K místům, která Franz Kafka rád navštěvoval, patří Třešť. Než nastoupil do zaměstnání, jezdil tam pravidelně v létě za svým strýcem. Podle některých legend zámek v Třešti byl Kafkovi inspirací ke kultovnímu románu "Zámek."
Putování po stopách spisovatele začínáme u bývalé synagogy. Podloubím vcházíme do nápadné bílé budovy a pokračujeme po schodech do patra. Tam je umístěna výstava, věnovaná Franzi Kafkovi a jeho rodině. Do Třešti jezdil během studií v letech 1900 až 1907. Trávil tam prázdniny u strýce Siegfrieda Löwyho, který měl ve městě lékařskou praxi. Doktor Löwy byl nejmladším bratrem Kafkovy matky.
„Franz Kafka za strýčkem rád jezdil. Siegfried byl svobodný, trochu plachý. Kafka měl k němu velice hezký vztah, možná i díky tomu, že strýc si na něho udělal čas, vyslechl ho, když měl starosti, poradil mu, když to potřeboval. Franz Kafka si tady užíval venkovského života, který z Prahy neznal,“ říká Romana Šťastná, vedoucí odboru kultury městského úřadu v Třešti, která nás městem provází.
V roce 1907 píše Kafka v dopise Maxu Brodovi:
„…Jezdím hodně na motorce, hodně se koupu, lehávám dlouho nahý v trávě u rybníka, až do půlnoci jsem s obtížně zamilovanou dívkou v parku…“
V dopise Maxu Brodovi Kafka popisuje, že po bouřce pomáhal stromům, pásl krávy a kozy a hrál hodně kulečník. Ale chodil i na dlouhé procházky, pil hodně piva a také už byl v templu. Jak naše průvodkyně poznamená, dokládá tato zmínka v dopise Brodovi, že Kafka třešťskou synagogu zcela jistě navštívil. V Třešti potkal budoucí slavný spisovatel i prázdninovou lásku. Hedwig Weilerová (1888-1953) pocházela z Vídně, do Třešti jezdila k příbuzným. V době, kdy potkala Franze Kafku, studovala ve Vídni na dívčím lyceu. Prvně se o ní Kafka zmiňuje v dopise Brodovi v srpnu 1907. Píše, že nejvíc času strávil s dvěma dívkami a pokračuje:
„Agathe je velmi ošklivá a Hedwig také. H. je malá a tlustá, její tváře jsou bez ustání a bezbřeze červené, její přední horní zuby jsou velké a brání ústům, aby se zavřela, a spodní čelisti, aby byla malá: je velmi krátkozraká, a to nejen kvůli pěknému pohybu, kterým si na nos nasazuje cvikr – špička nosu je vskutku krásně složena z malých plošek; dnes v noci jsem snil o jejích značně krátkých tlustých nohou a takovými oklikami poznávám krásu dívky a propadám lásce.“
Po odjezdu z Třešti poslal Kafka Hedwig Weilerové ještě řadu dopisů, zachovalo se jich čtrnáct. Psali si ještě asi rok, ale vztah na dálku neměl dlouhého trvání. Zachoval se Kafkův dopis, kde Hedwig po čase vykal. Hedwig Weilerová se provdala v roce 1917 za Leopolda Herzku. Holokaust přežili oba manželé ve Vídni.
