Týden udržitelného rozvoje v Českém rozhlase: Unikátní projekt i nový klimatický zpravodaj
Konference, výstavy, workshopy, besedy, semináře, filmová promítání, dny otevřených dveří. Evropský týden udržitelného rozvoje každoročně provází řada akcí. V letošním roce se do této iniciativy nově zapojily téměř všechny veřejné univerzity či vysoké školy v Česku a poprvé také Český rozhlas.
Český rozhlas přišel s unikátním projektem s názvem Udrž to! Sedm dní pro planetu. Posluchači ve vysílání mohou slyšet, jak se moderátoři tří generací popasují s výzvou, jak změnit své každodenní návyky – od dopravy po nákup jídla. Rádci jsou jim odborníci na ekologické vzdělávání z Ekoškoly Tereza. Příběhy se mohou posluchači inspirovat k udržitelnějšímu chování.
„Český rozhlas se jako veřejnoprávní médium ve svém vysílání pravidelně věnuje otázkám životního prostředí a environmentální udržitelnosti. Považujeme za obzvláště důležité šířit osvětu o dopadech klimatické změny, proto jsme také nově zřídili post klimatického zpravodaje,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Klimatickým zpravodajem Českého rozhlasu je Jan Kaliba. Ten se nedávno vrátil z postu zpravodaje ve Spojených státech, a jak prozradil, ke klimatické agendě tam hodně inklinoval.
„Zajímal jsem se i o fungování zahraničních médií, která zavádějí pozice klimatických zpravodajů, takže jsem si to studoval hodně i teoreticky. A v Českém rozhlase zase byla vůle věnovat se klimatu systematicky a systematičtěji, takže jsme to propojili do zřízení pozice klimatického zpravodaje, což je přirozený směr. Nevymysleli jsme nic jiného, jen následujeme ostatní partnerské rozhlasy v rámci Evropské vysílací unie,“ vysvětluje.
Ve zpravodajství se soustředí zejména na potřebu systémových změn a transformace. Tedy například na plnění závazků Česka v oblasti klimatické politiky, na to, jaká je vůle u největších emitentů skleníkových plynů v Česku dekarbonizovat.
„A věnujeme se i některým dílčím podtématům, která souvisejí s klimatickou krizí a o kterých třeba není tolik slyšet. Hodně se řeší oxid uhličitý, ale my rozebíráme třeba téma metanu, který je velmi silný skleníkový plyn. Je to rychlá cesta k tomu, jak snižovat emise skleníkových plynů a efektivně bojovat se změnou klimatu,“ přibližuje Kaliba.
Primitivní popíračství jsme už překonali
Ve Spojených státech působil jako zpravodaj šest let. Může tak srovnat postoj společnosti k udržitelnosti v Česku a v USA.
„Veřejná debata se v Česku za poslední roky posunula. Takové, když řeknu primitivní popíračství, jsme už asi překonali. Lidé vnímají, že to je reálný problém, reálná hrozba. Ale na druhou stranu ve Spojených státech se o tom už hodně mluví třeba i v intencích národní bezpečnosti a tak podobně,“ naznačuje.
Dopady klimatických změn jsou tam podle něj hmatatelnější než v České republice.
„Neustále slyšíte zprávy o zvětšujících se požárech, o silnějších a ničivějších hurikánech, o tom, že vysychají zdroje vody. Tady v našem regionu máme omezené množství těchto neštěstí, což samozřejmě buďme rádi. Na druhou stranu u změny klimatu asi víc než jinde platí, že když si na to člověk reálně nesáhne anebo ona nesáhne na něj nějakým projevem, tak si to člověk nechce moc připouštět a někdy ani potom,“ konstatuje Jan Kaliba.
Právě dostávat téma změny klimatu blíže k lidem bylo podle něj jednou z motivací, proč byla zavedena pozice klimatického zpravodaje.
„Proniknout s tím hodně abstraktním tématem k té každodennosti, k oblastem, na které jsou lidé emočně napojeni. Určitě chceme propojit téma změny klimatu, které opravdu souvisí se vším, třeba s houbařením, s fotbalem, samozřejmě s pivem u Čechů. Všechno má svoji souvislost, protože změna klimatu bude ovlivňovat naše životy i v těchto konkrétních projevech,“ dodává klimatický zpravodaj Jan Kaliba.
Český rozhlas chce také jít příkladem, proto systematicky podniká kroky, aby byl jeho vlastní provoz environmentálně udržitelnější. Koncem roku 2022 ukončil vysílání na středních vlnách, které bylo desetkrát energeticky náročnější na provoz než síť krátkých vln. V distribuci naopak výrazně podpořil energeticky šetrnější digitální vysílání DAB+.
