Klíč k úspěchu českých biatlonistů v Novém Městě? Ukázat, že jsou na střelnici dobří, míní Rybář
Tribuny natřískané fanoušky a neskutečná atmosféra. Tak před 11 lety vypadal světový šampionát v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Nyní se tam tato obrovská sportovní událost vrací. Vítá ji zrekonstruovaný areál - jeden z největších v biatlonovém světě - s kapacitou kolem 26 tisíc diváků. A zájem fanoušků je opět velký. Pár dní před začátkem zbývaly už jen poslední desítky vstupenek.
„Český biatlonový fanoušek je už popularitou toho sportu na úrovni Německa, které jsme kdysi dávali za příklad - že když v Oberhofu mají ošklivé počasí, mlhu a déšť, stejně se tribuny zaplní a lidi se baví biatlonem. V Ruhpoldingu to samé. Když se vrátím 20 let zpátky, tak jsem si tam říkal: ty lidi tady jsou už dvě hodiny před startem, koukají na závodníky a fandí. A podobné věci teď zažíváme v Česku už několik let, což jsem strašně rád. Protože ten sport je určitě zajímavý a zaslouží si takovou pozornost,“ vysvětluje zájem fanoušků sportovní ředitel biatlonového svazu Ondřej Rybář.
Biatlon je v Česku už několik let jedním z nejsledovanějších sportů. A roste také počet malých zájemců, kteří by se mu chtěli věnovat.
„Co ten boom odstartovalo? Samozřejmě vždycky jsou to závodníci, kteří přilákají domácí publikum. A my jsme měli výjimečnou generaci závodníků, se kterou se povedlo pracovat tak, že jsme neměli úspěch jeden rok, ale bylo to kontinuálně nějaké olympijské období, skoro dva olympijské cykly. Ti sportovci byli schopní držet ten biatlon hrozně vysoko. Byla to jména, která se ve světovém biatlonu stala hvězdami."
„Ať už je to Gabriela Soukalová, která byla bez debaty určitou dobu jednou z nejpopulárnějších biatlonistek. Měli jsme i velice silný mužský tým, Ondra Moravec byl proslavený výbornou střelbou a samozřejmě rychlým během. Byl tam Michal Šlesingr, který už od juniorů byl schopen sbírat medaile. Byl tam Jarda Soukup, takový kluk trošku ve stínu těch sportovců, ale ve finále mu medaile z mistrovství světa i z olympiády na krku visí. Některá jména jsem tady neřekl, ale jsou tam i holky, jako například Veronika Vítková, která také dlouhé roky pomáhala svými výsledky, a další. To byly příběhy lidí, kteří psali biatlonový boom a k tomu se přidávali současní mladí. Je to Michal Krčmář, máme Markétu Davidovou, která určitě patří mezi nejlepší biatlonistky, a další,“ připomíná Rybář.
Díky úspěchům českého biatlonu a následného zájmu o tento sport u dětí se podle něj o nové biatlonisty rozrostla základna.
„Samozřejmě výkony sportovců vždycky přilákají děti, ať už se na to koukají rodiče a chtějí mít ze svých ratolestí hvězdu toho formátu a vidí, že to v těch českých podmínkách jde. Na druhou stranu sice se nám základna rozrostla, ale taky se rozrostla o děti, které třeba úplně zájem nemají, chtějí to víc právě rodiče. Takže ono to má dvě strany mince. Ale když se dneska podíváte, žákovská základna je minimálně o polovinu větší, než byla předtím. Děti jsou šikovné, ale je otázkou, jestli vydrží, protože dnes není individuální sport tak populární jako týmové sporty, kde to není taková dřina. Protože tam když se mi úplně nedaří, jsem trošku schovanější. Takže si myslím, že u některých to bylo i takové vystřízlivění, že to nepůjde tak jednoduše, ale určitě nám to pomohlo se základnou.“
„Biatlon je populární sport, ale trošku to komplikují ty přírodní podmínky. Sněhu je čím dál míň. A když chcete dělat biatlon, tak samozřejmě potřebujete lyžovat. Takže je to spádovost těch středisek, kde jsou třeba hory, kde sníh prostě mají,“ dodává Rybář.
Střelecká bariéra
Právě nepříznivé počasí, které ubírá stále víc ze sněhové pokrývky, letos dělá organizátorům světového šampionátu v Novém městě na Moravě největší vrásky. Navzdory tomu jsou ale na všechny scénáře připraveni. Češi zatím nebyli v sezoně tolik vidět, fanoušci nyní očekávají, že se to může změnit právě v domácím prostředí před nadšenými diváky.
„Myslím si, že v této sezoně je klíč k úspěchu dokázat na střelnici být stabilně dobrý, stabilně úspěšný. Tím vede ta cesta na pódium, tímto stylem. Nám se úplně nedaří. Je otázkou, proč to tak najednou je. To je na nás, abychom to analyzovali. I třeba Markéta Davidová v Ruhpoldingu - ta stíhačka byla taková, že v individuálním závodě by to bylo na příčky nejvyšší. Myslím si, že by s tím teď mohla bojovat. A je tam spousta umístění, které díky střelbě bychom měli do 15. místa, bylo by to úplně někde jinde. Je to prostě takové nahoru dolů a chybí nám tam určitě nějaké pódiové umístění, které bychom rádi viděli."
„Ale je to vždycky poučení. Je to samozřejmě generační obměna. Je to samozřejmě výkonnost sportovců, kteří třeba nejsou tak stabilní, jako někteří bývali, ale na druhou stranu ten svět nezaspal. Ten svět jde hrozně dopředu a my musíme zvlášť na reprezentační úrovni držet ten krok. A tím, že chybujeme na střelnici, určitě ten krok neudržíme. Takže si myslím, že je teď potřeba opravdu se věnovat tomu, kde tu bariéru střeleckou rozboříme. A jakmile to začne fungovat, věřím, že zas ty úspěchy přijdou,“ věří Rybář.
A počítá s nějakou medailí z nynějšího šampionátu?
„Byli bychom moc rádi za nějaký výsledek, který by zahřál naše srdce. Ale mluvit o medailích před šampionátem je nesmysl. Máme určitě závodníky, který jsou schopní na medaili dosáhnout, ale musí se taky všechno sejít. Že se opravdu povede ta forma naladit, že to tomu člověku sedne, že budou dobře namazané lyže ... , je to souběh spousty věcí a není to jenom o tom závodníkovi, ale i o tom doprovodu."
„Bez realizačního týmu dnes sportovec dokáže hrozně málo. Ale zas bez toho sportovce realizační tým může být sebelepší a nedokáže taky nic dělat. Takže je to symbióza celého toho prostředí. Já bych si moc přál, aby tam byl některý z těch závodů, kde se to všechno sejde a povede se. Ale to můžeme hodnotit až po šampionátu,“ uzavírá Rybář.
