Pivovarský svět jedná v Praze o bezpečnosti piva

Na tisíc pivovarských odborníků z téměř 50 zemí světa se sjelo do Prahy na třídenní kongres Evropské pivovarské konvence. Ten se poprvé v historii koná v České republice. Prezident Evropské pivovarské konvence a předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý považuje pořádání kongresu v Praze za logické vyústění pozice, kterou má ve světě české pivovarnictví. Nejvyššího evropského pivovarského představitele se na letošní zaměření kongresu ptal Zdeněk Vališ.

Pane předsedo, pivo, to je voda, slad a chmel. A kvůli tomu se sjede do Prahy tisíc odborníků z celého světa. Co tady vlastně budou projednávat?

"Budou tady projednávat to, jak tato relativně jednoduchá komodita, výrobek starý šest tisíc let, bude čelit budoucím výzvám, které pramení z toho, že vědecké poznání neustále rozšiřuje znalosti o tom, by mohlo případně škodit lidskému organismu. Neustále se objevují nové poznatky, které dříve byly víceméně akademické, a dnes jsme poznali třeba na nemoci šílených krav, jak bezprostřední a brutální dopad mají na výrobu a zainteresovaná odvětví. Je potřeba odpovědět na čtyři následující otázky. Za prvé, je to podstatné pro pivo? Za druhé, pokud ano, umíme to detekovat, měřit? Za třetí, jestliže ano, jak moc toho tam je? Škodí to, nebo je toho tak strašně málo, že je to pod prahem nebezpečnosti?Pokud i na tuto otázku odpovíme ano vzniká čtvrtá. Co s tím uděláme? To se nám například stalo někdy na konci osmdesátých let minulého století, kdy se objevilo, že pivo obsahuje nitrosaminy, což jsou potenciálně karcinogenní sloučeniny. Přišlo se na to, že se dostávají do piva prostřednictvím sladu, když byl odsušován přímým ohřevem. Tenkrát se přímo ohříval, přímo se pod ním topilo. Muselo se tedy masivně investovat ve sladovnách a změnit ty přímé ohřevy zpátky na nepřímé, abychom tuto potenciální hrozbu odstranili. A taková věc - pánbů nedej - se může stát a my musíme být připraveni. O tom budeme v Praze také jednat."

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, foto: Autor

Čím přispějí čeští vědci, pivovarští odborníci letošnímu kongresu?

"Letos se nám přihlásilo 122 referátů z celého světa. Ta témata musí být samozřejmě kvalitní, ale hlavně musí být nová. Musí se jednat o témata, která ještě nikdy nikde nezazněla. Mohli jsme ale vybrat pouze 66 referátů, protože to je zhruba ten časový rámec pro třídenní kongres. Ne vybraných tématech se budou podílet i čeští odborníci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, z Vysoké školy chemicko-technologické, z Univerzity Karlovy a z Mendlovy zemědělské univerzity. Naši odborníci tedy budou zastoupeni široce."

Existuje nějaké specifické téma, kterým mohou čeští odborníci obohatit světovou pivovarnickou vědu a praxi?

"Český výzkum je součástí toho hlavního celosvětového. Nějaké zásadní odlišnosti neexistují. To, co máme jako specifikum a co je uznáváno po celém světě, je přístup našich sládků, praktických výrobců piva. Naši lidé si umí poradit v každé situaci, v komplikovaných výrobně technických podmínkách, v klimatických či personálních podmínkách. Jsou prostě schopni vyrábět kvalitně pivo i tam, kde ostatní neuspějí, protože jim chybí ty standardní kvalitní podmínky, na jaké jsou zvyklí."

Česká republika, respektive Český svaz pivovarů a sladoven je členem Evropské pivovarské konvence teprve jedenáct let. Přesto jste už před dvěma roky byl zvolen evropskými svazy za prezidenta, za muže číslo jedna v pivovarské Evropě. Považujete to za ocenění českého pivovarnictví?

"Určitě je to ocenění českého pivovarnictví, daleko víc než ocenění mé osoby. Pamatuji se, že když jsme se v roce 1994 stali Evropské pivovarské konvence, tehdejší prezident Paul van Erde z Holandska si hlasitě oddechl a řekl: tak teď jsme konečně kompletní. Zkrátka, jakmile byli v evropské organizaci Češi, bylo evropské pivovarnictví celé pohromadě."