Proti schnoucím alejím speciální hydrogel. Dílo zlínských vědců testují silničáři
Aleje lemující české cesty a silnice už několik staletí neodmyslitelně patří k české krajině. V posledních letech ale na mnoha místech chřadnou. Důvodem je sucho. Nepomáhá ani zalévání a poškozené dřeviny se musí kácet. Šanci na přežití by jim mohl poskytnout speciální hydrogel. Je dílem vědců z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a silničáři ho začali testovat na jižní Moravě.
Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje má ve své péči téměř 119 tisíc kusů dřevin. Každoročně jich kvůli suchu stovky uhynou a musí se pokácet. Minimálně stejné množství sice nově vysadí, číslovka úhynu se za poslední roky zvětšuje. Důsledkem sucha hynou i mladé stromy.
„Nejsme schopni novou výsadbu jednoduše uzalévat, není to prostě v našich silách. Druhou a velmi smutnou rovinou nových výsadeb je lidský faktor. Dost často jsou nové stromky ukradeny nebo záměrně poškozeny, aby nerostly,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Roman Hanák, který dále dodal, že vandalismus není správa schopna nijak ovlivnit, nicméně spojení s vědci, dává stromům šanci na přežití.
Silničáři se totiž spojili s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a začali s testováním nového hydrogelu. Ten má zadržet vodu v krajině a půdě dodat potřebné živiny, které stromkům často chybí a proto usychají. Navíc je čistě přírodní a životní prostředí nezatěžuje.
„Jsou to v podstatě gely, jejichž hlavní složkou je syrovátka, která vzniká jako odpad při výrobě čerstvých sýrů a tvarohu. Je tedy čistě přírodní, nezatěžuje životní prostředí a v půdě se rozloží na látky, které dodávají rostlinám živiny,“ popsala arboristka Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Marie Miklínová.
První testování
Podle vědkyně Silvie Duřpekové z Centra polymerních systémů by syrovátkové hydrogely měly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst. „A to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy hlavně ke kořenovému systému rostlin v období sucha,“ vysvětlila jejich funkci.
Hydrogely lze podle ní připravit v podobě prášku, krystalků i granulí, které se aplikují do půdy před setbou do hloubky přibližně 20 centimetrů. První testování hydrogelu provedou v Jihomoravském kraji na Břeclavsku. Na výsadbu stovky dřevin bylo vyrobeno sto kilo syrovátkového hydrogelu.
„Znamená to, že k jedné dřevině aplikujeme kilogram hydrogelu. Chování těchto stromů pak budeme společně s vědci evidovat a porovnávat ve stejné lokalitě s těmi, které jsou bez něj,“ doplnila arboristka Miklínová.
Podle vědců dosavadní výsledky ukazují, že syrovátkový hydrogel přispívá ke zvýšení retenční kapacity půdy až o 40 procent a zadrží vodu v půdě až o 50 procent déle v porovnání s půdou bez hydrogelu.
