Česko oficiálně předložilo kandidaturu Vladimíra Dlouhého do čela OECD
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý bude kandidovat na generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko oficiálně předložilo jeho kandidaturu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) Dlouhého oficiálně představil velvyslancům členských zemí OECD v Česku. Čeští diplomaté o jeho podpoře intenzivně vyjednávají.
Klíčové podle Petříčka bude zajistit podporu českému kandidátovi u ostatních evropských členů OECD. Jednání se vedou i mimo Evropu. Na novém generálním tajemníkovi se musí shodnout všichni členové organizace, jejichž počet by se po očekávaném přistoupení Kostariky měl zvýšit na 38.
Vladimír Dlouhý: Kandidatura je pro mne výzva, konkurence se nebojím
Jak řekl Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Radio Praha International, nabídku od ministerstva zahraničí dostal zhruba před rokem.
"Později došlo k dohodě s prezidentem a premiérem. Na konci minulého roku jsem se rozhodl nabídku přijmout. Jsem na to hrdý. Je to pro mne výzva. Pro Česko by byl úspěch, kdyby se Čech stal generálním tajemníkem OECD."
Co byste mohl do OECD přinést, zejména co se týká vašeho profesionální zázemí a původu ze středu Evropy?
"Začal bych mým středoevropským původem. Středoevropské země neměly v rámci OECD dostatečně vysoké postavení. V čele Mezinárodního měnového fondu je Bulharka. Paní Grigorieva však žila dlouho dobu v USA, takže typický Středovevropan dosud v takové situaci nebyl, pokud se nemýlím.
Pokud jde o mé zkušenosti, byl jsem nejen ministrem průmyslu a obchodu České republiky, ale také ministrem hospodářství v první komunistické vládě navržené Václavem Havlem, která byla schválena v roce 1989. Po rozpadu Československa jsem pět let působil jako ministr průmyslu a obchodu. Věřím, že mám z tohoto období velké zkušenosti, protože jsme čelili neznámým výzvám. Docházelo k transformaci z plánované na tržní ekonomiku. Ve stejné době probíhala i privatizace. Musel jsem řídit velké ministerstvo s množstvím různých projektů, takže věřím, že jsem dokázal i své manažerské zkušenosti.
Mám relativně dobré zkušenosti i ze soukromého sektoru. Měl jsem malou poradenskou společnost s mezinárodními klienty, jako jsou Goldman Sachs, Rolls Royce, ABB. S Goldman Sachs stále ještě spolupracuji. Mám také zkušenosti z akademické sféry, učím na Karlově univerzitě a byl jsem členem dozorčí rady IIT na Illinois Institute of Technology v Chicagu. Mluvím pěti jazyky. Byl jsem ve vládě, která schválila členství České republiky v OECD. Byli jsme první zemí střední Evropy, která se k této organizaci připojila, a zastupoval jsem Českou republiku na výročním zasedání ministrů, když jsme se stali jejími členy."
Ministr zahraničí Petříček k vaší kandidatuře uvedl, že je cílem České republiky přivést do struktury OECD odborníka z transformujících se zemí. A cílem Česka by mělo být podpořit produkci s vysokou přidanou hodnotou. Co si o tom myslíte?
"Stejně jako všechny mezinárodní instituce se i OECD v období pandemie nachází na určité křižovatce. To vytváří nové výzvy při tvorbě hospodářské politiky, ve vzdělávání mladých lidí. Ti musí být připraveni na zcela nový obchodní model, jehož součástí bude digitální infrastruktura, umělá inteligence a podpora robotiky. Tomu se musí přizpůsobit i OECD a navázat na své minulé úspěchy."
Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že ministerstvo zahraničí udělá vše pro to, abyste byl zvolen. Jaká je vaše strategie?
"Oceňuji podporu ministra zahraničí, premiéra i prezidenta. Česká republika má jasnou vizi, jak by se měla OECD transformovat a dále rozvíjet. OECD byla vždy vnímána jako instituce vedená členy, takže to je zásadní bod mé kandidatury. Domnívám se, že bychom se měli trochu vrátit zpět k institucím vedeným členy v rámci OECD, abychom se vyhnuli přílišnému vertikálnímu řízení. A s rozpočtem na příští dva roky souvisí ještě další věci, například důchodové systémy v rámci OECD atd. To vše je založeno na kompromisu. Pokud říkám, že by to měla být instituce vedená členy, tak je zřejmé, že 37 zemí má různorodé názory, takže jednou ze schopností budoucího generálního tajemníka by mělo být dosáhnout kompromisu."
