě s vynikajícími podmínkami. Dnes je observatoř Kleť známá i ve světě výzkumem planetek a komet, v němž patří mezi světovou špičku. Na vrcholu Kleti pak najdete nejstarší kamennou rozhlednu s horskou chatou a restaurací. Komu se nechce na horu šlapat, dostane se tam sedačkovou lanovkou.