Realita života
„Poznal tady i realitu dělnického života, jaké to je, žít z ruky do pusy – prostě tak, jak to v Praze neviděl", líčí Romana Šťastná. "Ve městě bylo několik továren a mezi strýcovými pacienty byli dělníci. Kafka viděl, že život není úplně jednoduchý.“
Doktor Löwy, ke kterému Kafka tak rád jezdil, byl ve městě i okolí známou osobností, jak zdůrazňuje Romana Šťastná: „Byl velice oblíbený a lidé na něho velice rádi vzpomínali. Měl silné sociální cítění, byl i průkopníkem přírodní léčby. Hodně větral a za to se mu Kafkův otec Hermann posmíval. Jak se můžeme dočíst, Franz Kafka sám rád cvičil u otevřeného okna. Část názorů strýce Siegfrieda přijal za své. Svému strýčkovi přezdíval ,švitorka‘ (německy Zwitscherer). Nebyla to ale žádná hanlivá přezdívka, spíš taková milá a jemná. Jeho přiškrcený hlas mu snad připomínal ptačí hlásek.“
Venkovský lékař
Siegfried Löwy byl velice sečtělý a měl velkou knihovnu. Měl ve městě běžnou lékařskou praxi a pustil se dokonce i do léčby zubů. Byl prvním lékařem, který v Třešti plomboval zuby. Ale lidé na něho vzpomínali i z jiného důvodu, jak dodává naše průvodkyně:
„O pořádný rozruch se postaral v Třešti tím, že si jako snad první v celém kraji koupil motorové kolo. Byla to tehdy nevídaná záležitost. Tento technický zázrak mu ale dlouho nevydržel. Když jel od pacienta ze Stonařova, narazil na silnici na kládu a dost se potloukl. Přežil to bez velkých zranění, ale motorové kolo zničil. Brzy si pořídil pořádný bytelnější motocykl. Pro něj to bylo výhodnější, protože mohl jezdit i za pacienty ve vzdáleném okolí a dostal se k nim rychle. Nemusel si najímat vůz s koňmi, jak to dělal před tím.“
Na výstavě v synagoze jsou historické fotografie, které zachycují doktora Löwyho na koni i na motocyklu. Na snímku z července 1914 ho roztlačují čtyři dámy, mezi nimi i Kafkova sestra Ottla. Jak hlásá text pod fotografií, šlo zřejmě již o druhý stroj, který si lékař pořídil a který nadchl i Franze Kafku, jak se zmínil v dopise Maxi Brodovi. Další fotografie zachycuje lékaře, sedícího v ordinaci. Löwy přišel do Třešti po studiu medicíny v roce 1899.
„Zůstal v Třešti 25 let, celou tu dobu vykonával lékařskou praxi. Pro představu, jak to tady tehdy vypadalo: Krátce po jeho příchodu, v roce 1901, byla Třešť císařským dekretem Františka Josefa povýšena na město. Měla asi 5000 obyvatel, byly tady dvě zemské národnosti, Češi byli v mírné převaze. Na počátku 20. století se židovští obyvatelé, především podnikatelé a majitelé továren, zasloužili o hospodářský, sociální a kulturní vzestup Třešti. Židovská obec měla tehdy vlastní školu, ješivu, synagogu, rituální lázeň a špitál. Byla to poměrně bohatá židovská obec. Vzhledem k tomu, že tu žily dvě národnosti, musel doktor Löwy používat němčinu i češtinu. To je patrné i z lékařských předpisů, které se zachovaly.“
Doktor Löwy bydlel v Třešti v domě číslo 131/9 na Malém náměstí. Na nenápadném zeleném domku byla v roce 2001 odhalena busta Franze Kafky. Jejím autorem je sochař František Häckel.
Strýc Löwy mohl Kafku inspirovat k povídce Venkovský lékař, kterou prvně publikoval v roce 1919. Myslí si to i Romana Šťastná: „Někdy se o to vedou spory, ale my v Třešti tvrdíme, že tato povídka je inspirována osobností doktora Löwyho, který jako venkovský lékař působil. Můžeme se u Kafky dočíst i o dalších podobnostech, které ho připomínají. Ta podobnost je velká, i když někteří tvrdí opak.“ Když se zdravotní stav Franze Kafky zhoršil, byl mu strýc Löwy nablízku. Jel za nemocným Kafkou i počátkem roku 1924 do Berlína. V létě 1925 - rok po Kafkově smrti - odešel doktor Löwy na odpočinek, odstěhoval se z Třešti a usadil se v Praze. 20. října 1942, těsně před tím, než měl být deportován do Terezína, spáchal sebevraždu.
Židovský duch Třešti přetrvává, navzdory holocaustu
V roce 1942 byli do koncentračních táborů deportováni všichni židovští obyvatelé Třešti a okolí. Romana Šťastná ukazuje na ulici, která vede k nádraží:
„Šli touto Nádražní ulicí k nádraží, odtamtud byli odvezeni do Třebíče a následně do vyhlazovacích táborů. Přežilo jen jedenáct lidí, ale nikdo z nich se do Třešti nevrátil. V roce 1942 historie židovské obce v Třešti končí.“
Oběti holokaustu připomíná památník na bývalém vězeňském dvoře, za budovou radnice. Po zmizelých židovských sousedech pátrala v minulých letech skupina žáků z Třešti. Jak podotýká naše průvodkyně, podařilo se jim objevit fascinující fakta.
