6) Siřem. Inspirovala zapadlá vesnička nedaleko Žatce Kafku k mystickému Zámku?
Siřem, vesnice v severních Čechách uprostřed chmelnic, sehrála v životě Kafky zásadní roli. Pobýval zde na sklonku první světové války. Propukla u něj tuberkulóza. Klid, přírodu, čerstvý vzduch našel u sestry na statku. A pravděpodobně i inspiraci ke svému stěžejnímu dílu Zámek.
„Stojíme na mostě, kudy K. přichází do obce, do vesnice a vidíte přímo támhle na návrší budovu špejcharu, která budí dojem zámku. K. pokračuje dál. Druhá budova vpravo byla v té době hospoda, která patřila pivovaru Dreher a nalevo vidíme kovárnu. Tam pracoval manžel hospodský z hospody naproti. Tam se K. ubytoval a bydlel tam i Franz Kafka, když jezdil do Siřimi.“
S Davidem Herblichem, místním rodákem, který pečuje o spisovatelův odkaz, se vydáváme po stopách Franze Kafky, a pravděpodobně i mladého zeměměřiče K., hlavní postavy románu Zámek. Hrdina jednoho z vrcholných děl slavného spisovatele přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Moc tomu nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Kniha má spoustu výkladů. A spekulace jsou i o místě, které mělo být předlohou Zámku. Pan Herblich nepochybuje, že to byla právě sýpka v Siřemi.
Vesnička s podivným názvem uprostřed rozlehlých chmelnic
Siřem, malá vesnice v severních Čechách. Když sem přijel Franz Kafka 12. září 1917, byla to vesnice v Sudetech, která se jmenovala Zürau a byla větší a rozsáhlejší než dnes. Jak vypadala v té době a proč sem vlastně Franz Kafka zavítal?
„Franz Kafka tu měl švagra Karla Hermanna, jeho nejstarší sestra Gabriella si ho vzala za manžela. Karel Herman byl z velké rodiny, rodině Hermannů tady patřilo několik statků, budov. On sem jezdil častěji, ale když sem přijel v roce 1917, byla válka. Přijel sem na dovolenou, protože měl první chrlení krve, tak se nevrátil zpátky do práce a zůstal tady 8 měsíců až do jara 1918. V té době tu byla i druhá sestra Ottla, která sem přijela Gabriele pomáhat na statku.
Dorazili sem za ním i kolegové z práce, kteří měli fotoaparát a z té doby pochází několik fotografií dokumentujících Kafkův zdejší pobyt.“
Fotografie si prohlížíme za sklem ve vitríně na návsi. Hned ta první vyvrací chybný údaj o Kafkově pobytu, kdy měl bydlet v čísle 35, ve skutečnosti to byl dům s číslem 15.
„Tady vidíte průhled skrz celý dům, místo zadních dveří tam je dnes okno. Ten dům vzadu, to je ten dům naproti. Ten starý akát tam pořád je. Fotografie, která je míň známá je tady před stodolou, kde stojí Ottla a návštěva z Prahy. A na té další je také Ottla už jinak oblečená, a je tu napsáno se sestřenicí Irmou, ale podle všeho to byla Kafkova švagrová.“
Franze Kafku si dnes většinou představujeme jako intelektuála, samozřejmě ho vnímáme přes jeho knihy, ale jak se můžeme dočíst, tak tady v Siřemi pracoval na statku, sportoval, štípal dříví.
„Se záznamy z té doby je to složitější, protože tady po roce 1945 došlo k vysídlení, ale zůstalo tady pár německých rodin, smíšených, kteří si Franze Kafku ještě pamatovali. On tady psal dopisy, psal deníky, napsal tady Siřemské aforizmy, to je jednoznačný. Velká debata se vede o zámku. Při procházce po vesnici si můžete udělat představu, zda to psal tady. V 60. tých letech tu byl i Miloš Forman s Václavem Havlem, po liblické konferenci to bylo, a hledali, bádali, kde Kafka bydlel, šli na Národní výbor, bohužel nepřišli k těm pamětníkům, kteří ještě žili a pamatovali si Franze Kafku, a na Národním výboru jim předseda řekl, že vůbec neví o nějakém Kafkovi, kdo to je.
