Pracovní trh
Česká republika se může chlubit velmi nízkou nezaměstnaností, ačkoli koronavirová krize má na tento ukazatel samozřejmě negativní vliv. Před pandemií nezaměstnanost dosahovala cca tří procent, ke konci roku 2020 stoupla dle údajů Úřadu práce ČR na přibližně čtyři procenta.
Nejvíce Čechů je zaměstnáno v sekundárním sektoru. Podíl zaměstnaných cizinců v posledních letech značně vzrostl, vývoj ale ovlivnila pandemická krize. V současné době tvoří cizinci zhruba 15 % zaměstnanců v ČR, nejvíce jich pracuje ve zpracovatelském průmyslu a administrativě, nejméně pak ve veřejné správě. Z národnostního hlediska tvoří většinu zde pracujících cizinců občané Evropské unie, přičemž se na prvním místě drží Slováci. Následují je občané Ukrajiny, Polska, Rumunska či Bulharska.
Nejvyšší přípustná pracovní doba je podle zákoníku práce čtyřicet hodin týdně s minimálně půlhodinovou přestávkou po nejvýše šesti hodinách. Zaměstnanec má právo jít během pracovní doby k lékaři. Ze zákona má právo na dvacet dní dovolené ročně. V případě zájmu o určitou pracovní nabídku pošle zpravidla uchazeč životopis a případně motivační dopis. Následuje osobní pohovor, který může mít jedno či více kol. Měsíční minimální mzda se v lednu tohoto roku zvýšila na 15 200 Kč, což je 90,50 Kč za hodinu.
Občané Evropské unie, Švýcarska a zemí Evropského hospodářského prostoru, tedy Islandu, Lichtenštejnska a Norska mají z právnického hlediska stejná práva k získání zaměstnání jako občané České republiky. Cizinci ze třetích zemí, kteří zde chtějí pobývat déle, než tři měsíce musí mít pracovní povolení, tedy tzv. zaměstnaneckou kartu vydanou Ministerstvem vnitra. Výjimku mají ti, kteří v České republice mají trvalý pobyt, a tudíž jim náleží stejná práva jako českým občanům. Pokud jde o daně, daň z příjmu z hrubé mzdy tvoří 15 %. Je-li výdělek vyšší než 141 764 Kč za měsíc, daň z příjmu tvoří 23 %.
