Koaliční program je hotov, Topolánkova vláda ale stále nemá jasnou podporu

Občanští demokraté, lidovci a zelení se v pátek definitivně domluvili na programové části koaliční smlouvy. Dohodli se také na rozdělení ministerských postů - v šestnáctičlenném týmu obsadí deset křesel včetně premiéra ODS, obě menší koaliční strany získají po třech křeslech. Koaliční smlouvu politici podepíší v pondělí. Topolánkova vláda ale stále nemá jasnou podporu v Poslanecké sněmovně. O tom si s Martina Lustigová povídala s politologem Petrem Justem.

Zleva: Martin Bursík, Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Jsme svědky dlouhých a náročných jednání o programu a podobě nové vlády. Mají tato vyjednávání vůbec smysl, když zatím není jasné, jestli vznikající vláda získá v Poslanecké sněmovně podporu?

"Každá jednání mají určitě smysl, o tom vlastně je politika, o tom je povolební politické prostředí. Tady spíše dochází k tomu, že probíhají paralelně dvě roviny jednání. Jedno na úrovni té vznikající stovkové koalice a souběžně s tím jednání s ČSSD, což je zcela přirozené, protože ta stovková koalice musí někde získat alespoň jednoho dalšího poslance a je snaha obrátit se na ČSSD s žádostí o podporu nebo toleranci této vlády. Otázka je, jak si jednotliví partneři v tomto vyjednávání budou stát na svých požadavcích, které se v současné době zdají jako naprosto nekompromisní - to znamená, že ČSSD odmítá jakoukoliv podporu nebo toleranci té vznikající vládě. ODS je tímto trochu tlačena dělat ústupky ze svého programu. Obávám se, pokud ODS bude dělat ještě další a další ústupky, aby nezpronevěřila celý svůj program, se kterým do voleb šla. Každopádně to určitě vrhá trošku horší světlo na ODS, respektive ne ani tak z jejich vlastní viny, ale právě proto, že jsou nuceni pod tlakem ČSSD dělat ústupky ze svého programu."

V tisku se objevily informace o tom, že vznikající koalice hodlá do svého prohlášení včlenit dohodu o tom, že strany této koalice budou společně postupovat až do příštích voleb. Nesvazuje to ale stranám ruce pro další jednání?

Mirek Topolánek, foto: ČTK

"Určitě to ruce svazuje, ale musím na úvod také říci, že je to velmi zajímavý jev, protože si nemyslím, že až tak do politiky patří. Myslím si, že politika je o schopnosti jednat a komunikovat. A v případě, že některá formace selže, tak je zcela přirozené, že je snaha vyřešit tu situaci jiným způsobem. Obávám se, že to bude vrhat velmi negativní stín na vnímání politiky očima občanů, protože se tím ještě více zdůrazní, že volby dopadly těžko řešitelnou situací a že ani politici nejsou schopni je vyřešit. Jenom to podtrhuje tu patovou situaci, kdy zase na druhou stranu pokud druhý pokus sestavit vládu získá ČSSD, tak naopak se ta současná středopravicová stovka dostane do té pozice, jako je ČSSD v současné době. Bude to taková hra na kočku a na myš, kdy jedna strana bude honit tu druhou a pak zase opačně. Myslím si, že to spíše uškodí politickým stranám a vnímání občany."

Něco už jste naznačil... Ale co se stane, pokud vznikající Topolánkova vláda nezíská důvěru? Kam se ta jednání mohou dál posunout?

"Pokud vláda Mirka Topolánka nezíská důvěru, tak je tu podle ústavy druhý pokus. Ona sice bude dále pověřena řízením země, ale prezident republiky vybere dalšího kandidáta. Není vázán tím, že to nutně musí být předseda nebo představitel strany, která skočila ve volbách druhá. ČSSD s tím operuje, nicméně prezidentovi žádný zákon nepřikazuje, koho musí jmenovat. To znamená, že to klidně může být opět zástupce ODS, může to být nestraník, může to být kdokoliv, zástupce kterékoliv strany. Ten samozřejmě dostane možnost sestavit vládu a pokud ani jeho vláda nezíská důvěru, tak třetí pokus jmenovat premiéra bude mít předseda Poslanecké sněmovny. A to je důvod, proč nejenom obsazení vlády je natolik zdlouhavé a komplikované, ale proč se zatím politické strany nedohodly ani na obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Určitě cítí, že více než kdykoliv předtím je tady možnost, že předseda Poslanecké sněmovny zasáhne výraznou měrou do povolebního vyjednávání."