Pole, louky, lesy ale i domy či chaty. Tisícům nemovitostí v Česku stále chybí správný vlastník
Po celém Česku dodnes existuje přes 150 tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Upozorňuje na to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jde o tisícovky staveb a desítky tisíc pozemků, u nichž buď není zapsaný žádný vlastník, nebo o něm v katastru chybí potřebné informace. Čas pro skutečné vlastníky těchto nemovitostí se krátí, pokud se do konce roku nepřihlásí, majetek propadne státu.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM ) na svém webu uvádí, že v katastru nemovitostí bylo k letošnímu 1. únoru evidováno téměř 121 a půl tisíce nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 343 tisíc položek.
Podle úřadu se tak reálně jedná o 150 a půl tisíce unikátních nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Většinu tvoří pozemky, hlavně orná půda, lesní pozemky či travní porosty. V seznamu lze ale nalézt i rodinné a bytové domy, chaty nebo garáže.
Pokud se skutečný vlastník o tyto nemovitosti nepřihlásí nejpozději do letošního 31. prosince, uběhne lhůta daná občanským zákoníkem a majetek propadne státu.
„Letošní rok je v souladu s občanským zákoníkem posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva. Doporučuji proto všem nahlédnout do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků na našich webových stránkách a zkontrolovat, zda předkům nebo jim samotným nepatří nemovitost, o které nevěděli,“ vyzvala generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků aktualizuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na svých webových stránkách dvakrát ročně.
Stopy vedly až do Kanady
Že se kontrola seznamu vyplácí, ilustruje podle úřadu případ ženy z Jindřichohradecka. Ta se přihlásila s tím, že je nejbližší příbuznou muže, který zemřel v roce 1991. Do doby tohoto zjištění byl pokládán za nemajetného, neboť v původním dědickém řízení se na pozemky zapomnělo. Podle údajů v katastru nemovitostí mu však patřily přes 4 hektary půdy.
„ÚZSVM tou dobou již také prohledával archivy ve snaze najít majitele této půdy, o kterém se přes 30 let nic nevědělo. Vše se tedy skvěle sešlo, společnými silami se dřívější vlastnictví skutečně povedlo prokázat a rozlehlé pozemky již mají novou majitelku,“ přibližuje úřad na sociálních sítích.
V dalším případě dohledaných vlastníků nemovitostí připomíná například rodinu, která získala hektar políčka, který dříve vlastnila jejich babička.
„Při procházení seznamu nejasných vlastníků nemovitostí nalezl muž jméno své babičky. Patřil jí hektar pole, které ale rodina nikdy nezdědila. Obrátil se proto na náš úřad a dodal listiny, které měl. Ukázalo se, že babička majetek vlastnila pod příjmením prvního manžela. Naši kolegové obstarali další doklady z matričních úřadů a z pozemkových knih. Dohledaná smlouva z roku 1949 potvrdila mimo jiné to, že babička, tehdy prvně vdaná, dostala pozemky od rodičů. Nalezené údaje stačily k zahájení dodatečného dědického řízení, po jehož konci se majetek vrátil zpět rodině.“
Skutečné vlastníky nemovitostí vyhledává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových od roku 2014, kdy mu to uložil nový katastrální zákon. Z počtu více než 200 tisíc pozemků a nemovitostí zapsaných v katastru na nedostatečně identifikované vlastníky se od té doby podařilo vyřešit přes 51 a půl tisíce případů. Nejčastějším výsledkem šetření bylo právě podání podnětu k obnovení dědického řízení, protože vlastník již nežije.
Zajímavý je případ neznámého spoluvlastníka zemědělského pozemku v Rohatci. Jeho stopy vedly až do Kanady.
„Úřad nakonec dohledal, že spolumajitelem byl vyznamenaný československý hrdina sloužící za druhé světové války u letectva v Kanadě. Rohatecký rodák zesnul v roce 1942 ve službách kanadského královského letectva, kde sloužil jako mechanik a dosáhl hodnosti seržanta. Jeho životnímu příběhu věnoval svou knihu Pavel Vančata,“ uvádí na webu úřad, který pak příslušným osobám vysvětlil, jak dále postupovat. V současnosti probíhá dědické řízení.
