České pivo hledá oporu v Bruselu
Koncem loňského roku jsme vás v této rubrice informovali o bouřlivé diskusi, kterou vyvolalo tvrzení představitelé britského sdružení CAMRA, že kvalita českého piva se kvůli vstupu nadnárodních společností do tuzemského pivovarnictví snižuje. Shodou okolností právě koncem roku byla podána žádost o zapsání zeměpisného označení České pivo u Evropské unie. Cílem je zabránit zneužívání tohoto označení u piv, která na to nemají nárok. Podrobnosti v dnešní ekonomické rubrice nabízí Zdeněk Vališ.
"Kvalitu piva můžete posuzovat senzoricky, to znamená smyslovým vjemem. To ale samozřejmě není přesné, protože je to u každého jedince jinak. My jsem ale schopni chemicky odlišit české pivo od zahraničních piv, protože české pivo obsahuje látky v naprosto jiných koncentracích, než mají zahraniční piva."
Výzkumný ústav pivovarský je vedle Českého svazu pivovarů a sladoven a dalších subjektů členem sdružení České pivo, které usiluje o to, aby České pivo bylo zapsáno jako zeměpisné označení u Evropské unie. Stalo se tak po téměř dvou letech diskusí o tom, jaké charakteristické vlastnosti má mít takové pivo.
"Každý pivovar je samozřejmě přesvědčen o tom, že používá tu nejsprávnější a nejlepší technologii. Nakonec se ale pivovary dohodly na zásadách, které jsou neprolomitelné, pokud se má vyrábět české pivo."
Karel Kosař se ale netají tím, že diskusi urychlil vstup České republiky do Evropské unie.
"My jsme měli obavu, že by se na nás po vstupu do Evropské unie rychle vztáhla opatření, která v rámci filosofie udržitelného rozvoje mají za cíl omezovat například spotřebu energie. České pivo se ale vyrábí historickou technologií, která je po stránce spotřeby energií, času a produkce odpadního tepla velice náročná. Pokud bychom tedy měli sáhnout drastickým způsobem do spotřeby energie, abychom splnili evropské limity, tak přestaneme charakteristické české pivo."
"Ano,my jsme zjistili s úžasem, že pivo je v Evropské unii definováno tak, jako by se mělo vyrábět v Anglii, to znamená s infúzním rutováním a svrchním kvašením. To jsou sice známé způsoby a hojně používané ve světě, ale tyto postupy mají za následek jiné chemické složení piva, než je to naše české."
"Je to proto, že hranice České republiky nejsou neměnné. Všichni víme z historie, jak často se měnily, byť hlavně v důsledku různých dramatických okolností. Probíhají ale také neustále drobné změny na smluvním základě. Proto území, na kterém bychom chtěli, aby byl definován pojem České pivo, je určeno neměnnými geografickými útvary, jako jsou pohoří či toky řek."
"Ochranná známka má svého majitele a odlišuje výrobky stejného druhu, tedy piva různých výrobců navzájem od sebe. Označení původu je naopak dáno určitým územím, kde se vyrábí pivo, které má zvláštní vlastnosti díky právě oné lokalitě. V této lokalitě může vyrábět pivo s označení České každý, kdo naplňuje přesně dané kvalitativní požadavky. Označení původu nemá žádného majitele. Je to záruka kvality pro spotřebitele, záruka, že ono pivo skutečně pochází z dané lokality, že má historicky uznávané parametry."
Jak dlouho bude trvat schvalovací řízení v Bruselu, to je prý zatím ve hvězdách. Podle Karla Čady nemusí být průběh úplně hladký.
"Je skutečně velmi těžké předvídat, jaké obtíže mohou nastat. Jde samozřejmě o konkurenční prostředí. Možná právě konkurenti si jsou vědomi toho, jaký význam pro evropský i jiný trh by mohlo mít označení České pivo. A proto možná konkurenti budou mít zájem na vytváření jistých komplikací. Jaké budou, to je nelze zatím předvídat."
Označení České pivo na etiketě obalu by podle předsedy českých, ale i evropských pivovarníků Jana Veselého mohlo marketingově prospět exportu piva do zemí Evropské unie. Otázkou ovšem zůstává, zda toto označení bude respektováno také ve Spojených státech.
"Můžeme se samozřejmě dohadovat pouze tam, kde existují nějaké smluvní vztahy a vůle se domluvit. Ano, na území Spojených států velmi pravděpodobně nebudou toto označení respektovat. Nicméně sama Evropská unie znamená nějakých 350 miliónů lidí, a to je velké množství konzumentů."
Proč si myslíte, že Spojené státy tak ostře vystupují proti označením typu Parmská šunka nebo České pivo?
"Spojené státy jsou součást takzvaného Nového světa. V něm se začaly rozvíjet a přicházet v potravinářské oblasti s výrobky, které ve Starém světě měly tradici už mnoho století. Prostě Spojené státy přišly na trh později. Je zde výhoda tradičních výrobců, kteří říkají, ano ten výrobek vypadá podobně, je vyráběn z podobných surovin, ale není to tentýž výrobek. Šunka z Marylandu je skvělá, ale není to Parmská šunka. Filosofie Američanů je ale taková, že říkají: ano, vypadá to jako Parmská šunka, chutná to jako Parmská šunka, je to tedy Parmská šunka, byť byla vyrobena v Marylandu. To se netýká jen šunky, piva, to je obecný přístup Američanů. Faktem je, že Starý svět vyvinul řadu výrobků, které nyní požívají ochranu, jako je Camembert, Cognac či Champagne."