O pozici se ucházíte ve složitém čase. Minulý týden zpráva OECD naznačila, že její členové zaznamenali nejstrmější pokles HDP, jaký kdy byl zaznamenán - 9,8 procenta. To je výrazně více než pokles o 2,3% v prvním čtvrtletí roku 2009, na vrcholu finanční krize. Jak chcete pomoci ekonomikám členských států k restartu ekonomiky?
"OECD má vynikající ekonomické analytiky a makroekonomy, i znalosti v rámci globální ekonomiky. Existují analýzy situace OECD provedené od března do současnosti. Často se srovnávají současné problémy s krizí v roce 2008, ale tohle je jiné. Propad byl mnohem hlubší, ale také jádro problému je jiné. Řekl bych, že v letech 2008/2009 krize ohrožovala samotný základ systému finančního bankovnictví. Dnes tomu tak není. Propad je způsoben skutečností, že pandemie přinutila vlády zavřít podnikání. Všechna podpůrná opatření, která vedla ke zvýšení vládního dluhu, byla nutná a fungovala. Všechny vlády dělaly víceméně totéž. Myslím si, a je to pouze můj názor, že se blížíme ke konci období, kdy velké společnosti mohly těžit z obrovských dotací v podstatě peněz daňových poplatníků. Nyní nastal čas pro ekonomické politiky, které pomohou znovu nastartovat globální ekonomiku bez nebo alespoň s postupným ukončováním těchto dotací."
Myslíte si, že směřujeme k rychlému uzdravení?
"Mluvíme spolu v době, kdy Český statistický úřad zveřejnil údaje o druhém čtvrtletí roku 2020. Není to nic speciálního, ale za poslední dva dny se objevily ve světovém tisku různé názory. Ve středoevropském regionu lidé začínají více věřit v oživení ve tvaru písmene V. V některých jiných částech světa by to mohlo mít spíše podobu zotavení typu U a někteří se dokonce bojí zotavení typu L, což by znamenalo, že by se recese prodloužila."
Někteří významní ekonomové říkají, že se příliš soustředíme na uctívání trhu, což vede k nárůstu nerovnosti a oslabení sociální podpory. Jak se stavíte k tomuto tématu?
"Globalizace přinesla za posledních 20 let velký pokrok, zejména v méně rozvinutých zemích. Zároveň přinesla nové výzvy, negativní důsledky, jako je nerovnost příjmů. Proto jsem to zmínil jako bod, na který by se měla zaměřit OECD. Současně říkám, že globalizace pomohla zbavit miliony lidí chudoby v Indii, Číně a jinde. Globalizace pravděpodobně přinesla problémy spojené se změnou klimatu. Takže ano, tržní přístup by měl zůstat jádrem našeho přístupu uvažování o hospodářské politice, ale měli bychom současně čelit novým trendům a výzvám. Nejde jen o to, zda více či méně na trhu, je to také o novém obchodním modelu, který jsem zmínil - digitalizace, robotika. Za 10 let možná budeme čelit úplně jiným problémům.
Jsem pevně přesvědčen, že by OECD měla podporovat multilaterální přístup ke globálnímu obchodu, protože ještě před začátkem této krize jsme v různých částech světa zaznamenali tendence zvyšovat protekcionistické bariéry. Možná jsem staromódní, mohu být konzervativní, mohu být mužem z 90. let, ale velmi silně věřím v multilateralismus v globálním obchodu, a kdybych se měl stát generálním tajemníkem, je to přístup, který bych se snažil prosadit."
Švédsko právě oznámilo, že na pozici generálního tajemníka OECD jmenovalo evropskou komisařku pro obchod Cecilii Malmstromovou. Je známá snahou dosáhnout významných obchodních dohod s Kanadou, Japonskem a obchodním blokem Mercosuru. Vypadá to, že to bude kvalitní soutěž. Jaké máte šance na výhru?
"Paní Malmstromová není jediným kandidátem. Je nás asi pět nebo šest. Je to přece soutěž na vysoké úrovni. Když jsem v 90. letech představil tržní ekonomiku, jedním ze sloganů bylo „konkurence je zdravá". Takže ano, konkurence je zdravá a konkurence se zde nebojím."
Členské státy OECD mohou své kandidáty na generálního tajemníka organizace předkládat od začátku září do konce října. Český stálý zástupce při OECD Petr Gandalovič uvedl, že očekává, že se objeví pět až deset kandidátů. Z Evropy se kromě nominace Dlouhého očekává ještě kandidatura estonského zástupce.
