Koaliční smlouva je podepsána, vláda ale nemá většinu

V pondělí v poledne podepsali zástupci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených koaliční smlouvu. Jaké jsou hlavní priority Topolánkova týmu? A jaké má vznikající vláda šance na získání důvěry? Posunula se někam jednání o rozdělení křesel v Poslanecké sněmovně? To ve svém příspěvku shrnuje Martina Lustigová, která vývoj na české politické scéně celý víkend sledovala.

Vedoucí představitelé ODS (zleva) Pavel Bém, Mirek Topolánek a Miroslava Němcová, foto: ČTK

Mezi priority trojkoalice bude patřit Evropská unie, občan, rodina, vzdělání a kultura, právní stát bez korupce, dále to budou zdravé veřejné finance, moderní ekonomika a nová pracovní místa a také kvalita života na venkově i ve městech. Koalice hodlá více těžit z členství Česka v EU, chce reformovat unijní zemědělskou politiku, ale také například posílit roli otců při výchově dětí.

Všechny tři strany se také domluvily, že i kdyby první pokus sestavit vládu sněmovna neschválila, žádná z nich nezačne vyjednávat se socialisty o vytvoření jiného kabinetu. Předseda lidovců Miroslav Kalousek potvrdil společný postup všech tří stran po celé funkční období. "Je to náš závazek, že zcela určitě jednostranně bychom neuzavírali během funkčního období koalici například se sociální demokracií. A zavazují se tak všechny tři strany. Můžeme takové jednání a takové aranžmá podle tohoto závazku udělat společně, nemůžeme ho udělat jednostranně."

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTK

Podle politologů smlouva obsahuje body, ve kterých ODS musela ustoupit menším stranám. Podle odborníků ale reálný význam tohoto dokumentu není velký, protože trojkoalice zatím nemá podporu ve sněmovně. Připomeňme, že má přesně polovinu hlasů. Sociální demokraté požadují za podporu od koalice programové ústupky - to ale ODS podle svého předsedy Mirka Topolánka odmítá: "Já nemíním ta jednání předjímat, protože my v programových věcech ustupovat nemíníme. Pokud se shodneme na cíli a na prioritách, nástroje samozřejmě v každé normální společnosti realizuje vláda, nikoliv opozice." Ale předseda ČSSD Jiří Paroubek má i jiné než programové požadavky: "My si myslíme, že by bylo dobré, aby za stavu 100 na 100 z dvou nejvyšších ústavních funkcí, které jsou v tuto chvíli ve hře, tzn. funkce premiéra a funkce předsedy Poslanecké sněmovny, měl jednu z nich představitel opozice. V tomto případě to může být sociální demokrat."

Sociální demokraté už oznámili, že jejich kandidátem je Lubomír Zaorálek, který sněmovnu vedl v minulém funkčním období. Občanští demokraté nominovali Miroslavu Němcovou. Podle původních plánů by se o vedení sněmovny mělo rozhodovat na čtvrteční schůzi. Trojkoalici ale oslabuje to, že v pátek byl s mozkovou mrtvicí hospitalizován poslanec ODS Miloš Patera. Pokud by nebyl schopen zúčastnit se jednání, měla by koalice ve sněmovně 99 zástupců, které by mohl snadno přehlasovat blok sociálních demokratů a komunistů.

K povolebním jednáním se o víkendu vyjádřil i prezident Václav Klaus. V televizi Prima řekl, že po případném neúspěchu Mirka Topolánka o sestavení vlády nepověří dalším pokusem šéfa ČSSD Jiřího Paroubka: "Já myslím, že jsem mu naznačil už opakovaně, že toto doufání není správné." Podle Jiřího Paroubka se prezident Klaus chová aktivisticky a jako čestný předseda ODS neměří všem stranám stejným metrem. Václav Klaus dále uvedl, že ODS má povinnost pokusit se sestavit koaliční vládu. A ČSSD podle něj nemůže očekávat, že bez důkladně projednané dohody dosáhne křesla předsedy sněmovny.