Z krajanského tisku

0:00
/
0:00

Časopis České listy ve svém prázdninovém dvojčísle publikuje medailon české cestovatelky a výtvarnice Heleny Šťastné. Většinu svého života strávila v zahraničí - pobývala v Německu, Keni, na Madagaskaru a před čtyřiceti lety přesídlila s rodinou na jih Francie. V Africe se například setkala s legendární cestovatelskou dvojicí Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem, s nimiž podnikla společný výstup na Kilimandžáro.

Časopis České listy ve svém prázdninovém dvojčísle publikuje medailon české cestovatelky a výtvarnice Heleny Šťastné. Většinu svého života strávila v zahraničí - pobývala v Německu, Keni, na Madagaskaru a před čtyřiceti lety přesídlila s rodinou na jih Francie. V Africe se například setkala s legendární cestovatelskou dvojicí Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem, s nimiž podnikla společný výstup na Kilimandžáro. Pokračuje tu i vzpomínání daruvarského rodáka Jiřího Životy na Čechy v Chorvatsku. Měsíčník uveřejňuje i článek o českých krajanech v Austrálii.


Čtrnáctideník Americké listy informuje například o odškodnění obětí okupace Československa v roce 1968. Odškodněni budou lidé, kteří byli v letech 1968 až 1991 v důsledku okupace zraněni nebo znásilněni, a pozůstalí po obětech, které ve stejném období zahynuly. Vláda na odškodnění v příštích dvou letech vyčlenila částku 259 milionů korun. Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jen od 21. srpna do 3. září 1968 zemřelo 72 lidí a dalších 267 utrpělo těžká zranění. Americké listy také připomínají pětasedmdesátiny prezidenta Společnosti pro vědy a umění Miloslava Rechcígla.


Bulletin Československého ústavu zahraničního informuje o dalším ročníku kursů češtiny pro krajany, který proběhl na České zemědělské univerzitě v Praze - Suchdole. Narozdíl od minulých let se tu sešla řada mladých lidí - budoucích bohemistů, kteří studují češtinu na Ukrajině, v Rusku, Bulharsku nebo na české škole ve Vídni. Bulletin také informuje o desátém výročí Sadu Komenského v Berlíně. Přípravy trvaly od roku 1984, kdy Spolek na podporu Českého Rixdorfu v Berlíně chtěl připomenout 400. výročí narození Jana Ámose Komenského. Na realizaci, která trvala přes deset let, se kromě spolku podílel i okres Neuköln, československá vláda, Československý ústav zahraniční i města v Orlických horách, odkud čeští evangelíci odcházeli v 18. století do Berlína. V Sadu je dnes umístěna socha Jana Ámose Komenského od akademického sochaře Josefa Vajceho. V rámci 10. výročí vzniku Sadu v Berlíně proběhly i Pražské dny s řadou výstav, koncertů, filmových představení a autorských čtení.