5) Kde byl Franz Kafka revizorem

Zámek se nachází právě v tomto městě, ve Frýdlantu. I když 100% důkaz, že právě místní zámek Kafku inspiroval ke stejnojmennému románu nemáme, stejné zásluhy si připisuje i vesnice Siřem, o které budeme mluvit v příštím díle našeho seriálu.

Hotel Bílý kůň na frýdlantském náměstí|Foto: Klára Stejskalová, Radio Prague International

Sem do Frýdlantu Franz Kafka jezdil pracovně, jako inspektor bezpečnosti práce a pravidelně se ubytovával v hotelu Bílý kůň. Tento hotel se nachází na frýdlantském náměstí, kterému vévodí impozantní radnice v německém stylu. A právě před hotelem Bílý kůň se nakonec setkáváme s Jakubem Žáčkem, pražským hercem a zároveň frýdlantským patriotem a také organizátorem festivalu Frýdlantsko Franze Kafky. Co o Kafkových cestách do Frýdlantu víme?

„Víme, že sem přejížděl jako revizor Dělnické úrazové pojišťovny, dříve Assicurazioni Generali, a bydlel tady v jednom pokojíčku, bohužel přesně nevíme, ve kterém. Mimochodem všimněte si, že hotel, před kterým stojíme, má kafkovsky zavřeno, takže se tam nedostaneme. Zachoval se nám takový zvláštní deníkový záznam, který je takový frýdlantsky depresivní:

Hotel na náměstí. Velká hala. Kristus na kříži, který možná vůbec nebyl. Záchod bez vody, zespoda fičí vánice, po dlouhou dobu jsem byl jediný host…“

Kolikrát tady Kafka byl a jak dlouho trval jeho pobyt? Byly to, řekněme, tři návštěvy nebo jich mnohem více?

Zámek Frýdlant|Foto: Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED

„Ano, bylo jich určitě alespoň deset, byly různě dlouhé, některé pro něj možná až zbytečně dlouhé. Nicméně Frýdlant ho fascinoval svým geniem loci a především zámkem, který je takový kafkovský. Myslím, že náš zámek a Kafka se spolu hledali. Je o tom i deníkový záznam, který dokládá, že Kafka byl fascinován tou stavbou a strukturou těch budov. Uzavřenou strukturou, která vytváří až optický klam. Ale vraťme se k tomu, že byl revizorem a dohlížel na to, jestli místní podniky dbají na bezpečnost práce. Z toho byl také deprimovaný. Popisuje, jak každou chvíli vidí, jak někdo něco někam nese, kde to nemá být a jak se dělnice s celou nůší nádobí rovnou vrhají pod schody.“

Celkově těch informací moc není…

„… ale když jsou, tak jsou velmi konkrétní díky těm deníkovým záznamům. Ale samozřejmě jsou v tom velké mezery. Pak se dají hledat informace v těch dílech. Když čtu Zámek, tak tam ten náš zámek úplně vidím, ale to je samozřejmě moje projekce.“

Už tady několikrát padlo slovo depresivní, deprimující. Bylo to opravdu všechno takové? Já myslím, že Kafka měl Frýdlant rád.

Foto: Radio Prague International

„Určitě. Dokonce když v rodině přemýšleli, jakou školu by měla studovat jeho sestra Otla, tak on jí doporučil frýdlantskou hospodářskou a mlékařskou školu, kam ona opravdu v roce 1918 nastoupila. Asi by ji neposílal někam, kde by to bylo hrozné. Jedině že by to byla taková sourozenecká pomsta, ale myslím, že ne, že Otlu měl Franz opravdu hodně rád. Taky ji z Frýdlantu posílal krásné pohledy, kde maloval a popisoval ten pokojíček, kde mu byla zima. Dochoval se dopis Otle ve formě takového skoro komiksu.  Myslím, že všichni kafkologové by souhlasili, že Frýdlant pro něj byl svým způsobem významný. Dokonce tady viděl Kaiserpanorama, což se v rozhlasu těžko popisuje, taková tehdejší 3D projekce, a na základě tohoto dojmu začal pracovat na románu Nezvěstný (Amerika).“

Máte nějaké vysvětlení pro to, že Kafka je dnes světoznámý spisovatel, měl k tomuto městu vztah, ale nemá tady žádnou připomínku, žádný památník, ani pamětní desku…

„No to je takové kafkovské, ne?“

I když jedna připomínka přece jenom existuje, kulturní festival Frýdlantsko Franze Kafky, který vy osobně organizujete.

