Odstartovala kampaň do druhého kola prezidentských voleb. Jaké jsou názory kandidátů?
V Česku odstartovala kampaň do druhého kola prezidentských voleb. Proti sobě stojí šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a generál ve výslužbě Petr Pavel. Jakou mají minulost? Chtějí zavést euro? Měnili by pravomoci prezidenta? Co je baví ve volném čase? Jaké by byly první dámy?
Petru Pavlovi je 61 let a narodil se v Plané u Mariánských Lázní. Už od mládí směřoval do armády. Vojákem byl jeho otec i děda. Vystudoval vojenské gamnázium, Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Následně absolvoval několik kurzů v Británii. Z nejnižších velitelských pozic (začínal u výsadkářů) se propracoval až na náčelníka Generálního štábu a předsedu Vojenského výboru NATO.
Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové misi UNPROFOR v někdejší Jugoslávii. V čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Vojenskou kariéru ukončil po návratu z Bruselu. Nyní je ve výslužbě.
Andreji Babišovi je 68 let, narodil se v Bratislavě, ale má české občanství. Po gymnázium v Ženevě zamířil na Vysokou školu ekonomickou do Bratislavy. Začínal jako referent v Chemapolu Bratislava, později se stal obchodním zástupcem v Maroku. Podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. Postupně ji ovládl a vybudoval holding, který zaměstnává 32 tisíc lidí. Dnes je ve svěřenských fondech. Jako jeden z nejbohatších a nevlivnějších podnikatelů v zemi, vstoupil do politiky na podzim 2011. Nakonec se stal premiérem, nyní je poslancem.
Komunistickou minulost mají oba kandidáti
Díky zahraničnímu působení svého otce strávil Andrej Babiš část dětství ve Francii a ve Švýcarsku. V letech 1980 až 1989 byl členem komunistické strany. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem "Bureš".
Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal žalobu na ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Slovenské nižší soudy mu nejprve daly za pravdu, po zásahu ústavního soudu ale Babišovu žalobu, že je evidován jako agent neoprávněně, zamítly. Babiš se prostřednictvím ústavní stížnosti snaží zvrátit rozhodnutí slovenských soudů.
Petr Pavel podal přihlášku do KSČ v posledním ročníku vysoké školy a členem se stal v roce 1985. "Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem," řekl k tomu například v rozhovoru pro server Blesk.cz Pavel, který po listopadu 1989, podobně jako mnoho ostatních členů, KSČ opustil. Vstup do KSČ vnímal jako nezbytnou součást služby. Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky. Petr Pavel má ale negativní lustrační osvědčení.
"Tuhle svoji minulost jsem nikdy neskrýval, jednoznačně jsem se k tomu přihlásil a řekl, že to vnímám jako chybu. Ve prospěch demokracie jsem pracoval uplynulých více než 33 let, jsem připraven obětovat kvůli ní nejenom své pohodlí, ale i svůj život," řekl loni v srpnu týdeníku Respekt.
Kandidatura. Babiše podpořili poslanci ANO, Pavel kandiduje jako nezávislý
Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta Andrej Babiš dlouho odkládal, oznámil ho až 30. října. Přihlášku k volbám doložil podpisy 56 poslanců za hnutí ANO. To také kampaň platí. Podle internetových stránek ANO hnutí ani Babiš nepřijímají od třetích osob žádné peněžité dary. Celkový limit na první kolo voleb je 40 milionů korun.
Podle Babiše má prezident velkou roli hlavně v ekonomické diplomacii. Při oficiálním oznámení kandidatury uvedl, že chce usilovat o úřad prezidenta, protože vláda podle něj málo pomáhá lidem. Podle právníků přestože Babiš stál před soudem v případu dotačního podvodu, neexistuje právní překážka jeho kandidatury na prezidenta. Pražský městský soud Babiše letos 9. ledna nepravomocně zprostil obžaloby.
Jako o možném kandidátovi na českého prezidenta se o Pavlovi hovořilo už řadu let. Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil loni v červnu, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Pavel je aktivní na sociálních sítích, zejména na facebooku a twitteru. V posledních měsících také navštívil, stejně jako Babiš, desítky měst a obcí, kde se setkával s občany.
Petr Pavel kandiduje jako nezávislý, na podporu kandidatury získal podle ministerstva vnitra 81.083 podpisů občanů. Podle údajů na transparentním účtu získal od dárců skoro 40,5 milionu korun, což je zhruba o půl milionu více, než mohl před prvním kolem voleb použít.
A jak kandidáti relaxují? "Když mám volný čas, tak se snažím být s rodinou, spím, nebo nedělám nic," svěřil se například před pěti lety Andrej Babiš. Generál ve výslužbě Pavel je známý hlavně svou vášní pro motocykly.
