Valdštejnský palác zastínil všechno
Stavbě paláce musely ustoupit desítky domů, dva paláce a zahrady. Valdštejn dal na Malé straně postavit sídlo, které ve své době zastínilo Pražský hrad.
Vévodský palác změnil mapu Menšího města pražského, vydělil se z něj a stal se ostrovem moci a bohatství. Albrecht Valdštejn s nemalou podporou své druhé ženy Isabelly z Harrachu tu soustředili nesmírné finanční prostředky a vytvořili sídlo s přepychem a luxusem od antických dob nepoznaným.
Meteor třicetileté války
Válka bere, válka dává. Dává ale jenom nemnohým. Takovým, jako byl Albrecht z Valdštejna. Byl nemajetný, ale není pravda, že by byl z nevýznamného rodu. Matka byla původem Smiřická, což byl v té době nějaký rod, jeho sestra se provdala za Karla ze Žerotína staršího, významného moravského pána. Po smrti rodičů se ho ujal jako poručník Jindřich Slavata, který vychovával i svého synovce Viléma. Toho, kterého při defenestraci vyhodili z okna Pražského hradu. Na jejich výchově se podíleli i čeští bratři. Katolíkem se stal až když mu bylo dvacet let.
Pro Valdštejna byla konverze k římskokatolické církvi krokem ke kariéře. Dobře věděl, že jako stoupenec Jednoty bratrské by měl u dvora dveře zavřené. V bitvě na Bílé hoře za císařské ještě nebojoval, ale nabídl císaři, že na vlastní náklady najme v Holandsku regiment kyrysníků. Ale ještě před tím uloupil v Olomouci zemskou pokladnu moravských stavů a odvezl ji do Vídně. Moravané prohlásili Valdštejna za bezectného psance a jeho majetek propadl stavům.
Císař ale s Valdštejnem počítal. Jeho vzestup byl závratný. Už v roce 1623 ho Ferdinand II. povznesl do stavu říšských knížat. Roku 1625 se Valdštejn ujal velení císařských vojsk a sklízel úspěchy ve válkách na severu říše. Uznání a odměny pršely dál. Řád Zlatého rouna, nejvyšší hodnost generalissima, vévodství frýdlantské, meklenburské, zaháňské…
Pozdější pád předznamenalo jeho odvolání z čela císařských vojsk v roce 1630. Jenže štěstí se ještě jednou k němu přiklonilo. Král Gustav Adolf II. od té doby, co připlul ze Švédska, začal všechno válcovat. A zastavit ho mohl jedině Valdštejn, kterého císař musel znovu povolat. V památné bitvě u Lützenu švédský král padl. Valdštejn byl znovu na vrcholu. Ale řady nepřátel a závistivců houstly. Jeho odstranění požadovali kromě vídeňského dvora bavorský vévoda i saský kurfiřt. Nakonec se jejich tlaku podvolil i císař Ferdinand II. A jak jistě znáte z dějepisu, zářná dráha vévody Albrechta skončila úkladnou vraždou v Chebu v roce 1634.
Mars nebo Merkur?
Valdštejn se rád připodobňoval k bohu války Martovi, svědčí o tom i rozsáhlá stropní malba v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Albrecht je tu zobrazený v antickém brnění a s přilbicí jako Mars na válečném voze taženém kvadrigou. Jeho výjimečná kariéra válečníka a vojevůdce je nezpochybnitelná. Ale je tu ještě druhá stránka věci, neméně důležitá. I ve svém válečném úsilí byl Valdštejn skvělý organizátor, dneska bychom mohli říci skvělý manažer. Nebyl vojevůdce jako Tilly, Mansfeld, Piccolomini nebo Pappenheim, kteří říkali: Dejte mi vojsko a já je rozmlátím. Valdštejn uměl postavit celé pluky, celou armádu a nechal si za to platit.
A protože peněz se v císařské pokladně nedostávalo, bral statky, pozemky, a nakonec i celá vévodství. Byl schopný i mimo bitevní pole. Když bylo vítězství císařské strany po Bílé hoře v Čechách dovršeno, založil s místodržícím knížetem Lichtenštejnem, Pavlem Michnou a dalšími dvěma obchodníky s císařským požehnáním mincovní konsorcium, které razilo znehodnocené mince.
Celý podnik nakonec skončil bankrotem, ovšem spolek a nejvíce on vydělal tímto podnikem jmění. Ještě více získal skupováním konfiskátů. Mezi nimi vynikalo dědictví po Smiřických, které podivně získal díky jménu své matky. Objem zisků z tohoto období se odhaduje na šest miliónů rýnských zlatých. A to už byl majetek, se kterým se dal stavět ten nejúžasnější palác.
