Návrat kamenů. Rozbité kusy židovských náhrobků se z dlažby na Václavském náměstí vrátily na pietní místo
Židovská obec v Praze odhalila na starém židovském hřbitově na Žižkově památník Návrat kamenů. Tvoří ho kusy náhrobků, které nechali komunisté za své vlády rozbít na dlažební kostky a umístit na Václavské náměstí v hlavním městě. Autory památníků jsou Lucie a Jaroslav Rónovi.
„Konečně došlo k napravení této křivdy. Mnoho lidí, když kteří chodili centrem Prahy, ani nevědělo, že šlapou po náhrobních kamenech. Díky ohromnému úsilí Židovské obce v Praze a celému týmu byla tato nespravedlnost napravena,“ konstatovala pražská radní Hana Třeštíková při odhalování památníku na starém židovském hřbitově v Praze na Žižkově.
Židovská obec v Praze upozorňovala na to, že by dolní část Václavského náměstí mohla zahrnovat kostky vyrobené z rozřezaných hřbitovních náhrobků, mnoho let. Při rekonstrukci náměstí se v roce 2020 rozřezané náhrobky skutečně našly, a nebylo jich málo. Zatím bylo objeveno na šest tisíc kostek o celkové váze sedmi tun. Díky memorandu, které obec podepsala s Prahou a Technickou správou komunikací, se ji rozřezané náhrobky vrátily.
„Přemýšleli jsme pak, jak těch sedm tun vlastně nějakým způsobem pietně uložit,“ prozradil předseda Židovské obce v Praze František Banyai. Obec se nakonec rozhodla postavit z nich památník. Na výrobu bylo potřeba třeba získat několik set tisíc korun.
„Váhali jsme, zda je doba vhodná pro sbírku. Všechno se ale povedlo i díky crowdfundingové kampani, ze které jsme získali asi čtvrtinu prostředků. Fungovalo to velice dobře, byl jsem příjemně překvapen. Možná to bylo tím, že ta myšlenka nebo vůbec ty kameny oslovily lidi, aby přispěli,“ naznačil Banyai.
Díky mnoha dárcům získala obec finanční prostředky nejenom na památník, ale i na opravu několika náhrobků v okolí a následné doplnění speciální stély, do níž budou vytesána jména nejvýznamnějších dárců.
„Je vidět, že ten barbarský přístup k náhrobním kamenům má spojitost dneska i s Ukrajinou. Jsou to v podstatě jen různé projevy stejného zlého myšlení a barbarství,“ doplnil Banyai.
Technicky náročné
Samotnou stavbu památníku realizovali Lucie Rónová a Jaroslav Róna. „První moje idea byla, že památník bude vypadat jako ruiny nějakých religiózních staveb - třeba chrámu, který byl vykopán. Je to v návaznosti na to, že zbytek židovského hřbitova je sestaven z náhrobků, které byly poničené, přenesené, jsou tady takové kamenné drúzy. Chtěl jsem, aby to nebylo příliš vzdáleno od toho, co už tu je,“ popsal Róna.
Nakonec ale prvotní ideu změnil. Uprostřed památníku navrhl vypouklý tvar připomínající čočku, od které se do kruhu jako sluneční paprsky rozbíhají nízké zdi nestejné výšky.
„Ve chvíli, kdy jsem začal vymýšlet půdorys, tak si to místo doslova řeklo o kruh. A pak to začalo vytvářet symboliku, protože jsem musel vymyslet střed. To je ta vypouklá čočka, která má symbolizovat boží oko - Stvořitele. A ty zdi, to je ten náš fyzický svět, který ale postupně jakoby prochází zmarem, destrukcí. Těch zdí je devět. Rozestavěli jsme je od jedné, kterou jsme nasměrovali symbolicky k Jeruzalému. A to číslo devět také v kabale znamená přechod od duchovního světa k fyzickému a naopak. A to je přesně vlastně to, co symbolizuje toto místo posledního odpočinku,“ vysvětluje umělec.
Postavit památník bylo pode něj technicky velmi náročné. „Vůbec jsem netušil, že se kostky nedají normálně sezdít jako cihly. Takže každá kostka je navrtaná, je do ní chemickou kotvou zapuštěný stavební drát, který je upevněný na vnitřní železnou kostru. Ta je uvnitř každé zdi. Byla to úplně neuvěřitelná práce a mám radost, že se podařilo něco takového zrealizovat,“ přiznal.
Místo by mělo podle něj sloužit jako připomínka židů, kteří přišli o náhrobek. „Lidé sem mohou přijít s tichou vzpomínkou nebo modlitbou,“ dodal.
Památník by se v budoucnu mohl rozšířit o symbolickou zeď nářků - stále se totiž nachází další části židovských náhrobních kamenů.
