Schodek příštího státního rozpočtu bude nižší než letos
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 76,4 miliardy korun, což je o sedm miliard méně než letos. Na deficitu státního rozpočtu se na posledním jednání před prázdninovou přestávkou shodla vláda. Jednání kabinetu sledoval Josef Kubeczka.
Útraty státu by měly být v příštím roce o 18 miliard korun vyšší než letos. Vláda by tak o šest miliard překročila strop výdajů povolený Evropskou unií. Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že takto mírné překročení nebude Bruselu vadit. Schodek státního rozpočtu se podle něj v průběhu dalšího projednávání měnit nebude.
"Pokud jde o parametry příjmů a výdajů státního rozpočtu, tam ještě budeme muset pracovat také s upřesněním finančních toků z Evropské unie. Přirozeně bude také záležet na tom, jak se bude nadále vyvíjet plnění příjmové stránky státního rozpočtu v letošním roce tak, abychom mohli zpřesnit odhad příjmů pro nadcházející období. Předpokládám, že toto zpřesnění odhadu příjmů bude provádět ministerstvo financí na konci měsíce srpna."
Podle Bohuslava Sobotky požadují někteří ministři více peněz, než pro jejich resort navrhl. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach by potřeboval asi o šest miliard korun více. Celkem jde podle Sobotkových odhadů o 12 až 15 miliard korun. V rozpočtu však existuje rezerva, ze které by bylo podle něj možné některé požadavky hradit. Konečný návrh státního rozpočtu by měla vláda schválit do poloviny září.
"Domnívám se, že pokud Česká republika skutečně má ambice zavést do konce této dekády společnou evropskou měnu euro, tak ta tzv. fiskální disciplína musí být daleko příkladnější. Deficity v řádu sedmdesáti, osmdesáti miliard korun ročně nejsou důkazem toho, že ta fiskální disciplína je skutečně příkladná. Nejen, že objem výdajů státního rozpočtu nadále roste, ale míra poklesu schodku státního rozpočtu je podle mého názoru stále nedostatečná."
Podle strategie hospodářského růstu, kterou také kabinet přijal, by česká ekonomika měla zrychlit růst na šest procent a do roku 2013 dohnat průměr Evropské unie. Plán vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna počítá s velkými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. Ekonom Petr Zahradník tento ambiciózní projekt vítá.
"Já si myslím, že by to asi byla chybná strategie, kdyby si nekladla takto ambiciózní cíl. V současné době česká ekonomika roste zhruba o 4,5 procenta ročně a má určité rezervy. Ta strategie hospodářského růstu se snaží tyto rezervy identifikovat a napravit je. Jinými slovy se snaží na základě navržených nástrojů zrychlit tempo růstu české ekonomiky z těch stávajících 4,5 procenta, a mám pocit, že právě zhruba ten 1,5 procentního bodu je velmi realistický scénář toho, co si ta strategie vytýčila. Pokud by si vytýčila pomalejší tempo růstu, tak si myslím, že by ani nebyla zapotřebí."
