Vliv stresu na zdraví v polárních oblastech. I to budou v Antarktidě zkoumat vědci z Brna
Pokračování v dlouhodobém výzkumu změn klimatu, sledování stavu ledovců, živočichů, ale nově i vlivu stresu na své zdraví. To všechno česká české přírodovědce z brněnské Masarykovy univerzity, kteří zamířili do Antarktidy. Na ostrově Jamese Rosse, kde se nachází univerzitní Mendelova polární stanice, bude šestnáctičlenná expedice pracovat necelé tři měsíce.
Přesto, že jsou všichni členové šestnáctičlenné výpravy povinně očkovaní, čeká je před cestou na základnu sedmidenní karanténa v Chile. Na základnu by měli dorazit těsně před koncem roku.
Na ledovém kontinentu kromě monitoringu klimatu a komplexního sledování stavu tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů, čekají letos expedici také dvě novinky.
Tou první je zahájení pětiletého projektu JUNIOR STAR, který je zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova.
„Určitou novinkou bude medicínský výzkum. Bude se vlastně zkoumat fyziologický stres a vlastně adaptace jednotlivých členů expedice. Jakým způsobem reagují na pobyt a práci na naší polární stanici,“ popsal Českému rozhlasu vedoucí výpravy Filip Hrbáček.
Antarktida se totiž podle něj často používá jako analogie k tomu, jakým způsobem by mohlo tělo reagovat na podmínky ve Vesmíru. „Třeba i plánovaných letů na Mars,“ doplnil.
Zoologické výzkumy se pak budou týkat především ptáků, jako jsou například rybáci, chaluhy, buřňáci či tučňáci také a savců, tedy tuleňů, lachtanů a rypoušů.
Testováno v Antarktidě
Nynější expedice bude také mezinárodní. Spolu s vědci z Masarykovy univerzity se jí účastní doktorand z britské University of Leeds, dva zástupce vysílá i Univerzita Karlova. Technickou podporu zajistí trojice techniků ze společnosti Czechoslovak Ocean Shipping.
V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou mají být na expedici testovány také výrobky dvou společností, které se uchází o udělení licence na používání ochranné obchodní známky ‘Testováno v Antarktidě‘. Jde o českého výrobce outdoorového oblečení a o společnost vyrábějící systém štěrkové stabilizace.
Polárníci tak otestují outdoorové bundy, které jim budou sloužit jako svrchní vrstva oblečení při pobytu v terénu. Systém štěrkové stabilizace zase na stanici využijí na zpevnění chodníku mezi technickými kontejnery. Tento vzorek systému, který je možné používat například u městských a rezidenčních projektů, kde napomáhá ke stabilitě a pevnosti povrchů ze štěrku, písku i zeminy, bude na ledovém kontinentu vystaven vodě, ledu, silnému UV záření, nárazovým větrům a dalším nelehkým antarktickým podmínkám.
Tradice polárního výzkumu
Tradice výzkumu v polárních oblastech sahá do poloviny 80. let minulého století. Tehdy šlo o geografické expedice na Špicberky (souostroví Svalbard) zaměřené na klimatologii a geomorfologii. Co se týče Antarktidy, tam se první Čech, Václav Vojtěch, dostal jako člen Byrdovy antarktické expedice v lednu roku 1929. Další Čechoslováci se tam pak podívali až za 30 let. V období mezi roky 1957 a 1970, šlo o dvanáct vědců a novinářů.
Systematicky začali čeští vědci na Antarktidě pracovat od roku 1994. Pobývali na různých antarktických stanicích v rámci mezinárodních spoluprací. Šlo například o expedici na ostrov Krále Jiřího (King George Island), kde pracovali na polské stanici Henryk Arctowski a peruánské stanici Machu Pichu.
Po dobudování české vědecké antarktické stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v roce 2006, se odborné aktivity českých polárníků přesunuly právě tam. Vlastníkem a provozovatelem stanice je Masarykova univerzita. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí má sloužit příštích 30 let.
Stanice leží v severní části ostrova Jamese Rosse, asi 100 metrů od moře v místech, které bylo ještě v nedávné době úplně zaledněné. Je tvořena hlavní budovou určenou pro pobyt 15 až 20 výzkumníků a sloužící pro účely ubytování, stravování, relaxace, laboratorní činnosti apod. V okolí se nachází několik technických kontejnerů, v nichž jsou sklady, garáže a elektrocentrála.
