Byl zásadový a dokázal jít až do krajnosti, vzpomíná na Petra Uhla Daniel Kroupa
Kvůli svým postojům strávil ve věznicích komunistického Československa celkem devět let. Patřil k nejvýraznějším postavám disentu.
Naposledy byl uvězněn 19. listopadu 1989 kvůli rozšíření zprávy o údajné smrti studenta Martina Šmída na demonstraci na Národní třídě. Jeho stíhání bylo zastaveno o týden později.
Svými názory se nikdy netajil
Spoluzaložil a podepsal Chartu 77. Nikdy nevstoupil do Komunistické strany, ale netajil se svými levicovými postoji. Zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců.
"Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny," prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.
Naše střety byly ostré, ale měli jsme vůči sobě respekt
Řadu let se s Petrem Uhlem znal Daniel Kroupa, taktéž signatář Charty 77, někdejší předseda Občanské demokratické aliance.
"Nejprve jsem poznal já jeho v roce 1970, když jsem šel protestovat proti odsouzení mladých lidí, které jsem ani neznal, a mezi nimi byl právě Petr Uhl. Bylo to na chodbách soudu a musím říci, že názorově mě ti lidé byli spíše protivní, ale přišlo mi nespravedlivé, že měli být za své názory souzeni. Činnost Petra Uhla jsem od té doby sledoval samozřejmě zejména v souvislosti s Chartou 77, ale osobně jsem ho poznal až po sametové revoluci."
Vy jste stáli na opačných stranách politického spektra, vy na té pravé, Petr Uhl na levé. Vadily vám při osobních kontaktech tyto rozdílné politické názory?
"My jsme se samozřejmě velmi ostře střetávali, přeli jsme se, ale oba jsme měli vůči sobě respekt, alespoň já jsem ho cítil vůči Petrovi, protože jsem si vážil jeho statečnosti, věděl jsem, že v případech týkajících se lidských práv, se samozřejmě shodneme."
Čeho jste si na něm nejvíc vážil?
"Především toho, že jednal podle svého přesvědčení, a to až do krajnosti. To znamená, byl věrný svému přesvědčení a podle toho také žil. Měl dlouhá léta v životě potíže. Smysl svého života zjevně spatřoval v něčem jiném, než je pohodlí."
Jak hodnotil poslední roky vývoje v Česku?
"Já jsem se s ním setkal naposledy na obědě s francouzským ministrem zahraničí v roce 2018 a musím říci, že jsme se oba v podstatě shodovali ve své kritice toho, co se děje. Byl jsem překvapen, jak jsme si v mnohém názorově blízko. Samozřejmě jsem potkal Petra ještě později, ale to už jsme neměli čas spolu diskutovat."
Po revoluci se Petr Uhl stal poslancem, v 90. letech vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo a psal taky pro internetový Deník Referendum. Jeho manželkou byla bývalá ombudsmanka a celoživotní bojovnice za lidská práva Anna Šabatová, se kterou měl tři děti.
