Praze darovala sbírku za 30 milionů dolarů. Ve 102 letech zemřela mecenáška umění Meda Mládková
Přežije-li kultura, přežije národ. Této myšlence věřila celý život mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Zemřela ve 102 letech.
V emigraci s manželem Janem Mládkem sesbírala rozsáhlou kolekci uměleckých děl. Na přání manžela darovala Praze po jeho smrti sbírku v hodnotě kolem 30 miliónů dolarů. Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů a založila nadaci.
Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda a přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985.
Pospíšil: Paní Meda v emigraci podporovala českou kulturu
Předseda správní rady Muzea Kampa Jiří Pospíšil prohlásil, že Česko přišlo o jednu z nejvýznamnějších mecenášek umění. Meda Mládková prožila skoro 50 let v emigraci, kde vytrvale propagovala českou kulturu.
"Meda Mládková byla obdivuhodný člověk, člověk velkého srdce. Byla velká vlastenka, která milovala tento národ, nemyslela na své pohodlí a slávu, ale všechno, co dělala, mělo mít smysl a mělo pomáhat druhým. A na prvním místě to byla česká kultura."
Meda Mládková se narodila v Zákupech u České Lípy. V jejím životě byl zásadní odchod do exilu v roce 1948.
Manžela jsem přesvědčovala tři roky, že jsem pro něj ta pravá
Vystudovala ekonomii a později dějiny umění na pařížské Sorbonně. Ještě jako studentka založila první československé exilové nakladatelství - vydala mimo jiné básně Ivana Blatného a díla Ferdinanda Peroutky. V roce 2019 Meda Mládková ve vysílání Českého rozhlasu vzpomínala, že se s manželem potkali v Paříži, a že to pro ni byly zlaté časy.
"Já jsem tam žila sedm roků, studovala jsem výtvarné umění. Potkala jsem Kupku a mého manžela, to byla nejkrásnější doba mého života."
Její budoucí manžel Jan Mládek tehdy jako mladý ekonom přispíval na činnost nakladatelství. Podle Medy Mládkové jen málo, a tak ho osobně navštívila. "Trvalo mi tři roky, než jsem ho přesvědčila, že jsem pro něj nejlepší žena," prozradila v talkshow Jana Krause.
Pak se s manželem přestěhovali do Ameriky. Jan Mládek byl po roce 1945 jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, později řídil oddělení pro transformaci ekonomik v Africe. A dům Mládkových ve Washingtonu se stal jakýmsi salonem alternativního Československa. Místem, kde se setkávali politici, umělci, intelektuálové a osobnosti veřejného života.
Prodali dům, aby mohli koupit Kupkův obraz
Prvním impulzem k založení sbírky obrazů bylo setkání Medy Mládkové s Františkem Kupkou v 50. letech v Paříži. V následujících letech se manželům Mládkovým podařilo koupit přes 200 Kupkových obrazů. Později dokonce prodali v Americe dům, aby mohli koupit jeden zásadní Kupkův obraz, který věnovali Národní galerii.
V cizině také pomáhala českých krajanům, říká Ondřej Kundra, novinář a autor knihy Můj úžasný život, která příběh paní Medy vypráví.
"Meda Mládková byla nepochybně jedna z nejvýznamnějších Češek moderních dějin. Byla jednou z československých žen, která se prosadila výrazně v mezinárodním kontextu. Pomáhala upozaděným umělcům, malířům a sochařům. Myslím, že měla vlastnost, která není v Česku obvyklá, a to je vytrvalost."
Zřejmě i díky své vytrvalosti vybudovala v Praze muzeum a zachránila i Werichovu vilu. Vedla například vleklý spor s úřady o konečnou podobu budovy. Když slavila před dvěma lety sté narozeniny, vzniklo na její počest divadelní představení Meda. Ztvárnila ji herečka Tatiana Dyková.
"Byla neuvěřitelná žena. Jak jsem měla možnost nahlédnout do jejího života, tak to byl naplněný život od začátku do konce. Nejsem si jistá, jestli jsme jí dostatečně poděkovali za to, co pro nás udělala, že nám odkázala tak obrovskou sbírku."
V 1999 udělil tehdejší prezident Václav Havel Medě Mládkové státní vyznamenání Za zásluhy v oblasti kultury. O 13 let později převzala francouzský Řád za zásluhy. Jedno z nejvyšších ocenění ve Francii.
Naposledy se Meda Mládková objevila na veřejnosti při svých 99. narozeninách, poté se kvůli zhoršujícímu se zdraví stáhla do soukromí.