Badatele, kteří sem jezdili za Kafkou, mystifikoval pohlednicí, kterou napsal Maxu Brodovi, tam vyznačil šipkou, kde bydlí, ale špatně. Ale Ottla to opravila. To bylo číslo popisný 35, on tam opravdu bydlel, ze začátku, jenomže naproti ho rušilo piano. Jak psal, že jediný piano v severozápadních Čechách je naproti jeho domu.
A dcera té holčičky, co tam hrála, sem každoročně jezdí z Německa a přivezla mi několik fotografií té maminky. Potom ho tam rušili povozy, přímo pod oknem, známé je i to, že ho rušili myši, tak si vypůjčili kočku a ta ho taky rušila. A tak ho sestra přestěhovala.
Klid venkova narušovala Kafkovi hra na piano, povozy pod oknem, myši i kočka, která je měla hubit.
A tam měl klid, viděl tam na pole, jak sejí sedláci. Vím, že vybíral brambory na poli, chodil do chlívka, psal dopisy, psal své přítelkyni Felicii Baurové do Berlína a na třech stránkách popisoval život prasete.
Já pořád dostávám nový a nový informace, co tady všechno dělal, hlavně díky paní Věře Koubový, která mi sem jezdí pomáhat sbírat informace a dělá tu i přednášky.
Třeba chodil na návštěvy k Feiglům, statkáři, který měl sedm dcer, a Kafkovi se líbila ta nejmladší, nejmenší, která nosila bílého králíčka na rameni.“
Oživení Franze Kafky v Siřemi
A jak se vůbec stalo, že jste se začal o Franze Kafku zajímat a začal jste ten příběh jeho pobytu tady oživovat?
„V podstatě to vyplynulo ze situace. Jezdil jsem sem na prázdniny. A po devadesátém roce, kdy mě bylo už tak nějak třeba 14, 15 let, první člověk, kdo tady chodil s batohem na zádech, byla Marta Železná, později Marta Davouz. Postupně jsem se potkával s dalšími lidmi, kteří šli po Kafkových stopách. Bylo několik aktivit, kdy chtěly jednotlivé skupiny vybrat nějaké finance na opravu kostela, udělat ubytovnu, projekty v řádech desítek milionů, které nevyšly. Plaketu odhalili na špatném domě. A tak nějak mi to přišlo líto, že se tady ta vesnice pořád rozpadá, nic se tady neděje. Tak jsem se rozhodl založit v roce 2008 spolek a osm let později i galerii," říká místní nadšenec David Herblich.
Oživit místo, kde Franz Kafka strávil několik měsíců života, chce Festival Deziluze. Ten připravuje Marianna Cimburová. Koná se už podesáté, ale letos poprvé v Siřemi.
„Jsme fascinováni osobností Franze Kafky. Intenzivně pracujeme na audiowalku, který se bude jmenovat Siřem očima Franze Kafky. Zároveň chystáme různé performance, workshopy, koncerty odrážející téma Proměna. Díky česko-německému fondu budoucnosti spolupracujeme s umělci z Berlína. Festival spolupořádáme s městem Blšany a s Galerií Kafka, a to nám dává ohromné možnosti. Právě teď chystáme stage přímo ve špejcharu, jenž je onen domnělý Zámek. Chystáme různé světelné instalace po celé obci, kterými chceme vlastně celou vesnici přetvořit v jednu velkou kulisu festivalu“.
Výročí 100 let od úmrtí Franze Kafky nabízí možnost podívat se na Kafkovo dílo a život z aktuálních a nových úhlů pohledu. Všechny akce, výstavy, přednášky, literární odkazy najdete na stránkách Projekt Kafka2024.
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=LCit7-_L×tamp=1716536280)
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=dpHgXq8w×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