„Našli úžasné pamětníky, ale i členy židovských rodin, kteří žili v zahraničí. Navázali s nimi kontakt a vyzpovídali je. Několik z nich se dokonce přijelo do Třešti podívat. Vznikly dvě krásné publikace plné vzpomínek, které by dnes už nikdo nedal dohromady.“
Pátrání po zmizelých sousedech je věnována malá výstava v přízemí synagogy. Kromě několika drobných výstav podél stěn je celý prostor skoro prázdný. Tóra je uschována v třešťském muzeu. Budova synagogy sloužila několik let jako sklad zeleniny, ale i divadelních kulis. V 50. letech minulého století ji koupila Československá církev husitská, která ji stále vlastní. Synagoga je velice pozoruhodnou památkou, říká Romana Šťastná.
„Synagoga byla vystavěna někdy po roce 1672, ale první písemná zmínka pochází z roku 1693. Barokní podobu budovy bohužel neznáme, protože v roce 1824 celou židovskou čtvrť těžce poškodil požár. Synagoga byla obnovena během jednoho roku. Další požár postihl tuto část města v roce 1920. Tehdy byla synagoga znovu opravena a částečně byly zazděny arkády. Díky svému členění je tato synagoga jedinečná.“
Od synagogy se vydáváme na malou procházku bývalou židovskou čtvrtí. Romana Šťastná upozorňuje na úzkou uličku naproti synagoze. „Vzadu v této uličce je vidět budova autoškoly. V tom nízkém domečku bývala kdysi židovská škola a vedle ní špitál. Před námi stojí dnes poněkud nevzhledná budova, před lety to byl rabínský dům. Rabín tam měl byt. Kromě toho tam byl i jednací sál. Na pravé straně ulice v domě, který se částečně rozpadá, sídlila ješiva. V době, kdy se sem sjížděli učenci z celého okolí, se Třešti přezdívalo ,malý Berlín‘.“
Nenápadnou uličkou procházíme kolem někdejšího strážního domku a pokračujeme směrem ke Kozímu plácku. „Tady zůstalo ještě spousta původních domečků. Ocitáme se v úplně jiném světě domků, často i opravených, ale je tu zachován původní vizuál. Domky obývané jsou, jen ale vypadají tak jako dřív,“ uzavírá své vyprávění Romana Šťastná, vedoucí odboru kultury městského úřadu v Třešti.
Zámek na druhé straně Třešťského potoka
Bílou stavbu na malém návrší nad silnicí nelze přehlédnout. Zámek byl několikrát přestavěn, naposledy v 19. století v novorenesančním stylu. Od roku 1984 patří Akademii věd České republiky, která v něm provozuje hotel. Někteří se domnívají, že zámek v Třešti mohl Kafku inspirovat k románu Zámek. Jako zdroj inspirace přichází v úvahu ale i řada dalších míst. Jisté je jen, že spisovatel do rozlehlého třešťského zámeckého parku chodíval. Franze Kafku si v hotelu připomínají, jak říká jeho ředitel Jan Křivánek.
„V letošním roce jsme připravili na nádvoří výstavu, která se týká Franze Kafky a jeho pobytu v Třešti. Na zámku si Kafku připomínáme různými motivy. Využíváme jeho písmo a jeho kresby v navigaci po hotelu jako takovém.“
Zámek prošel nedávno velkou rekonstrukcí. Úprava interiérů, při které byly použity kafkovské motivy, souvisí právě s poslední rekonstrukcí. V místnosti, ve které sedíme s Janem Křivánkem, nechybí knihovna. Pozornost návštěvníků upoutá na policích vystavená řada Kafkových děl nejen v českých, ale i anglických překladech. Ptají se návštěvníci, z nichž někteří přijíždějí ze zahraničí, na souvislost mezi Kafkou a tímto městem?
„Lidé z akademické obce samozřejmě vědí, že tu Franz Kafka působil a znají ho. Vzhledem k tomu, že jsme o něm připravili letos výstavu, zazní občas dotazy, týkající se Kafky.“
Výročí 100 let od úmrtí Franze Kafky nabízí možnost podívat se na Kafkovo dílo a život z aktuálních a nových úhlů pohledu. Všechny akce, výstavy, přednášky, literární odkazy najdete na stránkách Projekt Kafka2024.
Související
-
Po stopách Franze Kafky
Kde vyrůstal světoznámý spisovatel, jaká místa mu byla inspirací, kde trávil prázdniny, jaký byl Kafka z masa a kostí?
-
České knihy, které musíte znát
Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí? Najdete v knihkupectví v Berlíně…
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=LCit7-_L×tamp=1716536280)
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=dpHgXq8w×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
