Studenti představili na veletrhu IDET podvodní dron. Možná změří i dno Hranické propasti
Studenti Vysokého učení technického z Brna představili první generaci podvodního dronu ARGO. A to na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET.
Za strojem stojí tým strojLAB, který sdružuje studenty napříč fakultami i obory. Pracují i na konstrukci malé ponorky, se kterou chtějí prozkoumat a možná i dosáhnout dna Hranické propasti. Jedním ze studentů je Vojtěch Parkan.
Vy představujete na veletrhu IDET podvodní dron ARGO. Podvodní drony jsou úplnou novinkou?
"Nejsou tak úplnou novinkou, ale troufnu si říct, že v tomto jsme poměrně ojedinělí."
V čem se liší technicky od normálního dronu?
"Od klasického podvodního dronu se lišíme především typem pohonu, který se vyznačuje jeho malou velikostí a nízkým rizikem zaseknutí proti klasickým pohonům. Je mnohem tišší, eliminujeme mechanickou převodovku, lze ho využít pro armádní účely, a má také mnohem vyšší účinnost. Pohon nezviřuje prostředí, a má také stejný tah v obou směrech."
Nemůžeme si tedy představit ten klasický malý dron, který má vrtulky, točí se. Jak vypadá?
"Přirovnal bych to ke klasické ponorce, má i podobný tvar, ale je zmenšená. Má rozměry zhruba metr a půl."
Jak hluboko se podvodní dron dokáže potopit? Dělali jste pokusy?
"Ještě ne. Jsme zatím v první prototypové fázi. Určité pokusy jsme dělali, ale to je vše otázka dalších fází."
Vnímáte jako prestižní záležitost to, že se váš dron představuje na veletrhu IDET?
"Ano, určitě. Je to pro nás velká příležitost. A za to bych chtěl VUT poděkovat, že nám tuto možnost nabídli."
Dron sestrojil tým strojLAB. Kdo za ním stojí?
"Tento projekt byl založený především z iniciativy studentů. Není to školní projekt vymyšlený fakultou. Projekt jako takový založili tři studenti a postupně se na ně nabalilo dalších deset studentů, včetně mě, kteří tvoří jádro týmu, a začali pracovat na tomto projektu. Aktuálně se náš tým skládá z 32 studentů napříč pěti fakultami VUT."
Jak se vám daří shánět materiál na dron?
"Materiál nám zajišťují naši sponzoři, v první fázi máme většinu součástek z plastu. Bez nich by to rozhodně nešlo."
Plánujete sestrojit malou ponorku, která by dokázala prozkoumat dno Hranické propasti, která změřená ještě není. V jaké fázi je tento projekt?
"To je de facto stejný projekt. Je to jeden z cílů projektu ARGO, který byl sestaven za účelem prozkoumání a objevení dna Hranické propasti, ale jeho další využití je i pro komerční účely."
Maximální naměřená hloubka zatopené části Hranické propasti je 519,5 m, aniž bylo dosaženo dna. Jedná se o nejhlubší zatopenou sladkovodní propast světa.
