Příjezd tanků před 55 lety ukončil sny Pražského jara
Noc z 20. na 21. srpna 1968 znamenala definitivní konec československého vzdoru i nadějí, které přineslo Pražské jaro.
Pražské jaro přineslo změny v kulturním a společenském životě, otevřelo diskuzi o revizi politických procesů z 50. let a především zrušení cenzury v červnu 1968. Západní média psala o tom, že vývoj v Československu ukazuje, že je možné spojení socialismu a demokracie. Moskva a její satelity to naopak sledovaly se znepokojením. Podle Brežněva svoboda slova a demokratizace médií představovaly hrozbu pro vedoucí roli komunistické strany.
Posledním pokusem Sovětů donutit československé komunisty, aby zastavili reformní proces, bylo jednání v Čiernej nad Tisou na konci července 1968. Po jeho skončení došlo vedení KSSS (Komunistické strany Sovětského svazu) k přesvědčení, že ústně dojednanou dohodu československá strana neplní. Proto se sovětská strana rozhodla k vojenskému zásahu. Okamžik zahájení invaze byl stanoven na 23.00 hodinu 20. srpna. K proryvu státní hranice došlo již o necelé dvě hodiny dříve v prostoru Bärenstein- Vejprty. Severní skupina sovětských vojsk (Polsko) s jednou polskou armádou a Jižní skupina sovětských vojsk (Maďarsko) s jednou maďarskou motostřeleckou divizí a jedním bulharským plukem začali v noci z 20. na 21. srpna obsazovat území Československa.
Následná vlna odporu a demonstrací už vývoj směřující k „normalizaci“ nezastavila. Dubčekovo vedení postupně ztrácelo pozice ve státě i ve straně a k moci se dostávalo Husákovo křídlo ochotné spolupracovat se Sověty. V dubnu 1969 se stal prvním tajemníkem strany Gustáv Husák. Československo se vrátilo mezi poslušné členy socialistického bloku a setrvalo v něm až do roku 1989.
