Po stopách Franze Kafky se znovu vydáme do Prahy. Dozvíte se, na kterých adresách slavný spisovatel bydlel, kde pracoval a psal, ale také kde trávil svůj volný čas.
„Praha nepustí. Žádného z nás. Tahle matička má drápy. To se člověk musí poddat, anebo... Na dvou místech bychom ji museli zapálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak bychom mohli uniknout,“ napsal Franz Kafka ještě jako student svému příteli Oskaru Pollakovi.
Dnes je v Praze po slavném spisovateli pojmenované náměstí, galerie i muzeum. Jeho odkaz ale najdeme na mnoha dalších, často nečekaných místech, třeba v botanické zahradě v Tróji nebo na Občanské plovárně na břehu Vltavy.
V roce 1907, ve svých 24 letech, zamířil Franz Kafka do svého prvního zaměstnání, které se nacházelo v honosném neobarokním paláci na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice. Jednalo se o pražskou pobočku italské pojišťovny Assicurazioni Generali, vysvětluje novinářka a publicistka Judita Matyášová, autorka knihy Na cestách z Franzem Kafkou:
„Toto zaměstnání mu sjednal jeden z jeho strýců přes nejrůznější obchodní kontakty. Kafka to bral velmi pragmaticky. Zaujalo ho, že firma má ústředí v Terstu, u moře. Rozhodl se, že když bude dostatečně přičinlivý a bude se učit italsky, tak ho třeba vyšlou do centrály této pojišťovny.“
Fotograf vypátral Kafkovu původní kancelář
Ke stěhování do Itálie sice nedošlo, protože Kafka vydržel v Assicurazioni Generali jen necelý rok, ale studium italštiny mu i tak přišlo vhod. Nedlouho po nástupu do zaměstnání odjel na dovolenou do Itálie. Mimo jiné tam navštívil mezinárodní aviatickou přehlídku, která ho tak uchvátila, že o svém zážitku napsal svou první a bohužel i poslední reportáž, která vyšla v pražském deníku Bohemia.
Zvenku vypadá budova bývalého sídla Assicurazioni Generali podobně, jako v době, kdy tu Kafka pracoval. Uvnitř však prošla kompletní přestavbou. Ještě před její rekonstrukcí se fotografovi Janu Jindrovi podařilo vypátrat a objektivem zachytit Kafkovu původní kancelář, říká Matyášová:
„Budova je dost rozlehlá. Je v ní několik schodišť a spousta chodeb a chodbiček. Janu Jindrovi se podařilo na základě Kafkova popisu tu kancelář identifikovat. Byl to jeden z těch mála počinů, kdy se podařilo zachytit autentické Kafkovo místo. Podobným způsobem totiž některá další zásadní místa už zmizela. V Praze jsme na tom ještě celkem dobře. Ale třeba v centru Paříže, jen pár minut od Louvru, před pár lety zbořili hotel, kde Kafka bydlel.“
Místo domu U Lodi stojí hotel InterContinental
V době, kdy Kafka nastoupil do svého prvního zaměstnání, bydlel s rodinou ve čtvrtém patře secesního domu U Lodi. Ten vyrostl na místě bývalého židovského ghetta, jen pár stovek metrů od Staroměstského náměstí, na konci Pařížské (tehdejší Mikulášské) ulice. Dnes už byste ho tu nenašli. Byl totiž zničen na samém konci druhé světové války při bojích během pražského povstání. Na jeho místě dnes stojí známý brutalistní hotel InterContinental.
V roce 1912 zde Kafka během jedné noci napsal povídku Ortel. Ve stejném roce tu pak vzniklo i jeho slavné dílo Proměna:
"Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Co se to se mnou stalo? pomyslel si. Nebyl to sen."
