Češi stále více kupují nemovitosti v evropském přímoří
Nemilá překvapení přinesla řadě lidí přehnaná očekávání růstu cen nemovitostí s ohledem na vstup do Evropské unie. Někteří dnes na druhou stranu zjišťují, že ceny nemovitostí v některých českých lokalitách se už v podstatě vyrovnaly s cenami v Evropské unii. A tak se Češi při nákupu nemovitostí začínají stále více rozhlížet i po Evropě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Opatrnosti v případě koupi nemovitosti není nikdy nazbyt, tím spíše, když je to v zahraničí. Klienti přitom musí počítat s rozdílnou legislativou v té které zemi, i když jde o členskou zemi unie. V případě Chorvatska, které ještě v unií není, ale odborníci nabádají k opatrnosti i proto, že některé stavby mohou být postaveny načerno a kdykoliv pak může hrozit jejich demolice. Proto je při koupi nutné pečlivě prostudovat dokumenty ke stavbě. A jak je to s cenovými relacemi? Podle Miroslava Dudy například v Itálii ceny obecně klesají od severu k jihu.
"To je velmi široká otázka. Obecně platí, že sever je poněkud dražší, protože je průmyslověji vybavený, jsou tam větší investice. Jih je podstatně levnější. Budu hovořit z osobní zkušenosti. Takovou obyčejnou vilu seženete na jihu za 1,8 milionu eur, ale může to jít klidně až do 50 milionů. Záleží na vybavení. Pokud jde o byty, takový průměrný byt osmdesát metrů čtverečních se dá koupit za sto tisíc eur a rodinný domek za 200 tisíc eur. V Itálii je to ale hodně diferencované. Sever je dost drahý, pak to klesá o 25 procent na severozápadě a na jihu cena klesá ještě víc."
Realitní kanceláře uvádějí, že největší zájem o koupi přímořské nemovitosti mají podnikatelé středního věku se zavedenou firmou. Ti movitější prý investují i miliony eur. Dalšími zájemci jsou manažéři a dnes už i zaměstnanci.
"Vidíme zde určitý trend u střední, vyšší střední vrstvy, protože se ukazuje, že ceny v Evropské unii, byť se to zdá neuvěřitelné, se začínají pomalu srovnávat s cenami v Česku. Jsou samozřejmě výjimky, například už zmíněné velké vily na jihu Itálie. Když si ale představíte, že si na jihu Itálie pořídíte byt u moře za sto tisíc eur, tak už můžeme hovořit o srovnávání cen."Miroslav Duda si myslí, že některým příslušníkům střední vrstvy už prvoplánově ani tak nejde o to, aby za koupí nemovitosti viděli jen výhodně uložené peníze.
"Češi si najednou trošku uvědomují, že život není jen honba za penězi a že velké umění je i umění žít. Když si vezmete, že si v Itálii můžete koupit apartmán, ze kterého jste za chvilku u moře a za hodinu naopak v Dolomitech u sjezdovky, a to vše si pořídíte třeba za tři miliony korun, tak si myslím, že spousta Čechů už dává přednost té investici proto, aby žila."
V Evropě jsou zřejmě nejdražší nemovitosti v Anglii. Kdo by chtěl ale zrovna za kanálem La Manche trávit víkendy a dovolené? Pokud samozřejmě nejde o bohatého snoba, který by se chtěl prezentovat v nějakém starém šlechtickém sídle plném přízraků. A kde jsou v přímoří naopak nejpříznivější ceny?
"Rozhodně bych upřednostnil Černou Horu, která je trošku stranou. Potom bych doporučoval, zaměřit se na Řecko a Itálii, protože tam budou ceny nemovitostí ještě klesat, a určitě bych doporučoval Bulharsko. I když je dost problém koupit v Bulharsku nemovitost. Bulhaři jsou poměrně chytří a své nemovitosti raději dlouhodobě pronajímají, zvláště ty nemovitosti u moře."A co považuje za dobrou investici sám Miroslav Duda?
"Nerad bych někoho protěžoval, ale osobně bych dal přednost Řecku a nějakému řeckému ostrovu, protože bych chtěl žít."
Podle realitních kanceláří investují Češi do nemovitostí nejvíce v Evropě, na starý kontinent jde asi devadesát procent investic. Kromě přímořských oblastí je rovněž zájem o lyžařská střediska v Alpách. Zhruba deset procent investic pak směřuje na Karibské ostrovy a na Floridu.