Pravomoci prezidenta by kandidáti neměnili
Oba kandidáti by neměnili prezidentské pravomoci. Co se týče sestavení vlády, první pokus by měl podle Babiše vždy dostat předseda vítězné strany. Pavel by pověřil sestavením vlády kandidáta, který má šanci získat alespoň 101 poslanců. Cílem je podle něj mít co nejdřív stabilní vládu.
Oba by v případě, že se zákony nesouhlasí, preferovali jednání před vetem. K udělení milosti by Babiš chtěl mít stanovisko ministra spravedlnosti. Umí si představit její udělení například z humanitárních důvodů. Pavel v plošné amnestii nevidí smysl. Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímá jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy.
Oba souhlasí s tím, že Česko má být součástí NATO a Evropské unie. Vystoupení z EU by pro nás bylo podle Babiše jednoznačně nevýhodné, ukazuje se, jak velký dopad měl odchod Británie. Měli bychom využít veškeré možnosti, které nám členství poskytuje, a pokusit se změnit, co se nám nelíbí, říká Pavel. Babiš není pro přijetí eura. Česko by podle něj nemělo ručit za dluhy jiných předlužených zemí eurozóny. Pavel s přijetím eura souhlasí. Podotýká, že v Česku se z toho stalo politikum, aniž se lidem přesně vysvětlily výhody a nevýhody. Debatu o přijetí eura by inicioval.
První dámy
Monice Babišové je 48 let a věnuje se interiérovému designu. Navrhovala například interiér restaurace Paloma ve Francii, kterou její partner vlastnil. V roce 2011 iniciovala založení Nadace Agrofert, která se zaměřuje například na finanční podporu nekomerčních právnických osob. Od roku 2017 provozuje společný projekt s Českou filharmonií nazvaný Hudba do škol, který podporuje učitele hudební výchovy v jejich práci, o dva roky později se stala ambasadorkou projektu Kopretina Nadace pro výzkum rakoviny ČR, který se zabývá prevencí rakoviny děložního čípku.
Podle svých slov by chtěla být aktivní první dámou a věnovat se zejména charitě. V rozhovoru, který poskytla loni 20. prosince deníku Právo, uvedla, že by na Hradě nechtěla mít svůj sekretariát s týmem spolupracovníků a svého manžela by doprovázela při cestách do regionů a zahraničí. Monika je druhou Babišovou manželkou. Partnery se stali v polovině 90. let, vzali se v červenci 2017. S Babišem má dceru Vivien (2000) a syna Frederika (2004). Z prvního manželství má Babiš ještě dceru Adrianu Bobekovou (1979) a syna Andreje (1983).
Evě Pavlové je 58, a také sloužila v armádě. Je podplukovnicí v záloze. Se svým současným mužem se poznali v polovině 80. let na základně v Prostějově a vzali se v roce 2004. Pracovala také jako asistentka mediačního centra Manofi a byla zvolena do zastupitelstva obce Černouček na Litoměřicku. V rozhovoru, který poskytla loni 20. prosince deníku Právo. uvedla, že kdyby se stala první dámou, tak by svého manžela doprovázela tam, kde by to bylo potřeba. Jako nutnost vidí mít svůj sekretariát s týmem spolupracovníků.
Jako první dáma by se zaměřila zejména na téma rovnosti pohlaví a diskriminaci žen ve společnosti, na otázky rodiny a mezilidských vztahů a situaci samoživitelek. Za Petra Pavla se provdala v prosinci 2004. Z předchozího manželství má dceru Evu (1992), generál Pavel má z prvního manželství syny Jana (1990) a Petra (1993). Společně se svým manželem jsou prarodiči čtyř vnoučat.
Prezident má nárok například na bydlení na Hradě
Podobně jako ostatní čeští vrcholní politici dostává také prezident plat, jehož výše se odvozuje od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. V letošním roce činí plat prezidenta 341.200 korun. Víceúčelová paušální náhrada je letos 317.500 korun.
Už od dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bylo zvykem, že se prezidentský příjem nedanil, změna přišla za úřadování Václava Klause. Od ledna 2011 tak plat hlavy státu podléhá zdanění. Prezident má nárok na služební vozidlo s řidičem či bez něho, a to i k soukromým účelům. Státní rozpočet mu hradí též zdravotní péči nebo zřízení a užívání dvou telefonů.
Hlava státu může obývat Hrad, zámek v Lánech nebo Lumbeho vilu, která je nedaleko Pražského hradu. Václav Klaus se do ní nastěhoval v létě 2005. Vilu užívá i Miloš Zeman, který však v poslední době pobývá hlavně v Lánech. Po odchodu z funkce nemá prezident, na rozdíl například od poslanců, nárok na odchodné, místo toho ovšem pobírá doživotní rentu.
Související
-
Prezidentské volby 2023
Pavel na Hrad! Češi zvolili nového prezidenta. Stal se jím generál ve výslužbě Petr Pavel.
