Plovoucí lázně na Vltavě. Jejich projekt získal prestižní ocenění newyorské platformy Architizer
Praha by se mohla dočkat světově oceněné architektury, a to plovoucích lázní od architekta Petra Jandy.
Lázně se dostaly mezi nejlepší projekty světa v soutěži, kterou vyhlašuje newyorská platforma Architizer. To je jeden z nejprestižnějších odborných časopisů v odvětví architektury.
Plovoucí lázně - nejlepší projekt "na papíře"
V celkem 94 kategoriích porota každoročně vybírá nejzajímavější stavby, které se realizovaly v uplynulých letech po celém světě. Ceny uděluje i těm projektům, které na svou realizaci teprve čekají a jsou zatím jen "na papíře".
To je i případ plovoucích lázní, které vychází z pražské historie, kdy v okolí řeky byla jedna plovárna vedle druhé, například Žluté lázně, Žofín, Občanská plovárna či Štvanice.
Lázně by byly unikátem ve veřejném prostoru
Architekt Petr Janda chce na tuto tradici navázat a vrátit koupání na břeh Vltavy. Má projekt plovoucích lázní šanci vzniknout, to je otázka pro pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).
"Já jsem o projektu plovoucích lázní na Vltavě mluvil přímo s panem architektem Petrem Jandou. Přesvědčil mě o tom, že zvolené místo pod vyšehradskou skálou, je skutečně to nejlepší. To místo má potenciál prodloužit projekt tzv. kobek na náplavce o takovou unikátní tečku ve veřejném prostoru, která by byla přímo na konci celé té povltavské promenády. I ty pražské kobky na náplavce se nedávno zařadily mezi 40 nejlepších staveb Evropy, v soutěži vyhlašované Evropskou komisí společně se španělskou nadací Miese van der Rohe.
Tento projekt plovoucích lázní vyhrál ocenění newyorského webu Architizer jako nejlepší dosud nerealizovaný projekt na světě právě v kategorii návrhů v oblasti sportu a rekreace. Takže teď se dělá studie proveditelnosti tohoto projektu."
Když se jim viděla vizualizaci plovoucích lázní, tak jsem pochopila, že by měly být na základně nějaké lodi. A všude je velmi čistá voda. To znamená, že to bude voda bazénová, nikoliv voda z Vltavy?
"Ano, ty plovoucí lázně jsou skutečně vytvořené jako dva lodní trupy vedle sebe. Jeden nese nějaké zázemí pro ty lázně. Ten je blíž ke břehu a kousek dále od břehu je ten vlastní bazén. A to je pochopitelně bazén podle standardních hygienických předpisů. Tím pádem to tedy není přímo voda z Vltavy."
Plovoucí lázně by mohly být tečkou za unikátní rekonstrukcí náplavek, které, jak jste zmínil, se dostaly mezi 40 nejlepších staveb v Evropě za poslední tři roky. Čím kobky, které se staly například restaurací či galerií zaujaly?
"Tím unikátním řešením, což jsou velká čočková okna, které vytvářejí ten základní dojem, když jdete po té náplavce, nebo se koukáte z protějšího břehu. To je skutečně zakázková výroba vyrobená přesně na míru pro ty kobky, jedná se o unikátní projekt, který prostě jinde na světě nenajdete."
Kde vznikla ta inspirace plovoucích lázní?
"Je to inspirace částečně vycházející z pražské historie, protože ty říční lázně tady v Praze dříve byly na několika místech. Toto je vlastně taková, řekl bych, reminiscence na ty doby minulé. Možná by to mohlo odstartovat i návrat dalších říčních lázní různých typů do veřejného prostoru vltavského řečiště. To je prostě možnost do budoucna," řekl k projektu pražský primátor Zdeněk Hřib.
Podle dřívějšího vyjádření architekta Petra Jandy by se realizace plovoucích lázní dala zvládnout za 2 až 3 roky. Jejich součástí by mělo být také wellness centrum a restaurace. Plovoucí lázně jsou navržené pro přibližně 200 osob tak, aby mohly fungovat po celý rok, tedy i v zimě.
Pražskými kobkami dřív jezdily lodě
Plovoucí lázně by navázaly na unikátní rekonstrukci kobek. Ty na pražských náplavkách původně sloužily jako takzvaná „čapadla". Řeka tehdy dosahovala až po vysokou nábřežní zeď a prostor kobek fungoval jako průplav do historického města. Distribuovalo se tady palivové dříví a ledy, které se ve sklepeních domů přes léto používaly místo ledniček.
V kobkách jsou dnes kavárny a galerie. Jako dveře slouží už vzpomínané obří skleněné čočky. Největší má v průměru přes pět metrů a váží dvě a půl tuny. Cena jednoho takového skla vyšla Prahu na 700 tisíc korun.
