Říp – mytická hora Čechů
Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti na horu vystoupal v pradávných dobách praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině a rozhodl se zde usadit se svým kmenem Slovanů.
Nová země dostala jméno po svém praotci. Tuto legendu poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, její nejznámější zpracování vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.
Jméno Říp je indoevropské, jeho původ sahá až do doby bronzové a znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ - „žebro“, tj. žebro země. Slovo Říp je identické se starým nordickým „rip“ – skála, hora.
S výškou 460,8 m n. m. nepatří Říp zrovna k velikánům, přesto je již z daleka viditelnou a výraznou dominantou Českého středohoří. Nachází se asi čtyři kilometry jižně od města Roudnice nad Labem. Z místních vyhlídek se nabízejí daleké výhledy na České středohoří či Kokořínsko.
Památnou horu by měl navštívit každý Čech
Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. První zmínka je z roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. rotundu opravit a rozšířit o západní kruhovou věž na památku vítězství nad německým králem Lotharem III. v bitvě u Chlumce. Místo se v 17. a 18. století stalo poutním cílem. Současná podoba rotundy je výsledkem přestavby v sedmdesátých letech 19. století. Uvnitř je umístěna pískovcová deska s reliéfním ztvárněním boje sv. Jiří s drakem od Bernarda Otto Seelinga z roku 1870 a socha sv. Jiří, kterou vytvořil v roce 1881 sochař Eduard Veselý.
Roku 1868 byl na Řípu vyzvednut a slavnostně převezen do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Každoročně se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna) Svatojiřská pouť. Říp je oblíbeným turistickým cílem nejen v době pouti, nedaleko rotundy byla v roce 1907 postavena výletní Boumova chata (nyní Chata Říp), na které je možné si přečíst nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“ A v této souvislosti se traduje, že každý Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
