Pracovních příležitostí pro Čechy je v Evropské unii stále víc

Itálie otevře svůj trh práce Čechům a dalším lidem z nových členských zemí Evropské unie. Informaci o zrušení zákazu přinesla minulý týden Evropská komise v Bruselu. Bez jakýchkoli omezení mohou Češi hledat práci už v sedmi z 15 "starých"členských států Unie. Itálie by tedy byla osmá. Jaká je ale praxe, jak se shání práce v zemích Evropské unie?

Foto: Evropská komise

Volný pohyb pracovních sil je jednou z nejcitlivějších otázek v rámci Unie, zejména ve vztahu k novým členským zemím. Svůj pracovní trh otevřely bez jakéhokoli omezení hned po vstupu nových členů jen Velká Británie, Irsko a Švédsko. Letos v květnu následovaly tyto nebojácné průkopníky další čtyři země: Portugalsko, Španělsko, Řecko a Finsko. Až se k nim připojí i Itálie, bude to znamenat, že svůj trh už liberalizovala pro nováčky většina starých zemí Unie. Zákaz práce bude ovšem nadále, i když s některými výjimkami, platit v sedmi zemích. Francie například uvolnila hranice alespoň vyučeným v oborech, jako je stavebnictví, pohostinství, zemědělství, potravinářství nebo strojírenství. V Belgii, Lucembursku a Nizozemsku je pro Čechy uvolněn přístup do sektorů, kde mají státy nedostatek svých domácích pracovních sil. Částečně uvolnilo svůj trh od července Dánsko. Získat zaměstnání bude možné u těch podnikatelů, kteří si zažádají tzv. předběžné povolení k zaměstnání. A jaký je vůbec zájem Čechů hledat práci v zahraničí? Všichni odborníci se shodují v názoru, že žádný exodus se nekonal a nekoná. Práci venku hledají spíše tisíce než desetitisíce lidí. Navíc je nutné rozlišit ty, kteří hledají práci dlouhodobou, od těch, kteří se spokojí jen s nějakou krátkodobou brigádou a zase se vracejí domů. To je případ mnoha studentů. A o jaké země Unie mají Češi největší zájem? Podle Tomáše Kadlece, manažéra agentury pro práci v zahraničí, to jsou země, kde se mluví anglicky.

"Největší zájem je všeobecně o práci ve Velké Británii a v Irsku. Asi 70 procent zájemců cestuje právě do těchto dvou zemí. Důvodů je několik. Británie a Irsko získaly především popularitu díky dobrým platovým podmínkám a díky tomu, že se tam mluví anglicky. Velké množství zájemců totiž kombinuje studium angličtiny s prací. Výhodou Velké Británie také zůstává levné letecké spojení s Českem prostřednictvím nízkonákladových aerolinií."

Zatím je samozřejmě těžké odhadnout, jaký by byl zájem o země, kde se mluví německy. Ty si zatím svůj pracovní trh střeží nejvíce a zřejmě si ho budou chránit nejdéle ze všech zemí Evropské unie.

"Je těžké určit, kde se nejobtížněji získává pracovní povolení. V první řadě je to určitě Německo a Rakousko. Je to logické, tyto dvě země se nacházejí nejblíže k novým členským státům Unie a nejvíce se tedy obávají konkurence pracovních sil z Východu."

Přesto je i v takovém Německu možné legálně pracovat.

"Týká se to některých pracovních oborů, jako jsou kuchaři, vědečtí pracovníci a lékaři. V těchto oborech je šance získat pracovní povolení. Nebo potom u krátkodobých prací, kdy je ale nutné vše si včas zajistit, tj. do 31. ledna."

Podobné je to rovněž v dalších zemích, které si svůj pracovní trh chrání a umožňují pracovat jen v oborech, kde mají nedostatek vlastních lidí. To je případ Francie, Belgie či Nizozemí.

"Vyřízení jednotlivých formalit je bohužel zdlouhavé a náročné. Pokud ale zájemce o práci splní všechny požadavky, získá pracovní povolení téměř automaticky."

Jak ale Tomáš Kadlec připomíná, nejde přitom kupodivu vůbec o práce, pro které se vžil termín ´gastarbeitské´ a na které domácí lidé pohlížejí s jistým despektem.

"Je to spíše naopak. Jedná se o vysoce kvalifikované práce."

Obecně v Evropské unii prý také platí, že spíše je úspěšnější uchazeč o dlouhodobou práci, než o brigádu.

"Záleží na sezóně a na kvalifikaci klienta. Všeobecně se dá říci, že je jednodušší získat práci dlouhodobou a čím je práce kvalifikovanější, tím je větší šance získat dlouhodobou práci."

Mezi zeměmi, které dosud své pracovní trhy zcela neotevřely, zaujímá od července ´nejliberálnější´ pozici Dánsko. Tam by mělo v podstatě stačit, když si zaměstnavatel, jak už bylo řečeno, zažádá o předběžné povolení k zaměstnání pracovníka z nové členské země Unie. Nával Čechů se ale podle Tomáše Kadlece nečeká.

"O práci v Dánsku určitě zájem bude a poptávka se nyní určitě zvýší. Velké Británii a Irsku se samozřejmě nevyrovná. Dánsko ještě neuvolnilo úplně pracovní trh a má pro nás další nevýhody. Angličtina tam není úřední jazyk a mají tam i vysoké sociální zatížení."

Ilustrační foto: archiv Radia Praha

Tomáš Kadlec nadhodil ještě jednu zajímavou otázku. Jak je to vůbec s potřebou jazykové vybaveností při hledání práce v zahraničí. Proč by například v Dánsku neměla stačit angličtina?

"Angličtina se nikdy nevyrovná úřednímu jazyku. To znamená, že pro kvalifikované práce mnohdy angličtina nestačí. Tam je třeba znalost úředního jazyka i angličtiny. Pravda, u manuálních prací většinou angličtina stačí."

V Česku se občas ozývají kritické hlasy, že jsme měli při vstupních jednáních s Evropskou unií požadovat reciprocitu. To znamená stejné zacházení s pracovníky. Jenže, na koho například z Německa bychom dnes chtěli uplatnit reciproční přístup? Na německé manažéry z firmy Škoda Auto? To je samozřejmě směšné. Protekcionistickým opatřením některých zemí možná porozumíme lépe, když si uvědomíme, že už i v Česku se začíná hovořit o ochranných opatřeních, a to v souvislosti s připravovaným vstupem Rumunska a Bulharska do Evropské unie.