Dron dokáže postavit i zeď z cihel, říká Tomáš Báča, který získal cenu v prestižní soutěži Cena Josepha Fouriera
Druhé místo v prestižní soutěži Cena Josepha Fouriera získal Tomáš Báča, který se dlouhodobě zabývá problematikou dronů. Cena je určená pro mimořádně talentované mladé vědce a jejich projekty v oblasti počítačových věd.
Slavnostnímu vyhlášení vítězů předsedá velvyslanec Francie v České republice, spolu s iniciátorem celé akce a nositelem Nobelovy ceny za chemii (1987) Jean-Marie Lehnem. Na organizace se podílí i česká pobočka IT firmy ATOS.
Tomáš Báča, který pracuje na ČVUT v Praze, se pomocí dronů věnuje například automatickému sbírání objektů ze země, stavění zdi z cihel nebo lokalizaci a mapováním zdrojů ionizující radiace. Svého prvního robota postavil už na gymnáziu.
Drony dokáží najít člověka i postavit zeď
"Před 12 lety jsem sestrojil svého prvního robota ještě na gymnáziu. Robot uměl pouze jezdit a mapovat své prostředí."
Uběhlo 15 let. Jak vypadá váš současný robot?
"Mí roboti teď létají."
Za ty jste získal druhé místo.
"Ano, jedná se o využití skupiny dronů pro měření něčeho ze svého okolí. Dá se to představit jako mapování okolí, vytváření 3D modelů, 3D map pomocí více dronů. Těch mých posledních sedm let práce a výzkumu se potýkalo se všemi aspekty tohoto problému. V dnešní době například využíváme drony pro lokalizaci zdrojů ionizující radiace, která je nebezpečná pro člověka. A pokud někde hledáme nějaký zdroj radiace, tak je samozřejmě lepší tam poslat robota nebo drona. A my už jsme dneska schopni vyhledávat takové objekty pomocí několika dronů. Pro mě je to velmi zajímavá zkušenost."
Co všechno už drony umí? Dokáží hledat i malý předmět?
"Drony jsou v dnešní době velmi pokročilé, hlavně pokud se bavíme o těch dronech, které létají venku pod širým nebem, tam, kde mohou využít prostředky satelitní navigace. Mohou letět daleko, autonomně, navigovat se prostředím, a pokud se jedná právě například o vyhledávání ztracených lidí v lese pomocí termovizní, tak tam dnes již drony mohou zastoupit klasickou helikoptéru s pilotem a termovizí.
A co se týče velikost objektu, který dron může vyhledávat, tam čistě záleží na použitých senzorech. Musíme mít senzor natolik dobrý, aby byl schopný objekt rozeznat a dron už je potom jenom nositelem toho senzoru."
V jaké výšce mohou drony létat?
"Legálně je to u nás řekněme do 300 metrů, v pak už je to prostředí pro dopravní letadla. Tady v Praze se například nesmí létat vůbec. Samozřejmě v jiných oblastech na Zemi je možné ty drony použít v oblastech, kde je daleko menší hustota zalidnění, v oblastech, kde je infrastruktura omezenější. Tam ty drony mohou sloužit pro dopravu například sad pro první pomoc. Tam dron může posloužit tak, že doveze takový objekt třeba na ostrov, kam se jinak může dojet jenom lodí. Ale u nás ČR bohužel ta autonomie je velmi omezená, protože hustota zalidnění je obrovská a my nechceme, aby nám drony padaly na hlavu každý den."
Já jsem si vždycky představovala, jak by bylo ideální, kdyby třeba zásilky doručovat dron, který by měl patřičnou ruku a přihrádku. Přiletěl by před okno, člověk by si odebral z té ruky přihrádku a dron by spokojeně odletěl.
"To je krásná vize. Některé společnosti již dávno začaly představovat své řešení pro tuto vizi, hlavně jako reklamní kampaň, ale realita je bohužel taková, že to zatím nejde. Je to nemožné, co se týče bezpečnosti, ty vrtule jsou skutečně jak nože.
Co je ale reálnější a myslím si, že se to brzy objeví, je možnost těmi drony přepravovat nějaké balíčky, případně objekty, které potřebují rychlou přepravu, například převoz krve mezi nemocnicemi. A to tak, že budou speciálně vyčleněná místa, do kterých ty drony budou moci zalétnout a tam ten balíček odevzdat. Dneska je možné i sehnat dron, který může letět hodinu v kuse na jednu baterii a přitom nést třeba
kilogram až dva."
Jak byly velké drony, za které jste získal ocenění?
"Já jsem v rámci své práce pracoval s různorodou skupinou dronu. My jsme celých těch sedm let pracovali na mnoha projektech. S drony, které jsou skutečně do dlaně, až po drony, které jsou schopné nést čtyři kilogramy.
Před pár lety jsme zjišťovali, jestli můžeme pomocí dronů stavět zeď z cihel. Byla to robotická soutěž v Emirátech, a tam jsme skutečně vyvinuli systém, kde si drony najdou pomocí svých kamerových senzorů cihly, které jsou pro ně připravené na nějaké hromadě. Ty cihly uchopí pomocí magnetického uchopovače, a donesou je na připravovanou zeď, kde cihlu umístí na správné místo. A ještě to bylo zpestřeno tím, že ty cihly měli různé rozměry a různé barvy. My jsme měli zadáno, jak má vypadat vzor té zdi z cihel. A to se nám povedlo. Byl to krásný příklad toho, jak drony mohou brát objekty z jednoho místa, doručovat je na jiné místo, a tam je ještě umísťovat s centimetrovou přesností na zeď. A také jsme řešili autonomní hašení požáru pomocí dronů a autonomní odchyt dronů pomocí dronů. Tu soutěž jsme také vyhráli na plné čáře.
A nejnovější příspěvek do seznamu našich vítězství je rok 2021. Účastnili jsme se soutěže americké agentury DARPA, kde jsme pomocí dronů hledali objekty v podzemí, v dolech a v jeskyních. Byli jsme přímo v Americe na finále této soutěže, kde jsme pomocí reálných dronů, a pozemních robotů prozkoumávali podzemní prostory. Tu reálnou soutěž jsme bohužel nevyhráli. Tam ta konkurence byla obrovská, ale vyhráli jsme analogii této soutěže ve virtuálním prostředí. Organizátoři připravili velmi kvalitní a realistický simulátor a vlastně úplně stejný úkol jsme řešili v tom simulátoru a tam jsme vyhráli tuším 500.000 dolarů také mezi obrovskou konkurencí. Tam se nám to velmi povedlo."
Máte doma svůj malý dron?
"Mám malinký dron. Já jsem dřív měl těch dronů hodně. Stavěl jsem si je podomácku jako hobby. Ale čím víc těch dronů mám v práci, tak tím míň jich mám doma. V dnešní době už mám doma jenom jeden, který se opravdu vejde do dlaně. Není nebezpečný a beru ho na všechny výlety a dělám tam s ním fotky. Ale je to opravdu to nejmenší, co se dal sehnat."
