Štěpán Vojtěch má za sebou raketový vstup do seriálu MS rallye
Český automobilový závodník Štěpán Vojtěch vstoupil do zlomové sezóny. V seriálu rallyeového MS zažil premiéru, kterou absolvoval ji na hodně exotickém místě - v Mexiku. Odvezl si odtud hodně pozitivních zážitků.
Byla to premiéra úspěšná, Štěpán Vojtěch si za 19. místo připsal dva mistrovské body. Za "velkou louží" na něj čekalo příjemné překvapení.
"Nejvíce mě překvapila atmosféra šampionátu. Je to stmelená rodina, půjčují se věci, když týmy potřebují. To bylo velmi milé překvapení a také jsme byli krásně přijati, ačkoliv to byl náš první start. Velmi rychle nás vzali za své."
Po Mexiku na něj o tomto víkendu čeká ještě větší výzva - Argentinská rallye.
"Bude to ještě drsnější, než bylo Mexiko, ale je to výzva a myslím si, že máme dost zkušeností, abychom se dokázali poprat i s těžkými soutěžemi. V Argentině vlastně bude podzim, zatímco v Mexiku bylo celou dobu jasno - 30 stupňů. V Argentině budou podmínky rozhodně jiné, někde budou i zbytky sněhu, někde bláto, což je složitější na výběr pneumatik a na všechno. Bude tam spousta nových věcí, takže to nebude jen o točení volantem. Myslím si, že nasbíráme zkušenosti a potom budeme zkušenější a zkušenější."
Pochopitelně v seriálu MS jsou závody různé obtížnosti. Vojtěch začíná na těch těžších, které jsou pro něj výbornou jezdeckou školou.
"Vypadla specifická soutěž Safari, která měla glanc, že kdokoliv to přejel, tak byl hrdina. Argentina a Mexiko jsou určitě jedny z nejtěžších soutěží, protože např. v Austrálii a na Novém Zélandu panují jednoznačnější podmínky. Naopak ve Finsku a na Sardinii je to hodně rozbité a musíte umět improvizovat."
Libereckému borci se podařil rychlý vzestup mezi světovou elitu. Sám se však mezi ni ještě skromně nepočítá.
"Tak já jedu šestou sezónu a startovat na MS neznamená, že jste elitou. Musíte se s ní nejprve měřit a obstát, ale k tomu je strašně dlouhá cesta. Já jsem svým způsobem trochu "rychlokvaška", takže pro mě, když se podívám zpátky, je to úspěch ohromný. Za krátkou dobu jsem se dostal z národního šampionátu až k MS."
I u rallyeových závodníků existují specialisté na jednotlivé povrchy, tak jako jsou např. u tenistů antukáři, trávaři či betonáři.
"Já nic nepreferuji, ale vychází to ze zkušeností. Grönholm se od malička pohybuje na nezpevněném povrchu a přijde mu to naprosto přirozené, ale pak trochu pokulhává na asfaltu. Ten je naopak naší doménou, dokážeme na něm být velmi rychlí. Bohužel v kalendáři MS jsou jen tři čistokrevné asfalty, takže by měli být ve výhodě jezdci ze severských zemí, ale jak dokazuje fenomenální Francouz Loeb, nemusí to platit doslova."
Na konečném výsledku se pochopitelně určitou měrou podílí i znalost trati. V tomto směru má český reprezentant nevýhodu, neboť všechny světové rallye jede poprvé.
"Je to handicap. Přesto zásadní věcí je rozpis a nikoliv jestli trať znám. Podle rozpisu člověk ví co musí udělat. Samozřejmě, když člověk někde v minulosti jel, dává mu to jistotu a může se soustředit na posouvání hranic. V momentě kdy jedete na RZ na druhé straně zeměkoule, kde jste v životě nebyl a máte to dvakrát projeto v civilním autě, tak tam panuje jistá nejistota a musíte si nechávat určitou rezervu."
Ačkoliv dosahuje za volantem svých vozů Mitsubishi a Peugeot mnohdy větších rychlostí než 200 km/hod, strach nepociťuje.
"O strachu se nedá mluvit. Já to řídím a kdybych měl strach, tak mě to omezuje ve fungování. Je to sport jako každý jiný a jistá míra rizika tam je, ale člověk dělá to co umí a není na místě hloupé riskování. Za plného provozu na D1 mám strach spíše."
Foto: www.vojtech.org