Proměna je jedno z mála Kafkových děl, u kterého víme s jistotou, kde se odehrává, vysvětluje Judita Matyášová:
„Kafka nechtěl nikdy vysvětlovat, kde se odehrávají jeho příběhy. V podstatě v žádném z jeho literárních textů, až na jednu výjimku, nenajdeme název místa. Proto nevíme, jestli je to v Praze, ve Frýdlantu, v Siřemi, nebo kdekoliv jinde. Byt na rohu Pařížské a nábřeží je však podle německého Kafkologa Reinera Stacha skutečně místo, kde se odehrává povídka Proměna, a v jeho knize je i popis, kde a co v tom bytě bylo, včetně jeho půdorysu. Rozhodně to byl velký, velmi členitý měšťanský byt s několika pokoji a pokojem pro služku, a Kafka z něj měl výhled na řeku.“
Kafka chodil na procházky a na plovárnu dohlédl z okna
Z okna rodinného bytu U Lodi dohlédl Kafka na protější břeh na občanskou plovárnu, kam chodíval od dětství. Nejen že velmi rád plaval, ale a měl dokonce i svoji vlastní veslici, se kterou jezdil na Vltavě, říká Judita Matyášová.
„S tím souvisí i to, že byl velmi sportovně založený. Spousta lidí si myslí, že Kafka byl celý život nemocný, ale řekla bych, že ve srovnání s jeho přáteli, například s Maxem Brodem, na tom byl rozhodně fyzicky mnohem lépe. Chodil na dlouhé procházky, nejenom po Praze ale i za Prahu.
Věnoval se mimo jiné i fyzické práci. Někde v Nuslích, nevíme přesně kde, měl brigádu v zahradnictví a chodil také do Pomologického ústavu v Tróji. Takže Kafka byl i zahradníkem, to si s ním mnoho lidí také nespojuje. Myslím, že to velmi dobře dokresluje rozmanitost jeho zájmů.“
Kavka pracoval i v Dělnické pojišťovně
Přestože je většina Kafkova života spojena se Starým městem, jeho stopy bychom kromě Nuslí a Tróji našli taky na Žižkově, konkrétně v Bořivojově ulici, na místě bývalé továrny na azbest. Pokračuje Judita Matyášová:
„Těsně před první světovou válkou to vypadalo, že by se Kafkovi mohlo zadařit, protože v rámci rodiny koupili tuto továrnu a rozhodli se, že Franz tam bude tichým společníkem. Vypadalo to lákavě, protože by měl pravidelný příjem a mohl by trávit víc času literární tvorbou.
Jenomže začala první světová válka a členové rodiny, kteří byli podílníci, museli narukovat. Najednou byl Kafka někdo, kdo měl převzít dozor nad chodem továrny, a to mu rozhodně nevyhovovalo.“
Místo v továrně na azbest tak Kafka strávil zbytek svého pracovního života v Dělnické pojišťovně v ulici Na Poříčí, kde si rychle získal respekt svých nadřízených, popisuje Matyášová:
„Kafka v té dělnické úrazové pojišťovně dostal zajímavou příležitost. Mohl tam mnoho let fungovat na nějaké nejnižší úřednické pozici, ale protože byl perfekcionista, začal se zajímat, o co v pojišťovnictví jde a rychle stoupal v kariérním žebříčku. Na základě výsledků tak dostal na starost nejdůležitější část našeho území, Liberecko a Jablonecko v severních Čechách, kde byly především textilní továrny.“
Od sestry si půjčoval domeček ve Zlaté uličce
Jedno z nejznámějších míst spojené s Franzem Kafkou je malebný domeček ve Zlaté uličce č. 22 přímo v areálu Pražského hradu. Domek si v létě roku 1916 pronajala Kafkova sestra Ottla a čas od času ho bratrovi půjčovala. Na rozdíl od všeobecně rozšířeného povědomí tu nepřespával, ale chodil sem pracovat, vysvětluje Matyášová:
„Ottla měla milého, rozhodně to ještě nebyl její manžel, a chtěli se někde setkávat. V rodinném bytě to pochopitelně nebylo možné. Jednou za čas Franzovi ten domeček půjčila. Pro Kafku bylo tohle místo hodně důležité. Byl totiž velmi citlivý na hluk, a proto psal většinou v noci. Takže velmi rád využil té možnosti, že mohl psát v domečku.“
V denících a dopisech Kafka často popisuje, jak se v noci vrací ze Zlaté uličky domů, k rodičům.
