Návrh státního rozpočtu terčem kritiky
Po nás potopa - takto hodnotí čtvrteční Lidové noviny návrh státního rozpočtu pro příští rok, který s deficitem 88 miliard korun, tedy o 13 miliard vyšším než s jakým má stát hospodařit v letošním roce, předložil vládě šéf resortu financí Bohuslav Sobotka. Je tento návrh skutečně tak nepřijatelný?
"Nebude asi možné dodržet všechny zatím platné závazky směrem k našim aliančním partnerům, bude nutné zvažovat redukci některých druhů vojsk, redukci schopnosti armády pomáhat civilnímu sektoru, například v případě povodní nebo sněhových kalamit. Požádal jsem vládu, aby do usnesení k rozpočtu zahrnula i úkol pro ministra obrany do 30. listopadu vypracovat novou nebo obnovenou koncepci výstavby Armády České republiky přizpůsobenou tomuto novému zdrojovému rámci, který představuje v tuto chvíli redukci asi o deset procent."
Ministr financí Bohuslav Sobotka je ale naladěn optimisticky. Dosažení navrhovaného schodku rozpočtu je podle něj reálné, pokud dojde k určitým legislativním změnám. Musí se o dva roky odložit platnost služebního zákona, který přináší více peněž státním zaměstnancům, novelizovat zákon o nemocenském pojištění a zvýšit spotřební daň u tabákových výrobků. Podle šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého ale jenom tyto změny pro uvedenou výši deficitu nestačí. Šéf státní pokladny však trvá na svém a vyčíslil, jaké ekonomické ukazatele by návrh státního rozpočtu měl v příštím roce přinést:"Návrh rozpočtu pro příští rok počítá s reálným růstem naši ekonomiky cca o 5 procent, průměrnou mírou inflace 2,8 procenta a mírou nezaměstnanosti 7,4 procenta."
Deficit navrhovaného rozpočtu činí asi 3,8 desetin procenta hrubého domácího produktu. Takový schodek ale překračuje limit stanovený takzvaným konvergenčním programem Evropské unie, který podepsala Česká republika s cílem přijmout euro. Je to chyba, říká viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer:
"My jsme neplnili ten tříprocentní limit a sami, dobrovolně jsme v Bruselu řekli, jak rychle budeme tento limit odbourávat. Tyto své sliby porušujeme v okamžiku, kdy ekonomika roste tempem, o kterém se nám v době, kdy jsme tyto závazky přijímali, ani nesnilo. Bohužel pro daňové poplatníky, protože větší část budoucích příjmů, to znamená větší část budoucích daní bude použita na splácení minimálně úroků z toho dluhu."
A jaký další osud návrh státního rozpočtu čeká?
"Byl přijat harmonogram, který počítá s tím, že by se na úrovni vlády o rozpočtu mělo jednat po 18. září. Vláda pak má za povinnost do konce září tento návrh poslat do Poslanecké sněmovny,"
informoval dosluhující ministr financí Bohuslav Sobotka. O konečné podobě rozpočtu už bude rozhodovat nová vláda.