Valdštejn jako stavitel
U mladých šlechtických kavalírů bylo zvykem se na prahu dospělosti vydat do světa. Při návštěvě Itálie Valdštejn dokonce studoval v Boloni a Padově matematiku a astronomii. Astronomie byla tehdy neoddělitelně spjata s astrologií a po setkání s Keplerem se Valdštejn stal jejím horlivým vyznavačem. Itálie ho nadchla, a později při stavbě paláce na Malé straně najímal výhradně italské stavitele a malíře. Zastupoval ho fortifikační inženýr Giovanni Pieroni, voják a stavitel současně. Projektoval a řídil práci dalších stavitelů jako byl Andrea Spezzi, Nicola Sebregondi, nebo Zachariáš Bossi.
Ve skupině umělců se objevil holandský sochař Adrien de Vries, který v Praze působil už za Rudolfa II. Pro Valdštejna nebyla stavba tak rozsáhlého paláce jenom věcí prestiže, ale i praktické potřeby. Nešetřil prostředky a stupňoval stavební tempo. Za pouhý rok dal zbořit 25 měšťanských domů i s Píseckou branou a na obrovské zející ploše dal v roce 1624 položit základy stavby, která byla v hrubé podobě hotova za tři roky. Ale stavební ruch a práce v interiérech neustávaly.
V roce 1627 Pieroni dokončil rozlehlou zahradní Salu Terrenu. Právě tady vytvořil de Vries početný soubor bronzových mytologických figur a sousoší, jako vrcholné dílo manýrismu ve střední Evropě. To nakonec sami známe. Ale jaký musel být palác uvnitř za života vévody Albrechta? „Vybavení paláce je skutku královské, sestávající z nesčetných obrazů, bruselských tapiserií, orientálních koberců, vlašského nábytku, kožených čalounů, hedvábných a samotových závěsů, německého stříbra a českého emailovaného skla,“ popsal své zážitky vévoda z Memmingenu, když navštívil Valdštejna v roce 1630.
Nádhera uvnitř
Málokdo dal vzniknout dílu k obrazu svému jako Valdštejn. Uzavřenost před okolním světem podtrhl i tím, že před hlavním průčelím paláce nechal vytvořit nové náměstí. A tahle uzavřenost a možná i jeho sobectví způsobily, že největší hodnoty tohoto díla se soustřeďují do interiérů. Proto nejcennější architektonický rukopis najdeme na zahradní straně komplexu, což je Sala Terrena. Do ní nechal Valdštejn vložit efekt a vznešenost. Podle mnohých italských předloh tu vznikl monumentální památník českého baroka.
Také Hlavní sál a kaple svatého Václava jsou nepřehlédnutelné, do výšky zabírají dvě palácová patra. V rozsáhlých palácových křídlech najdete barokní skvosty s bohatou výzdobou jako Mytologická, nebo také Ovidiova chodba, Rytířský sál, kulatou Audienční síň, benátské lustry z Murana, kožené tapety. Když Valdštejn začal stavět byl netrpělivý. Z Keplerových horoskopů mu vycházelo, že se nedožije vysokého věku, a tak pospíchal.
Jak všechny honil, vzpomíná florentský umělec Bartolomeo Bacccio. „Když jsem spadnul z lešení, kníže křičel: K čertu, to si to zvíře chce zlámat vaz dřív, než mi tu malbu dokončí?“ I po 400 letech ve Valdštejnském paláci všechno jenom září, až oslňuje. Není to jenom dílem původních stavitelů a umělců. V roce 2003 Evropská unie udělila Kanceláři Senátu ocenění Europa Nostra za citlivé restaurování a rekonstrukci Valdštejnského paláce. Díky pečlivé až filigránské práci restaurátorů se z posledních úprav znovu vyloupl nádherný historický ráz paláce.
Valdštejnský palác pro veřejnost
Valdštejnská zahrada otevírá své brány od dubna. Vybrané prostory Valdštejnského paláce si v prohlídkové sezóně od dubna 2024 lze zdarma prohlédnout v rámci pravidelných prohlídek každou sobotu. Pro organizované školní skupiny jsou po celý rok možné komentované prohlídky, vždy v pondělí a pátek. V rámci dnů otevřených dveří, které se konají 8. května a 28. října, mohou návštěvníci kromě historických prostor Valdštejnského paláce nahlédnout i do míst, která jsou během prohlídek nepřístupná.
Související
-
Příběhy pražských paláců
Objevte s námi příběhy pražských šlechtických sídel a jejich majitelů. Nahlédněte do jejich nitra, do galerií i na unikátní sbírky, které se v nich dnes nacházejí.
