Do prezidentských voleb zbývají tři měsíce. Kdo může usednout na Hrad?
Do prezidentských voleb zbývá sto dnů. Hlavu státu budou Češi vybírat v pátek 13. a v sobotu 14. ledna. Kandidátů je celá řada, některé osobnosti však stále váhají. Ke kandidatuře potřebují podporu poslanců či senátorů, nebo 50 tisíc podpisů občanů, které jim musí potvrdit ministerstvo vnitra.
Za favority prezidentské volby jsou podle průzkumů veřejného mínění považováni generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Mezi hlavními kandidáty je také ekonomka a bývalá rektorka Danuše Nerudová nebo senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer. Ataké šéf odborových svazů Josef Středula, kterého podpořil končící prezident ČR Miloš Zeman.
Petr Pavel oznámil zisk podpisů nutných ke kandidatuře koncem září. Jeho tým sesbíral přes 55 tisíc podpisů občanů. Pavla jako jednoho ze tří kandidátů podpořila vládní koalice Spolu složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Koalice totiž oznámila, že nenominuje do volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Jako osobnosti vhodné pro funkci prezidenta ale jmenoval premiér Petr Fiala (ODS) kromě Petra Pavla senátora Pavla Fischera a Danuši Nerudovou.
„Věřím, že každý z nich může vykonávat funkci v souladu se základními hodnotami, které zastávají naše strany,“ uvedl Fiala. V souvislosti s kritizovaným členstvím Pavla v předlistopadové komunistické straně Fiala uvedl, že nejdůležitější je pro koalici, aby prezident měl jasnou prozápadní orientaci a ctil Ústavu, a že vnímá hlasy voličů.
Koalice podle premiéra také plánuje před prezidentskou volbou spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista. „Naším cílem a odpovědností jako nejsilnějšího uskupení zůstává zabránit vstupu populistických a extremistických sil do funkce prezidenta republiky,“ řekl Fiala s tím, že prezident zastupuje Česko na řadě mezinárodních jednání včetně Severoatlantické aliance.
Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že rozhodnutí, jestli bude kandidovat, oznámí 28. října. Už od jara sice objíždí obytným vozem Česko, odmítá ale tvrzení, že jde o kampaň před prezidentskými volbami. Cesty podle svých slov podniká jako předseda hnutí ANO v souvislosti se senátními a komunálními volbami, které se konaly koncem září a začátkem října. V polovině srpna Babiš překvapil prohlášením, že by za ANO nemusel kandidovat a hnutí má ještě dva kandidáty. Později oznámil, že kandidáti za ANO jsou čtyři.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula kandidaturu oznámil začátkem května. Zatím sbírá podpisy občanů. Středulu jmenoval mezi kandidáty, kteří "mají šanci být zvoleni" prezident Miloš Zeman.
Ekonomka Danuše Nerudová se v roce 2018 jako první žena stala rektorkou Mendelovy univerzity v Brně. V politice dosud nepůsobila. Kandidaturu oznámila na konci května a na její podporu vzápětí vznikly facebookové stránky Nerudová na Hrad. Zatím má přes polovinu potřebných hlasů.
Senátor Pavel Fischer potvrdil, že bude kandidovat na začátku října. Oficiálně to oznámí v příštích dnech. Fischer je diplomat a také bývalý poradce prezidenta Václava Havla. Na post prezidenta kandidoval již v roce 2018, v prvním kole skončil třetí. Znovu kandidovat plánuje také senátor a lékař Marek Hilšer. Svou účast ve volbách oficiálně potvrdí na konci října.
V září se ke kandidatuře přihlásil i Jaroslav Bašta, který získal 20 podpisů poslanců hnutí SPD, za které je nyní poslancem. V minulosti ve sněmovně reprezentoval ČSSD. Byl také velvyslancem v Rusku a na Ukrajině a ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.
Již dříve svou kandidaturu ohlásili například i bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, matematik, miliardář a podnikatel Karel Janeček, podnikatelé Karel Diviš, Jiří Kotáb a Tomáš Březina, teolog Jiří Mareš, či bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Přihlášku musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Do té doby musejí adepti odevzdat kandidátní listiny ministerstvu vnitra. To pak určí, kdo splnil podmínky a může se o prezidentskou funkci ucházet.
