Politici zatím velkou koalici odmítají

Povolební velká koalice by byla podvodem na voličích, soudí premiér Jiří Paroubek a expremiér a expředseda ČSSD Miloš Zeman. Podle nich by se dvě velké české strany - tedy ČSSD a ODS - nemohly dopustit většího omylu, protože by nemohly realizovat svůj program a musely by ustupovat koaličnímu partnerovi. Vznik velké koalice v této chvíli nepreferují ani občanští demokraté. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

"To, že obě hlavní politické strany před volbami tuto možnost dementují, je logické, ale nic to nevypovídá o tom, že by tato možnost nebyla ve hře. Jak sociální demokraté, tak občanští demokraté se výrazně vymezují vůči druhé nejsilnější politické straně. A tudíž by pro jejich voliče bylo v předvolebním boji zklámaním, kdyby právě s tím největším soupeřem deklarovali uzavření velké koalice," soudí politolog Lukáš Valeš, podle kterého je povolební velká koalice stále reálnou možností. Podle něj se totiž ČSSD chce nadále udržet u moci a pro ODS je zase vidina dalšího volebního období v opozičních lavicích nepředstavitelná. Velká koalice by pro ně mohla být řešením.

Je tedy vyhlášení Jiřího Paroubka a Miloše Zemana o tom, že velká koalice po volbách nepřichází v úvahu, jenom rétorickým cvičením pro voliče? "Minimálně ze strany pana premiéra jsem přesvědčen, že jde skutečně pouze o předvolební tah," uvedl Lukáš Valeš. Strany totiž před volbami nemohou otevřeně přiznat, že jsou ochotny vstoupit do velké koalice se svým rivalem.

Jaká jsou vlastně hlavní úskalí velké koalice? Slovo má politolog Tomáš Lebeda: "Velká koalice má jednoznačná úskalí v tom, že tady vlastně potom chybí nějaký velký opoziční protihráč, chybí tady ta protiváha. V opozici zůstávají pouze malé strany a samozřejmě záleží na nich, jak tuto opoziční roli zvládnou. Navíc by v opozici zůstali komunisté, možná jako nejsilnější strana, a to by jim samozřejmě hrálo do karet."

Jan Zahradil

Diskusi o velké koalici minulý týden opět rozpoutal návrh občanského demokrata Jana Zahradila, který připustil, že za určitých okolností by jako krajní řešení mohla po volbách vzniknout velká koalice, která by měla jediný cíl: prosazení změny volebního systému. Premiér Paroubek ale úvahy o zavedení většinového volebního systému odmítl. Zahradilův nápad se příliš nezamlouvá ani jeho ODS. Navíc ani není jisté, jestli by dvě nejsilnější politické strany získaly pro prosazení většinového systému potřebnou ústavní většinu. A jak upozorňuje politolog Tomáš Lebeda, změna by ani nemusela přinést to, co si od ní strany slibují: "Vůbec nemusí zajistit, že v dalších volbách tyto dvě strany uspějí tak, že by mohly vládnout samy nebo že by ta situace byla jednodušší. Kauzální vazba mezi volebním systémem a charakterem stranického systému vůbec není tak jednoduchá, jak si někteří politici myslí."

A jak tedy vypadají současná vyhlášení o tom, s kým po volbách spolupracovat a s kým ne? Zatímco sociální demokracie dnes spíše směřuje k menšinové vládě, která by se opírala o parlamentní podporu komunistů, ODS - stejně jako KDU-ČSL nebo Strana zelených - jakoukoliv povolební spolupráci s komunisty jednoznačně vylučuje. V ostatních případech si strany nechávají pootevřená vrátka.