Děkanem Filozofické fakulty UK bude devětadvacetiletý Michal Stehlík

Od února bude mít Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nového děkana. Stane se jím teprve devětadvacetiletý Michal Stehlík, který sám ještě před pěti lety na fakultě studoval. Nyní je náměstkem ředitele Národního muzea. Co tato volba fakultě přinese? A s jakými plány nový děkan do funkce nastoupí? To zajímalo Martinu Lustigovou.

Michal Stehlík chce z fakulty udělat moderní školu, která bude přitažlivá pro uchazeče, prestižní a ekonomicky zajímavá pro pedagogy. Jakým směrem se bude fakulta v příštích letech ubírat? "Tam je několik cest, které jsou naprosto zásadní. Jednak fakulta musí začít respektovat ať už reformu vysokých škol nebo prostě společnost, ve které žije, ve které funguje. Takže si myslím, že je nutné něco jako ´otevření dveří´, když použiju nějakou metaforu. A druhá věc: neustále používám výraz ´elitní fakulta´. A protože tady máme několik fakult s podobným zaměřením, ať už jde o fakultu humanitních studií nebo fakultu sociálních věd, měla by si filozofická fakulta najít své místo. A tam operuji s tím slovem elitnost."

A jak té elitnosti dosáhnete?

"To je velmi složitá cesta a velmi složitá práce. Samozřejmě spojením, řekněme, ekonomických aspektů, pak důsledně strukturovaným studiem,... Myslím si, že v příštích letech musí nastat reforma studijních programů a v rámci této reformy se musíme na jedné straně vypořádat s bakalářskými programy a na druhé straně si uchovat ty magisterské a doktorské, aby ta elita zůstávala v rámci těchto pětiletých programů."

Velkým problémem fakulty je to, že z ní mladí nadaní badatelé odcházejí. Mezi důvody patří zoufale nízké finanční ohodnocení jejich práce, ale také, jak mnozí z nich říkají, jakási snad až zkostnatělost fakulty. Jak chce Michal Stehlík - vedle snahy o navýšení financování - mladé vědce na fakultě udržet? "Já si myslím, že právě vytvářením příjemného fakultního prostředí, tj. vytvářením trošku živého, diskusního fakultního prostředí. A to už není ani tak o děkanovi, jako o lidech, kteří vezmou, řekněme, novou cestu fakulty za svou, protože tohle nemůže dělat jeden člověk a ani to nemůže dělat, řekněme, děkanský tým. To je hodně právě o těch lidech, kteří si řeknou, ano, tady je v příštích třech letech šance na nový směr fakulty, tak zkusíme přiložit ruku k dílu," vysvětluje Michal Stehlík.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Vraťme se ještě k samotné volbě. Michal Stehlík byl Akademickým senátem zvolen hned v prvním kole a předpokládá se, že mu hlasy dali především zástupci studentů. Překvapivé je nejen to, že zvítězil někdo, kdo stojí mimo fakultu, ale také to, že nový děkan nebude mít alespoň docentský titul. Na filozofické fakultě je totiž něco takového dost nezvyklé. Necítí Michal Stehlík své mládí jako určitý handicap? "Já doufám, že nebude handicapem. Tam se spíše bavíme o psychologii než o realitě. A já si myslím, že pokud budou kolegové přistupovat k věcem fakultním věcně a realisticky, tak by to problém být neměl. Já osobně si myslím, že jsem schopen podepsat tezi, že děkanem by měl být docent, avšak ve standardní situaci. Já si právě myslím, že fakulta se nenachází ve standardní situaci. A nějaký manažerský přístup, manažerský směr, je v této chvíli trošku potřebnější než stabilizační záležitost v rámci akademických struktur."

A v čem je podle vás současná fakulta nestandardní?

"Ono jde o to, že fakulta se zatím nedostatečně vyrovnala právě s bakalářskými programy. Myslím, že do budoucna si nepříliš jasně definovala svou roli a myslím, že v rámci probíhající reformy vysokých škol na tuto reformu filozofická fakulta zatím nepřistoupila. Takže to vidím jako nestandardní a svůj velký úkol, abychom ´otevřeli dveře´ a začali normálně fungovat. Myslím, že teď je potřeba nastolit nový směr."