Tuzemské pivovary loni lámaly rekordy
Export se stal tahounem růstu české ekonomiky. Země také loni poprvé v historii vyvezla více zboží, než dovezla. Bylo zaznamenáno hned několik exportních rekordů. Mezi nimi také jeden, řeklo by se, klasicky český. Poprvé v historii totiž vyvezly loni pivovary z České republiky více než tři milióny hektolitrů piva. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
"Nejvíce tradičně vyexportovala skupina plzeňského Prazdroje, druhá byla tradičně skupina Staropramenu a třetí je Budvar. Nicméně, pokud se týče přírůstku, jak se říká v anketách pop music - skokan roku, tak to jsou Krušovice. Ti skutečně dosáhli absolutně největšího zvýšení."
Překvapením loňského roku ale byl nástup malých pivovarů.
"V absolutních číslech samozřejmě ne. Ty vývozy se srovnávat nedají. Pokud se ale týče relativního nárůstu, tak zcela jistě byly malé pivovary úspěšnější než pivovary velké. V podílu z produkce, který vyvážejí, má z těch velkých přes 40 procent Budvar, ostatní mají výrazně méně. Některé malé pivovary ale exportují ještě větší podíl než Budvar. Řekněme Lobkowiczský pivovar ve Vysokém Chlumci exportuje v některých měsících 70 procent své produkce."
Malé pivovary zkrátka plně využily předloňského vstupu do Evropské unie. Ten zrychlil přepravu a odboural některé administrativní bariéry. Zdeněk Mikulášek z Humpoleckého pivovaru Bernard uvádí ještě další důvod.
"Malé pivovary často dělají nějakou místní specialitu, jsou odlišné. Nejdou cestou ´europiva´. Stává se jim pak, že se jim povede sehnat nějakého zahraničního partnera a vyvážet do jeho země."
Vysoké exportní aktivity ale mají jednu společnou hlavní příčinu. Ta se týká všech, ať už velkých nebo malých. Český trh je totiž v podstatě nasycen. Ředitel českých pivovarníků Jan Veselý se netají tím, že celková spotřeba piva u nás stagnuje. Samotní Češi prý dokonce pijí méně.
"Tuzemská spotřeba českých občanů klesá už nejméně deset let. Není to ale vidět na číslech odbytu, protože stále více piva vypijí turisté. Já to odhaduji tak na dvacet litrů. Čili z těch 160 litrů na hlavu, jde asi 140 za Čechy, tady už jsme poklesli, a na dvaceti litrech mají zásluhu cizinci."
Také Zdeněk Mikulášek z pivovaru Bernard mluví o obrovském přetlaku piva na českém trhu. Zmiňuje ale ještě jednu okolnost, která ovlivňuje exportní strategii pivovarů.
"Je třeba vědět, jestli se pivo vyváží jenom kvůli tomu, aby byla naplněna výrobní kapacita pivovaru nebo jestli se vyváží kvůli zisku."
Jak je to v případě Bernardu?
"Bernard jde určitě cestou ziskovosti. To znamená, že zbytečně nevyvážíme jenom proto, abychom naplnili kapacitu. I tak se nám povedlo za loňský rok dosáhnout desetiprocentního podílu exportu na celkovém výstavu."
Mezi velkými pivovary, patřícími k tzv. velké pětce, udělal rekordní exportní skok Královský pivovar Krušovice. Tomu se loni podařilo vývoz zdvojnásobit. Co k tomu úspěchu vedlo? Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče se pivovaru prostě dařilo.
"Krušovicím se dařilo vyvážet do všech našich tradičních zemí. To je zejména Německo, Rusko, Slovensko, Švédsko, Maďarsko. Dařilo se nám i v jiných zemích. Zahájili jsme například export do Spojených států, do Arménie, do Irska. Daří se nám tedy otevírat i nové trhy. Mimořádným způsobem se nám ale dařilo v Německu, kde na tom má velký podíl naše mateřská společnost Radeberger-Gruppe, potažmo skupina Dr. Oetkera."
Je zřejmé, že pokud chtějí tuzemské pivovary dál růst, půjde to už jedině přes export. Představa, že by se dala nějak podstatně zvyšovat domácí spotřeba, není z reálného světa. Otázkou také je, co se spotřebou piva u Čechů udělá jeho další zdražování. Od února zvýšil ceny plzeňský Prazdroj. A odborníci tvrdí, že ostatní pivovary vždy čekají na to, co udělá v cenové politice vlajková loď tuzemského pivovarnictví a postupně kroky Prazdroje kopírují. Zdeněk Mikulášek z pivovaru Bernard s tímto tvrzením tak docela nesouhlasí.
"Zdražovat se určitě bude. Co se ale týče cenové politiky pivovaru Bernard, my si nejprve musíme udělat analýzu cen vstupů, hlavně energií. To je jeden pohled. A druhý pohled je analýza trhu. Cenovou politiku si děláme sami bez nějaké návaznosti na plzeňský Prazdroj nebo jiné pivovary."
Zdražení navíc český trh podle Mikuláška vstřebá.
"Žádný pivovar si nedovolí zdražit tak razantně, aby to ohrozilo prodej jeho piva."
Poklesu spotřeby piva kvůli zdražení se neobává ani generální ředitel pivovaru Krušovice.
"Zdražení asi tak o pět procent, jaké zřejmě nastává, nevidím tak dramaticky. Není to zdražení, které by mohlo nějakým významným způsobem ovlivnit spotřebu piva v České republice."
Přesto ale Pavel Gregorič neopomene dodat.
"Hlavně je důležité, že české pivo má v zahraničí velice dobrý zvuk. Naše pozice na evropských a dnes už i světových trzích je opravdu dobrá. Je tedy třeba toho využít!"
"Co nás trápí, je nesmyslná administrativa. Ta je způsobena tím, že zatímco my jsme se připravili na vstup do Evropské unie, tak Evropská unie se nepřipravila na nás. Když vyvezete pivo, tak zaplatíte spotřební daň, jako byste to pivo prodal v Česku. Čekáte až několik měsíců, než vám importér potvrdí, že to pivo skutečně koupil, a pak vám stát tu spotřební daň vrátí. Je to podle mého názoru důsledek toho, že evropské systémy nedokázaly vstřebat obrovský nárůst exportu po vstupu nových zemí do Evropské unie. Pokud by to bylo jednodušší, tak by to bezesporu přispělo k dalšímu růstu našeho exportu."
Mimochodem, Jan Veselý nesouhlasí s názorem, že za exportní úspěchy vděčí velké české pivovary zejména tomu, že se staly součástí nejvýznamnějších světových pivovarských společností. Ty přece mají perfektní marketing a dokonalé odbytové sítě. Veselý připomíná, že daleko největší podíl exportu na výrobě má Budvar, "který není ani členem nějaké nadnárodní skupiny, ale dokonce není ani privatizován. Je to stále ještě státní podnik." Velmi úspěšné jsou podle Veselého také Drinks Union, čtvrtý největší výrobce piva v Česku. A tato skupina má také českého vlastníka. "Samozřejmě know-how, finanční možnosti a zkušenosti strategického partnera jsou velice pozitivní. Jak ale vidíte, dá se to dělat i bez nich."
