Pražskou židovskou obec rozdělil spor o rabína Karola Sidona

Povede Staronovou synogogu v Praze americký rabín? Ovládne život v pražské židovské obci ultraortodoxní chasidská sekta ze Spojených států? A nejsou tím ohroženy světoznámé sbírky Židovského muzea? - Takové otázky se vynořují v souvislosti s vleklým sporem, který už víc než rok rozděluje pražské Židy. Více se dozvíte v příštích minutách:

Pražskou židovskou obec rozdělil spor o rabína Karola Sidona

Karol Sidon, foto: ČTK

Staronová synagoga, nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, hrob rabbiho Löwa na pražském židovském hřbitově i unikátní sbírky tór a rituálních předmětů, které uchovává Židovské muzeum - to vše do Prahy každoročně láká miliony turistů. Tyto památky spolu s legendární postavou pražského Golema a příběhy židovského ghetta spoluvytvářejí genia loci našeho hlavního města. Židé se ale do dějin Prahy nezapsali pouze v minulosti - i dnes zde působí židovská obec se zhruba šestnácti sty členy. Patří mezi ně i řada významných osobností. Kromě toho v Praze žijí i tisíce zahraničních Židů.

"Když já jsem přijel z Izraele po dokončení studií, tak jsem se najednou dozvěděl, že tady žije mezi dvěma až dvaceti tisíci amerických Židů. A pak je tady zatím nezformovaná skupina Židů z bývalého Sovětského svazu, kteří často patří právě do té kategorie lidí, kterých bychom se měli jako židovská obec mnohem intenzivněji ujmout,"

tvrdí vrchní zemský a donedávna i pražský rabín Karol Sidon. A právě kolem osoby tohoto bývalého disidenta, signatáře Charty 77 a proslulého spisovatele a scénáristy propukl v pražské židovské obci spor. Vedení obce jej 28. června letošního roku odvolalo z funkce vrchního pražského rabína a řízením Staronové synagogy ustanovilo Manise Baraše ze Spojených států. Tento mladý rabín v Praze žije asi osm let a zastupuje zde vlivné ultraortodoxní hnutí Chabad. Přitom jedním z důvodů Sidonova odvolání byly kromě údajných majetkových nesrovnalostí právě jeho příliš ortodoxní názory. Současný předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek se však k důvodům Sidonova odvolání odmítl blíže vyjádřit:

Pražský židovský hřbitov

"My jsme se zavázali, že nebudeme tuto záležitost řešit veřejně. A ona to skutečně je pouze vnitřní záležitost židovské obce, která si vždycky rozhodovala o tom, kdo bude působit v jejích službách jako vrchní pražský rabín, popřípadě jako pražský rabín." Za předsedu obce Jelínka se postavilo i několik významných osobností, jako například spisovatel Arnošt Lustig nebo světoznámá cembalistka Zuzana Růžičková. Na Sidonovu obranu naopak v médiích vystoupila řada spisovatelů, publicistů a bývalých disidentů. Podle ředitele Židovského muzea Leo Pavláta je skutečnou příčinou rozkolu v židovské obci boj o to, kdo v ní bude mít hlavní slovo:

"Pro mne je hodně směrodatné prohlášení, které učinil předseda židovské obce pan Jelínek pro Prague Post 8. července, kde doslova řekl, že "v pražské židovské obci může být pouze jedno číslo jedna, a tím jsem já". A ať se to rabínu Sidonovi líbí či ne, tak on je jeho šéfem."

Spor musel vyřešit až rabínský soud v Izraeli. Ten v minulých dnech rozhodl tak, že dal svým způsobem zapravdu oběma stranám. Potvrdil sice Sidonovo odvolání z funkce vrchního pražského rabína, zároveň jej ale ustanovil prezidentem rabínů v Česku i v Praze. Jeho pražskými pomocníky mají být jak Američan Manis Baraš, tak mladý izraelský rabín Menachem Kalchheim. Spory kolem obsazení rabínských postů by skutečně mohly být pouze interní záležitostí židovské obce. Ve hře je ale i značný majetek. Pražským Židům se podařilo zrestituovat a nákladně opravit řadu budov. Karol Sidon se sice odmítl vyjádřit k hodnotě tohoto majetku, v rozhovoru pro Lidové noviny však uvedl: "Pražská židovská obec je po dvanácti letech včelí práce materiálně zajištěná, finančně samostatná, a z tohoto důvodu je zajímavá jak pro místní dravce, tak pro zahraniční sektu." Zahraniční sektou přitom nazval zjevně právě Chabad, ultraortodoxní chasidské hnutí ze Spojených států, které získává stále větší vliv ve světě. Podle Tomáše Jelínka je však v pražské židovské obci, která je jinak převážně sekularizovaná, místo i pro Chabad:

"Tak jako máme na židovské obci ortodoxní sionisty, tak nevidím problém, proč by tam nemohl být třeba i člověk z hnutí Chabad, který vlastně reprezentuje jiné pojetí ortodoxie."

V souvislosti s rostoucím vlivem Chabadu v Praze se samozřejmě vynořila i otázka, zda této sektě nejde mimo jiné i o vzácné sbírky Židovského muzea. To ale jeho ředitel Leo Pavlát odmítá:

"Před odstátněním Státního židovského muzea ještě na sklonku komunistického režimu došlo k pokusu jedné organizace z Izraele o převzetí muzea nebo jeho podstatné části. Od té doby je na místě určitá ostražitost. Ale muzeum řídí správní rada a v té je zastoupena pražská židovská obec, Federace židovských obcí a stát. A ti rozhodují o osudu muzea a já opravdu nemám sebemenší indicie či náznak, že by Chabad mohl nějakým způsobem vůči muzeu vlastnicky vystupovat. To opravdu zatím ne."

Tím, kdo na spory v židovské obci zatím zřejmě doplatil nejvíc, je Lauderova židovská škola. Zde se jak na běžícím páse měnilo vedení, jen v posledních dvou letech se tu vystřídalo šest ředitelů. Naposledy byla ze školy odvolána její ředitelka Kateřina Dejmalová - dva dny před vysvědčením. Spolu s ní odešlo dalších 16 učitelů a pracovníků školy. To bude mít podle ní negativní dopad především na děti:

"Je to vždycky zásah, protože se navazuje na nějakou kontinuitu. Já samozřejmě nepochybuji o tom, že v řadě předmětů seženou velmi kvalitní učitele, protože učitelů je opravdu dost, ale na druhé straně se obávám o kvalitu toho, co profiluje Lauderovy školy jako školy židovské, to znamená o výuku hebrejštiny a výuku židovské výchovy."

Podle rabína Karola Sidona je potřeba spory v židovské obci urovnat právě i s ohledem na Lauderovu školu:

"Židovská škola podle mého názoru je ten, kdo to schytal nejvíc a kde ta náprava bude velmi těžká. A doufám, že toho roku využije obec k tomu, aby napravila chyby, které udělala. Alespoň tak, že napřesrok už to zase bude ta škola, jak jsme ji měli rádi."