Ještě lepší a zdravější pivo. Čeští vědci jako první geneticky upravili chmel
V lidovém léčitelství se chmel využíval na povzbuzení chuti k jídlu, čištění krve či na rány. Ve středověku jej dokonce pojídali labužníci se solí, pepřem, octem a olejem. Známý je ale především jako surovina nezbytná k výrobě piva, kterému dodává hořkou příchuť. A ještě hořčejší pivo by mohlo vzniknout díky vědcům z Biologického centra Akademie věd. Jako první na světě upravili chmel pomocí moderní genetické metody. Chtějí docílit nejen více hořkosti, ale i léčivých látek působících proti rakovině, bakteriím nebo zánětům.
Metoda zvaná CRISPR umožní vypnout či opravit určitý gen nebo změnit jeho sekvenci. Je známá už osm let a s její pomocí vědci ve světě už modifikovali třeba rajčata, pšenici nebo ovocné dřeviny. Chmel doposud na seznamu ale chyběl.
„Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu,“ řekl Praveen Awasthi, postdoktorand z Indie v Biologickém centru Akademie věd a hlavní autor výzkumu.
Výzkum je ale teprve na začátku – zatím se biologům podařilo tímto způsobem ovlivnit barvu listů chmele, který pochází z vyhlášené chmelařské oblasti ze Žatce. „Právě u této rostliny jsme vypnuli gen, který je zodpovědný za tvorbu rostlinných barviv,“ vysvětlil Českému rozhlasu biolog Tomáš Kocábek z Biologického centra. Vypnutí genu je totiž na rostlině ihned vidět - pokusný chmel měl místo zelených bílé nebo mozaikovité listy.
Proti rakovině, bakteriím a zánětům
Systém CRISPR-Cas je podle vědců zcela univerzální pro vše živé od mikroorganismů až po lidské buňky, se kterým je možno v konkrétním genu provést změnu do posledního písmenka přesně. „Jsou to takové molekulární nůžky, jak se to s oblibou nazývá, které umí gen střihnout v přesně definovaném místě, na které je právě navede systém CRISPR. Celý systém do rostliny přenášíme pomocí půdní bakterie, které toto běžně dělají při napadení rostliny v přírodě,“ vysvětlil Kocábek.
Nesporné výhody přináší podle vědců tato metoda také v tom, že se do organismu nemusí vnášet cizí geny, jako je tomu u Geneticky modifikovaných organismů.
V současnosti se jihočeští vědci zaměřili na cílené změny v genech ovlivňujících tvorbu hořkých kyselin, které jsou důležité pro pivovarnický průmysl. Ale také na geny takzvaných prenylovaných flavonoidů chmele, které působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům.
„Chtěli bychom identifikovat geny, které jsou zodpovědné za tvorbu zdraví prospěšných látek. S tím, že perspektivně v budoucnu bychom mohli ovlivnit jejich složení anebo jejich množství v těch chmelových lávkách. To znamená, že by se i třeba do piva mohlo dostat více těchto látek. I když zájem o tyto látky není jenom u pivovarů, ale i ve farmaceutickém průmyslu,“ vysvětlil biolog.
Přísná evropská legislativa
Zatím ale vědcům v praktickém využití poznatků brání evropská legislativa. Šlechtění plodin pomocí genetických úprav je za určitých podmínek povoleno například ve Spojených státech, Austrálii a Číně, ale Evropská unie veškeré organismy vytvořené inovativními biotechnologiemi, včetně CRISPR, reguluje. Restriktivní předpisy tak prakticky znemožňují komerční využití takto upravených rostlin.
Biologické centrum Akademie věd se v roce 2019 připojilo k iniciativě evropských vědců, kteří znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, která by použití těchto metod umožnila.
Vědci se shodují na tom, že konzumace geneticky upravených potravin nemá na lidské zdraví nežádoucí účinky. Zároveň ale připouští, že zatím chybí studie dlouhodobých zdravotních dopadů.
