Módní přehlídka Liběny Rochové zastavila lodní dopravu na Vltavě

Už třetí výročí svého vzniku si v těchto dnech připomíná pražské Muzeum Kampa. V bývalých Sovových mlýnech ho v roce 2003 otevřela česko-americká mecenáška a sběratelka Meda Mládková. Vystavila zde svou celoživotní sbírku českého a středoevropského moderního umění, kterou věnovala Praze. V úterý tu proběhla vernisáž děl oděvní výtvarnice Liběny Rochové, spojená s unikátní módní show:

Tři roky své existence oslavilo Muzeum Kampa vernisáží děl Liběny Rochové. Významná oděvní výtvarnice, která má za sebou úspěšné módní přehlídky v Düsseldorfu, New Yorku, Vídni i Paříži, se pro svou současnou výstavu nechala inspirovat obrazy ze sbírky Medy Mládkové:

"To byla nádherná výzva od paní Medy a já si toho nesmírně vážím. Dělala jsem vnitřní dialog s těmi věcmi a je to vlastně moje reflexe. Já jsem se snažila, aby ten model souzněl s danou věcí, proto jsem to nazvala Dialog. A myslím si, že je to výstava přímo pro toto muzeum."

V prostorách muzea tak jsou umístěny modely šatů z exkluzivních látek, ale i z papíru, kovu či dalších netradičních materiálů. Spíš než oděv připomínají volnou uměleckou tvorbu.

"Měla jsem samozřejmě už několik přehlídek, vždycky je to náročné, tohle ale bylo zatím nejnáročnější. Ačkoliv v počtu to tak není, protože když připravuji přehlídky, je to padesát, šedesát modelů. Tady jich mám devětadvacet, což by se řeklo málo. Do každého jsem ale dala daleko víc srdce, než když dělám přehlídku. Myslím si, že na těchto modelech jsem do toho dala nejvíc ze sebe."

Liběna Rochová si dala záležet i na samotném zahájení výstavy. Diváci tak mohli vidět noční módní přehlídku přímo na Vltavě:

Poslech v RealAudio

Sovovy mlýny

Za doprovodu Händlovy hudby připluly na speciálním pontonu po řece modelky oblečené do fantaskních papírových modelů, inspirovaných jedním z obrazů Františka Kupky. Po taneční kreaci na úzkém molu, kde stojí i slavná Židle sochařky Magdalény Jetelové, odhodily své kostýmy do řeky a znovu se vytratily do tmy. Na téměř půl hodiny se tak zastavila lodní doprava na Vltavě.

Vernisáž výstavy Liběny Rochové, na které nechyběly ani slavné osobnosti show businessu, které výtvarnice obléká, měla ale i charitativní rozměr. Veškerý výtěžek ze vstupného, celkem sto tisíc korun, věnovala Liběna Rochová Dětskému fondu OSN UNICEF na boj proti prodeji a zneužívání dětí.

Na oslavu třetího výročí svého muzea přiletěla z New Yorku i jeho zakladatelka Meda Mládková. Vznik muzea provázely problémy, mecenáška od konce 90. let minulého století vedla spory s památkáři, kteří jí nechtěli povolit úpravy a dostavbu Sovových mlýnů podle jejích představ. Nakonec si prosadila svou a dnes už nikoho nenapadne kritizovat moderní skleněné prvky, které památkářům tolik vadily. Rekonstrukce za zhruba 120 milionů korun proměnila zchátralé budovy, kde se ještě před několika lety scházeli bezdomovci, v unikátní výstavní prostor. Je v něm soustředěna sbírka manželů Jana a Medy Mládkových s téměř 1200 díly českých a středoevropských umělců 20. století. Její součástí je i unikátní soubor 225 děl průkopníka abstrakce Františka Kupky, který do muzea láká znalce a milovníky umění z celého světa. Jsou tu ale i obrazy a sochy ruských, polských nebo maďarských umělců, obsáhlá dokumentace jejich tvorby a tisíce knih o umění. Meda Mládková svou sbírku věnovala našemu hlavnímu městu. Zajímalo mne, co ji k tak velkorysému daru vlastně vedlo

Židle od Magdaleny Jetelové

"Když čtete název na tom muzeu "Když přežije kultura, tak přežije národ", tak pochopíte, že to byl asi náš životní úděl, cíl a přání, abychom mohli tuto kulturu zachovat. A všichni vzdělaní lidé z naší generace tomu věřili. Teď čtu třeba Peroutku nebo Wericha a Voskovce a pořád slyším: bez kultury neexistuje národ."

V době totality Meda Mládková nakupovala i díla umělců, kterým tehdejší režim nedovolal vystavovat. Chtěla jim tak hlavně pomáhat:

Muzeum Kampa

"Já myslím, že mám pro to cit. Já jsem jezdila z Polska do Maďarska, z Maďarska na Slovensko a do Ruska - sem jsem nesměla od r. 1985 - a slibovala jsem /umělcům/, že jednou tu udělám muzeum. A oni mi to dávali velmi lacino. George Sörös mi na to dal sto tisíc dolarů. My jsme pak měli spolu velkou hádku, protože on si přál, abych to dala do Maďarska, a já jsem řekla ne, to bude v Praze! A já jsem vybírala věci, kde jsem si myslela, že ten výtvarník je silný. Třeba se mi ani moc nelíbil, ale cítila jsem, že má co říct."

V Sovových mlýnech jsou tak dnes k vidění díla Adrieny Šimotové, Karla Malicha, Evy Kmentové, Olbrama Zoubka, Stanislava Kolíbala nebo Karla Nepraše. Za tři roky existence muzeum navštívilo přes sto tisíc lidí. Meda Mládková chce v nejbližší době v muzeu zavést novinku - studenti a senioři budou mít díky velké sponzorské firmě vstup do expozice zdarma. A mecenáška chce prosadit i to, aby se vstupné do muzea mohlo zrušit pro všechny návštěvníky.