Archeologové se snaží odhalit tajemství nejstarších pohřebišť v Česku

Martin Janovský provádí analýzu vzorků půdy

V okolí pověstmi opředené hory Říp se nachází pohřebiště staré několik tisíc let. V současné době jej zkoumá skupina archeologů.

Říp je důležitým místem pro českou mytologii. Praotec Čech se rozhodl v Čechách usadit, právě když se z vrcholku Řípu rozhlížel po okolní krajině.

Z Řípu je vidět například okolí vesnice Dušníky. I když to vypadá, že jej tvoří jen pole, letecké snímky a archeologické průzkumy před několika lety odhalily, že se zde nachází jedno z nejstarších českých pohřebišť.

Říp,  foto: Bohumil Šimčík

Půdorys pohřebiště je vidět z leteckých snímků

Skupina archeologů z různých univerzit se momentálně snaží přesně určit jeho rozlohu. Jak Českému rozhlasu řekl Petr Krištůf ze Západočeské univerzity v Plzni, jeho úkolem je vymezit rozlohu pohřebiště pomocí zařízení GPS.

Archeologický výzkum rituální krajiny pod Řípem | Foto: Ondřej Šefčík,  Český rozhlas

„Se zařízením GPS Rover budeme měřit půdorys pohřebiště, který jsme získali z leteckých snímků. Již máme souřadnice rohů a nyní zbývá vyměřit jeho přesný tvar."

GPS systém archeologům umožňuje zjistit i přesnou výšku mohyly, na které se teď nachází. Petr Krištůf zdůrazňuje, že by se mohlo jednat o nejzachovalejší mohylu na českém území.

„Nyní stojíme ve středu mohyly. Jsme o metr a půl výš od okolí. Může se to zdát málo, ale vzhledem k tomu, že se tento typ mohyl z doby kamenné v Česku moc nedochoval, může se jednat o tu nejzachovalejší.“

Pohřebiště má tvar lichoběžníku a je asi 86 metrů dlouhé, zatímco jeho šířka se pohybuje v rozmezí mezi 17 a 26 metry, záleží na které straně se člověk nachází.

Pohřebiště bylo daleko od lidských obydlí

Je také důležité provést chemickou analýzu půdy, na které se pohřebiště nachází a analyzovat tak různé zemské vrstvy. Tuto část má na starosti archeolog Martin Janovský z Univerzity Karlovy.

Michal Hejcman s dutou tyčí s půdním profilem pro chemickou analýzu | Foto: Ondřej Ševčík,  Český rozhlas

„Měření trvá minutu. Zařízení je schopné provádět měření od hořčíku po uran. V našem případě měříme nejvíce hliník, křemík, draslík, vápník a také antropogenní prvky jako je fosfor, zinek a mangan.“

Chemické prvky o daném místě mohou hodně říct. Půda, která byla obývána lidmi, v sobě například obsahuje víc fosforu. Ten se kolem mohyly nenašel. Odborníci se tedy domnívají, že pohřebiště se nacházelo daleko od lidských obydlí.

Přesto však poloha pohřebiště nebyla náhodná, jak dodává Jan Turek, archeolog z Univerzity Karlovy. Říp byl vždy důležitým symbolem pro místní obyvatele.

„Východ slunce v době rovnodennosti sloužil k určení polohy mohyly a ovlivňoval tak i pohřby. Zdejší mohyly jsou orientovány podle osy východ - západ. Zajímavostí je, že tato mohyla zde nestojí sama, její poloha souvisí s prvky z okolní krajiny. Říp tak musel hrát důležitou roli.“

Prozatím archeologové odhadují, že mohyla byla postavena kolem roku 4000 př. Kr. Postupem času se na vrcholu mohyly vytvořily nové vrstvy půdy, některé její rysy jsou však stále částečně rozeznatelné. Díky tomuto výzkumu odborníci doufají, že se v budoucnu dozví více informací o pohřebních zvycích v okolí Řípu.

11
50.3854306
14.2881865
default
50.3854306
14.2881865
klíčové slovo:
spustit audio

Související