Činže by měly za šest let být zcela tržní

Dosavadní regulované nájemné se má po čtyřech letech jeho faktického zmrazení začít zvyšovat od 1. října příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, který v úterý oficiálně představil ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Nájmy by se měly zvyšovat po dobu šesti let v průměru o více než devět procent ročně. Pak by měla roční činže činit pět procent tržní ceny bytu, což by byl stav, který majitelům domů pokryje nejen náklady, ale zajistí i přiměřený zisk. Po roce 2012 by se už nájmy měly určovat jen dohodou mezi majitelem a nájemcem. Růst činží během šestiletého přechodného období by ale podle návrhu ministerstva neměl být plošný. Nejvíce, až o 18 procent za rok, by měly růst v Praze. Jinde by se nezvyšovaly vůbec, protože současné regulované nájemné je tam už dnes v podstatě na tržní úrovni. Jak říká náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl, při kalkulaci se vycházelo ze současných tržních cen nemovitostí. Od nich se pak odvíjí pro každou oblast určitý koeficient, který určuje, o kolik se má nájemné ročně zvyšovat.

Občanské sdružení majitelů domů ale podle jeho místopředsedy Roberta Aksamita považuje návrh zákona za protiústavní.

"Ústavní soud byl v této věci zcela jednoznačný, když řekl, že urychleně by měl být odstraněn stav, kdy pronajímatelé na nájemníky doplácejí. A to je samozřejmě věc, kterou tento zákon neřeší. Naopak ji odkládá. Slyšeli jsme, že celkové tempo deregulace je šest let a když vezmeme průměrně 9,3 procenta ročně, tak to je po čtyřech letech zmrazení nájmů skandálně málo."

A jaký by tedy měl být cenový skok, aby majitelé neprodělávali na nájemnících?

"Ty odhady nákladového nájemného se liší podle jednotlivých autorů. V zásadě je to něco kolem padesáti korun z metru čtverečního měsíčně. Teď je to zhruba od sedmi do třiceti sedmi korun."

Náměstek ministra Ivan Přikryl na druhé straně připomíná sociální aspekty celé záležitosti.

"My jsme už od loňského roku hledali způsob, jak docílit standardní situace, která je srovnatelná se světovou, to znamená určování výše nájemného podle nabídky a poptávky. Do této hladiny ale musíme přejít nějakým způsobem postupně. My víme, že to není ideální situace, ale myslíme si, že je tady prioritní sociální citlivost."

Návrh zákona předpokládá, že stát by měl rodinám dorovnávat ty náklady, které přesáhnou 30 procent čistých příjmů. Nejvíce jsou na očích penzisté.

"Ta sociální citlivost mimochodem spočívá v tom, že u rodin důchodců už dnes ta částka, kterou platí na bydlení, je zhruba 29,3 procent jejich příjmů. Návrh zákona je tedy uklidňující pro důchodce, protože jakýkoli nárůst nájemného by měli krytý sociálním příspěvkem."

Bude ale na to stát mít za současného stavu veřejných financí?

"Podle našich výpočtů nám zatím vychází částka tři miliardy korun. A to podle vyjádření ministerstva financí i ministerstva práce a sociálních věcí je k dispozici."

Návrh zákona má projednat vláda do konce června. Už nyní je ale jasné, že v kabinetu dojde k názorovému střetu. Unionisté a lidovci už v připomínkovém řízení žádali například zkrácení přechodného období ze šesti na čtyři roky. Jednotní nejsou v otázce deregulace nájmů ani ministři sociální demokracie. A k dalším ostrým střetům pak jistě dojde při projednávání zákona v Parlamentu. Těžko lze tedy předvídat, jak bude nakonec vypadat jeho konečná verze.