Sněmovna stále bez předsedy, do hry se vkládá Senát

V pátek se poslanci sešli k další, už páté volbě vedení Sněmovny. A opět byla neúspěšná. Podrobnosti přináší Martina Lustigová, od které se také dozvíte, že dva měsíce po volbách začíná docházet trpělivost senátorům.

Těsně před volbou sociální demokraté stáhli svého kandidáta Lubomíra Zaorálka, protože pro něj neměli dojednanou podporu. Premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že ve čtvrtek kontaktoval SMS zprávou předsedu ODS Mirka Topolánka, který však na výzvu k jednání nereagoval. Topolánek ale tvrdí, že to bylo naopak - jednat podle něj odmítl Paroubek. Páteční volba předsedy Poslanecké sněmovny tak měla jediného kandidáta - byl jím Jan Kasal z KDU-ČSL. Ani v jednom ze dvou kol se mu ale nepodařilo získat potřebný počet hlasů.

Sociální demokraté už také oznámili, že nepodpoří trojkoaliční vládu při případném hlasování o důvěře. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v pátek ve Sněmovně řekl, že trojkoalice je mrtvým projektem, projektem ve slepé uličce.

Do řešení povolební patové situace se vkládá Senát. Senátoři už začali sbírat podpisy ke svolání schůze, na které by mohli projednat způsob, jak se co nejrychleji dobrat k předčasným volbám. Ke svolání schůze jsou potřeba podpisy 27 senátorů, tedy jedné třetiny Senátu. "Do pěti dnů po převzetí této podpisové listiny jsem povinen svolat schůzi a senátoři to musí dostat tři dny předem. Předpokládám, že jsou dvě varianty, a to je 9. a 16. srpna," uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS, která dala ke svolání schůze podnět. Sobotka očekává, že podpora ke svolání schůze bude napříč politickým spektrem.

Návrh ústavního zákona, o kterém by senátoři chtěli jednat, by prezidentovi umožnil, aby se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců a za situace, kdy by vláda podala demisi, rozpustil Sněmovnu. Pokud Senát návrh schválí, dostane ho k posouzení Poslanecká sněmovna a prezident. A jaké jsou šance, že takový návrh bude skutečně schválen? Na to jsem se zeptala politologa Tomáše Lebedy:

"Já nechci nic předpovídat, protože to ani není mým úkolem. Záleží zkrátka na tom, jestli politici budou chtít takovéto řešení zvolit, ale podle mého názoru by to bylo řešení rozhodně lepší, než kdyby se pokoušeli vypsat předčasné volby opět tím velmi nestandardním způsobem, jako to bylo v roce 1998, kdy schválili speciální ústavní zákon za účelem vypsání jedněch jediných konkrétních předčasných voleb."

A kde jsou podle vás hlavní klady tohoto zákona?

"Měl by obecnou povahu. To je vlastně jeho hlavní prospěšnost, protože by se týkal všech následujících situací. Ovšem je to dost velký zásah do ústavního systému a v tuto chvíli si myslím, že je potřeba být trošku opatrný a bylo by vhodné velmi dobře promyslet veškeré možné jiné politické konsekvence této úpravy, protože ústavní mechanismus je jako stroj a když vyndáte nebo změníte jedno kolečko, tak se také může stát, že se vám ten problém projeví někde na úplně opačné straně. Bylo by dobré, aby se k tomu ústavní právníci velmi důkladně vyjádřili a aby to důkladně posoudili, protože to není věc, která by se dala měnit každý den."

A je právě teď, několik týdnů po volbách, kdy se politici nejsou schopni na ničem dohodnout, správný čas na změny ústavy?

"Ono to bývá tak, že většinou v těch poklidných dobách k tomu není politická vůle. Takže je to velmi těžké. A když se podíváme, za jakých okolností například vznikla ústava V. francouzské republiky, tak ta vznikla v té nejneklidnější době, jakou si v druhé polovině 20. století ve Francii bylo možné představit. Takže pochopitelně to jsou okolnosti, které k takovým změnám vedou. S tím se nedá nic dělat."

Ústavní zákon už Senát Sněmovně nabídl loni, poslanci jej ale v březnu vrátili horní komoře k dopracování.