„Dnes mi (bydlení v domečku) naprosto a dokonale vyhovuje. Ve všem: krásná cesta nahoru, to ticho tam, od jednoho souseda mě odděluje jen velmi tenká stěna, ale ten soused je dost tichý. Potom ta výhoda cesty domů, musím se rozhodnout, že přestanu. A život tam: je něco zvláštního mít svůj dům, zavřít za světem ne dveře do pokoje, ne bytu, ale hned dveře domu, ze dveří bytu vyjít skoro rovnou do sněhu tiché ulice.“
Jeho domovem byl i Schönbornský palác
Další známé místo, kde Franz Kafka krátce pobýval, je Schönbornský palác na Malé Straně, nynější sídlo velvyslanectví Spojených států amerických. Byt v paláci na adrese Tržiště Kafka získal od bytového úřadu po svém návratu z Mnichova v zimě roku 1916. Popisuje to ve svém dopisu Felice Bauerové:
„Někdy v té době jsem se vrátil z Mnichova s nově nalezenou odvahou a zašel jsem na bytový úřad, kde mi jako první nabídli byt v jednom z nejkrásnějších paláců.
Dvě místnosti, předsíň, jejíž polovina byla zařízena jako koupelna. Šest set korun ročně. Bylo to jako splněný sen. Vydal jsem se tam. Pokoje vysoké a krásné, červené a zlaté, jako ve Versailles. Čtyři okna do tichého, zapadlého dvora, jedno okno do zahrady. Do zahrady! Když člověk projde branou do paláce, sotva věří tomu, co vidí."
Kafkovo nadšení z nového bydlení však brzy opadlo. Byt v honosném paláci ze 17. století sice dostal, ale jiný, o něco menší, popisuje Judita Matyášová:
„První, co mě napadne ve spojení s tímto místem, je taková velmi studená ratejna, velmi studený prostor s vysokými stropy. Bylo to v roce 1917, kdy Kafka začal trpět zdravotními problémy a právě když bydlel na této adrese, tak se dozvěděl, že má tuberkulózu.“
Kafka vydržel v Schönbornském paláci jen pár měsíců, konkrétně od března do prosince roku 1917. Poté se vrátil zpět k rodičům do bytu v Oppeltově domě na rohu Staroměstského náměstí a Pařížské ulice.
Kafka byl zapřisáhlý vegetarián
Když mluvíme o Kafkovi a Praze, nemůžeme samozřejmě opomenout místa, kde trávil svůj volný čas. Z knihy německého autora Hannse Zischlera víme, že Kafka velmi rád chodil do kina, například do Ponrepa, které v té době sídlilo v Karlově ulici, nebo do Lucerny. Pokračuje Judita Matyášová:
„Nevím jak moc je známé, že Kafka byl zapřisáhlý vegetarián. V jeho cestovních denících jsou zmínky o návštěvách vegetariánských restaurací. A samozřejmě Kafka chodil i do kaváren. Asi nejznámější je Arco nedaleko dnešního Masarykova nádraží, také Café Louvre a další slavné kavárny. Ale představit si Kafku jako takového intelektuála s kávou a nějakým alkoholickým nápojem by asi nebylo moc přesné.“
Na Kafku můžete vzpomínat také v pražských parcích. Během svého krátkého pobytu na adrese Polská na Vinohradech chodil na procházky do Riegrových sadů. Jedním z jeho nejoblíbenějších míst však byly Chotkovy sady v sousedství Pražského hradu, odkud se mu nabízel nádherný výhled na panorama Prahy. O jedné takové procházce si do deníku napsal:
Nejkrásnější místo v Praze. Zpívali ptáci, zámek s galerií, staré stromy ověšené listím, přítmí…
Výročí 100 let od úmrtí Franze Kafky nabízí možnost podívat se na Kafkovo dílo a život z aktuálních a nových úhlů pohledu. Všechny akce, výstavy, přednášky, literární odkazy najdete na stránkách Projekt Kafka2024.
Související
-
Po stopách Franze Kafky
Kde vyrůstal světoznámý spisovatel, jaká místa mu byla inspirací, kde trávil prázdniny, jaký byl Kafka z masa a kostí?
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=LCit7-_L×tamp=1716536280)
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=dpHgXq8w×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
