Procházku po stopách Franze Kafky začínáme poblíž Staroměstského náměstí. Kafka bydlel na mnoha místech v Praze, ale jeho dětství a život jeho rodiny jsou těsně spjaty právě se Starým Městem pražským, v jehož kulisách se budeme celou dobu pohybovat.
Po stopách spisovatelova mládí se vydáváme s průvodkyní Danou Kratochvílovou, která Franze Kafku představuje nejen zahraničním, ale i českým turistům.
„Češi toho o totiž Kafkovi moc nevědí. Vždy mě překvapí, že dospívající Američané četli Proměnu a Kafka je pro ně známé téma. I jejich čeští vrstevníci se už o něm učí, ale za komunismu byl Kafka tabu. Několika generacím, včetně té mé, byl zkrátka utajen,“ říká paní Dana.
Jsme jen kousek od Staroměstského orloje, na náměstí Franze Kafky. Je to jedno z nejmenších a také nejmladších náměstí v Praze – po spisovateli, který se narodil v jednom z okolních domů, bylo pojmenováno teprve v roce 2000.
„Toto náměstíčko před vchodem do kostela svatého Mikuláše se ve středověku nazývalo Kurný trh. Rodný dům Franze Kafky připomíná jeho busta z roku 1966. Nemůžeme ale říct, že se narodil práv v tomto rohovém domě. Původní budova byla totiž stržena v době asanace přilehlého židovského ghetta. Zůstal z ní jen barokní portál a dům byl nově vystavěn. Nedávno v něm proběhla rekonstrukce, dole jsou kavárny a uvnitř pravděpodobně byty nebo kanceláře.“
Franz Kafka se narodil 3. července 1883. Jeho otec Hermann pocházel z jižních Čech, z velmi chudých poměrů. Po příchodu do Prahy si s pomocí bratranců otevřel v Dlouhé ulici svůj první krámek s galanterií. Jako schopný obchodník se rychle vypracoval a mezi jeho úspěchy patřilo i to, že získal srdce své budoucí ženy Julie. Ta naopak pocházela z dobře situované pražské židovské rodiny. Franz byl jejich nejstarším dítětem. Po něm se tu narodili ještě dva synové, kteří ovšem v batolecím věku zemřeli.
Časté stěhování
Z náměstí Franze Kafky jsme podloubím přešli na Staroměstské náměstí, kam se rodina s malým Franzem přestěhovala. V pozdně gotickém domě U Minuty se krátce po sobě narodily všechny tři Kafkovy sestry, Gabrielle, Valerie a nejmladší Ottilie, která byla spisovateli nejmilejší. Dům dodnes stojí, zdobí ho krásná renesanční sgrafita z 16. století a teď v něm sídlí Skautský institut.
„Kafkova rodina se nastěhovala do prvního patra. Měli tu velký byt, i s pokojem pro služku", pokračuje ve výkladu paní Dana. "Když bylo Franzovi šest let, začal odsud chodit do školy. Nová německá škola, kam tehdy chodil, byla v Masné ulici. Musel tedy přejít celé Staroměstské náměstí. Ve svých denících popisuje, že to pro něj bylo velmi stresující, měl totiž strach, že se ztratí. Navrhoval, zda by nešlo na náměstí postavit zábradlí, podél kterého by chodil.“
„Teď jdeme Týnskou uličkou, která je velmi úzká a tmavá. Kafka tudy chodil opravdu nerad. Později vzpomínal, jak ho každý den doprovázela do školy kuchařka a víceméně ho táhla za sebou, za přihlížení místních trhovkyň. Každé ráno se odehrávala tatáž scéna a každý den kuchařka hrozila, že ve škole řekne, jak se Franz opět vzpouzel.“
Škola v Masné ulici stále slouží svému účelu, ovšem Německé gymnázium, kam Franz díky výbornému prospěchu a navzdory pochybám o svých schopnostech postoupil, dnes už nenajdeme. Sídlilo v paláci Gotz-Kinských na Staroměstském náměstí, který nyní obývá Národní galerie. Na této prestižní adrese měl také Hermann Kafka od roku 1912 svůj obchod.
Doktor práv a celoživotní pojišťovák
Naší další zastávkou je Celetná ulice. „Nejprve se zaměříme na dům, který se nachází těsně pod kostelem Matky Boží před Týnem. Dnes je tam obchod Kodak Express a prodejna suvenýrů. Tam se Kafkova rodina nastěhovala, tatínek tam měl sklady a velký obchod – zaměstnával maminku, která seděla v pokladně, a několik příručích. Z Kafkova pokoje vedlo okno přímo do Týnského chrámu. Za dob komunismu pokoj využívala Státní bezpečnost a právě tímto oknem sledovala, kdo do kostela chodí. I dnes mohou turisté toto malé zamřížované okno vidět. Nachází se napravo od vchodu do chrámu.“
„V Celetné ulici je ale ještě jeden dům spjatý s rodinou Franze Kafky. Jedná se o Hrzánský palác č. 12, jenž kdysi patřil šlechtické rodině Hrzánů z Harasova. V tomto domě měl Hermann Kafka velkosklad s textilním zbožím. Bylo to už na sklonku jeho úspěšné obchodní kariéry, kdy přestal zajišťovat pultový prodej a pouze dodával zboží do obchodů v Praze i v jiných městech.“
Průchodem Hrzánského paláce se dostáváme do nenápadné Kamzíkové uličky, kde se v Domě u Červeného páva nacházel jeden z nejluxusnějších pražských nevěstinců. Chodívala sem řada osobností včetně německy píšících spisovatelů a tedy i Franze Kafky. Je možné, že sem zavítal už během studií na Karlově, dříve Karlo-Ferdinandově univerzitě, která je hned za rohem.
„Právě teď stojíme před Karolinem, na začátku Ovocného trhu, kde Kafka studoval práva. Nejprve se rozhodl pro chemii, ale tu záhy opustil. Studium zahájil v roce 1901 a v roce 1906 byl promován doktorem práv. Snil o tom, že po studiích odjede na nějaký čas do Itálie, to ale nevyšlo. V roce 1907, tedy jako čtyřiadvacetiletý, tedy nastoupil do pražské pobočky pojišťovny Assicurazioni Generali se sídlem v Terstu. Ta si postavila obrovskou neobarokní budovu na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice. Byla to doba, kdy se v souvislosti se zakládáním továren začalo mluvit o bezpečnosti práce a o pojištění dělníků. Právě této oblasti se Kafka jako úředník s právnickým vzděláním věnoval. Po dvou letech odešel do Dělnické úrazové pojišťovny v ulici Na Poříčí. Tam vydržel až do roku 1922, kdy ze zdravotních důvodů požádal o uvolnění. V této pojišťovně tedy strávil celý svůj pracovní život a udělal tu velmi slušnou kariéru,“ uzavírá první kapitolu putování po stopách Franze Kafky průvodkyně Dana Kratochvílová.
Výročí 100 let od úmrtí Franze Kafky nabízí možnost podívat se na Kafkovo dílo a život z aktuálních a nových úhlů pohledu. Všechny akce, výstavy, přednášky, literární odkazy najdete na stránkách Projekt Kafka2024.
Související
-
Po stopách Franze Kafky
Kde vyrůstal světoznámý spisovatel, jaká místa mu byla inspirací, kde trávil prázdniny, jaký byl Kafka z masa a kostí?
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=LCit7-_L×tamp=1716536280)
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=dpHgXq8w×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
