Do Antarktidy míří jubilejní 20. expedice vědců z Masarykovy univerzity
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně se připravují na 20. expedici do Antarktidy. Výprava čítající 24 lidí, včetně tří žen, bude během dvouměsíčního pobytu kromě výzkumných aktivit testovat i nová zařízení, přístroje a vybavení. V plánu je také natáčení unikátního dokumentu o českém antarktickém výzkumu pro Českou televizi.
Už 27. prosince vyrazila do Antarktidy z Česka předsunutá osmičlenná skupina, kterou tvoří jedna žena a sedm mužů (z toho tři vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a dva z ukrajinského národního programu). V prvním lednovém týdnu tato skupina na palubě brazilské lodi Ary Rongel bezpečně dorazila na základnu „CZ*ECO Nelson“ na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy.
Tato menší výprava bude trvat celkem 6 týdnů, z toho většinu stráví její členové prací na ostrovech Krále Jiřího a právě na Nelsonově ostrově. Základna se nachází na jeho severním cípu - v bezledové oáze, která má rozlohu čtyři kilometry čtvereční. Podle polárníků je dostatečně pokryta vegetací, na ostrově jsou také kolonie tučňáků, rypoušů, lachtanů, tuleňů, rybáků a mnoha dalších zástupců ptačí říše.
Klima je tam také teplejší ve srovnání se závětrnou polohou ostrova Jamese Rosse, kde leží stanice Johanna Gregora Mendela, na kterou míří z Česka hlavní šestnáctičlenná výprava polárníků. Odlétají 24. ledna z vídeňského letiště přes Madrid do Chile, odkud se přesunou lodí chilského vojenského námořnictva přes Drakeův průliv do Antarktidy a poté jinou lodí na ostrov Jamese Rosse.
Filmový dokument
Tuto část výpravy tvoří dvě vědkyně, sedm vědců, lékař, 4 technici a také dva filmoví dokumentaristé – filmař, cestovatel a polárník Petr Horký a kameraman Jan Šimánek. Budou natáčet dokument pro Českou televizi.
„Je to ohromná příležitost ukázat široké veřejnosti, kam se náš program za 20 let své existence posunul, navíc nejatraktivnější možnou formou profesionálního filmového dokumentu natočeného nejpovolanějšími tvůrci,“ popsal vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vědeckým cílem expedice je opět především monitoring klimatu a sledování stavu ledovců, odledněného území, řek, jezer a ekosystémů.
„Pokračovat bude pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova, i medicínský výzkum vlivu stresu na zdraví pracovníků v polárních oblastech,“ doplnil vedoucí expedice Peter Váczi z Geografického ústavu a Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU.
Vědci také budou zkoumat, jak se během expedice mění tělo jejích účastníků. Antropologové z Akademie věd zaznamenali data o tělesných rozměrech polárníků před odjezdem a srovnání provedou po příjezdu. Získané informace pak bude možné mimo jiné využít pro optimalizaci vybavení a oblečení testovaného v Antarktidě.
Členové expedice počítají také s tím, že se zřejmě ani letos nevyhnou některým komplikacím. „Podle zpráv Rady manažerů antarktických národních programů totiž do oblasti míří vysoce patogenní vir ptačí chřipky, což omezí některé naše naplánované aktivity a zcela zabrání možnosti provádět výzkum na zvířatech,“ vysvětlil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.
