Pozemky a domy, o které se nikdo nehlásí. V Česku jich je téměř 167 tisíc
Skoro 167 tisíc nemovitostí, pozemků či staveb v Česku nemá majitele nebo se o ně majitel nehlásí. Neznámé vlastníky proto vyhledává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A to nejen na dotazy obcí, nebo institucí, ale také kvůli soukromníkům. Úřad také vyzývá lidi, aby si na jeho stránkách zkontrolovali, zda by mohli být vlastníkem některé nemovitosti.
Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka, nebo vlastníka sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci.
Většina zápisů tohoto druhu v katastru pramení podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze situace před rokem 1989, kdy se katastr neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.
K srpnu loňského roku bylo podle úřadu v katastru nemovitostí evidováno přes 166 a půl tisíce nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Většinou se jedná o pozemky. Hlavně o ornou půdu a také o cesty, lesní pozemky či travní porosty. V seznamech ale lze nalézt také rodinné a bytové domy, chaty nebo garáže.
Detektivní práce
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se za posledních 7 let podařilo úspěšně dohledat vlastníky více než 43 tisíc pozemků a nemovitostí.
„V dohledávání nejasných vlastníků jsme velmi úspěšní. Jen v uplynulém roce se nám podařilo vyřešit 7 496 takových případů, což je výborný výsledek. Tím, že čistíme katastr nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů, pomáháme obcím, kterým tyto nemovitosti bránily při výstavbě potřebné infrastruktury. Zároveň pomáháme občanům dohledat majetek jejich předků, o kterém doposud nevěděli,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Hledat mezi neznámými vlastníky pozemků je přitom dost náročný proces, téměř detektivní práce.
„Je potřeba vyhledávat informace v matrikách, archivech a v některých případech je zapotřebí spolupracovat i se zahraničními úřady,“ potvrdila mluvčí Úřadu Michaela Tesařová.
Stopa mizí v Argentině
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se podařilo například vypátrat neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy se podařilo objasnit až po více než 70 letech po jeho smrti. Po provedeném šetření podal úřad žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.
Díky jinému šetření získal stát například po švédské občance dům se zahradou v Jablonci nad Nisou.
Zajímavý je také případ pozemků v Závišících u Štramberku. Jejichž původní majitelé byli manželé, kteří se na počátku 20. století odstěhovali za prací do Argentiny. Tam jejich stopa ale končí. Ani spolupráce s velvyslanectvím v Buenos Aires a místními úřady neobjasnila, kdy a kde zemřeli a zda měli nějaké dědice. Také šetření v krajanské komunitě v Argentině nebylo úspěšné. Proto byli okresním soudem v Novém Jičíně prohlášeni za mrtvé a v dědickém řízení pozemky připadly státu. Tři z nich byly předány státnímu podniku Povodí Odry, protože na nich leží koryto řeky Sedlnice.
Informace o nedostatečně identifikovaných vlastnících zveřejňuje ÚZSVM na svém webu. Pokud se o lidé o nemovitosti nepřihlásí do konce roku 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a majetek propadne státu.