Jakub Žáček|Foto: Klára Škodová, Český rozhlas

„Když tady zůstaneme trochu déle, ještě pár minut, tak to město na vás dýchne tou atmosférou. To je to, co nás přimělo pojmenovat po něm tem festival, který není vysloveně o Kafkovi. Vzít to jméno a ten genius loci, které Kafka vnímal, je pro náš klíč proč to tady děláme.“

Teď už se nacházíme na zámku. Není jisté, zda opravdu tento zámek byl inspirací pro román. Podle některých odborníků se taky mohlo jednat o sýpku v Siřemi nebo o zámky Osek nebo Střela u Strakonic. Docela pravděpodobné je, že všechna tato místa na Kafku zapůsobila. Ostatně román není o popisu jedné konkrétní stavby. Co si o tom myslí Jakub Žáček. Jsou nějaké indicie nebo dokonce důkazy, že se v románu mluví o frýdlantském zámku?

ČTĚTE TAKÉ

Franz Kafka: Zámek

„Nemůžeme od autorů požadovat, aby dodržovali svůj inspirační zdroj do posledního detailu. Proto se kromě frýdlantského zámku uvádí i Siřem. Tady vidíme, že ten zámek je takový uzavřený, je těžké se sem dostat, tedy pokud nemáte klíč nebo vstupenku. Poslední majitelé zámku byli Clam-Gallasové. Připomeňme si postavu pana Klamma z románu a český význam slova klam. Dále,  K. okouzlí dívka Frída. Frída, Frýdlant…? Mám pokračovat?“

Frýdlant je město na severu Čech, v Libereckém kraji, v oblasti známé také jako Sudety. V této oblasti historicky tvořili většinu obyvatel Němci, kteří byli po 2.světové válce vysídleni. To se týkalo i Frýdlantu, kde došlo po válce k výměně většiny obyvatelstva. To se pochopitelně dotknulo i historické paměti. De facto zde nezůstal téměř nikdo, kdo by si mohl pamatovat, že sem před lety jezdil nějaký Franz Kafka…

Radnice na frýdlantském náměstí|Foto: Klára Stejskalová, Radio Prague International

Jakub Žáček vzpomíná, jak kdysi pracoval jako průvodce na místním zámku.

„Ani místní, ani frýdlantští často nevěděli, že tady Franz Kafka byl a že to pro něj bylo docela významné místo. Když jsem dělal průvodce tady na zámku, tak jednou přijeli nějací Angličané a ptali se „kde máte něco k tomu Kafkovi, co bychom mohli vidět? Nějaké záznamy nebo nějaké archivní záležitosti…“ Tady na zámku říkali „Kafka, ten tady nikdy nebyl. To byl pražský německý spisovatel“. Já už jsem tehdy věděl od Bohumila Hrabala, že Kafka tady opravdu byl. Pro kafkology to byla celkem známá skutečnost. Je pravda, že Kafka tady neměl zázemí, byl to spíš výjezd, pracovní i inspirativní. Nějak jsme si tu informaci o Kafkovi nepředali mezi těma dvěma národy, mezi těmi dvěma obyvatelstvy, které se tu vyměnili.“

Foto repro: Jiří Slíva, 'Franz Kafka a Frýdlant'/Město Frýdlant

Dalším důvodem, proč na Kafku nejen ve Frýdlantu pozapomněli, je určitě fakt, že v době komunismu sice Kafka nebyl zakázaným autorem, ale také rozhodně nebyl autorem propagovaným a často vydávaným. Nicméně na otázku, kdy se Frýdlantu začalo mluvit o tom, že Kafka k tomuto městu patří, odpovídá Jakub Žáček s humorem.

„Tak poprvé se o tom začalo mluvit v Dělnické úrazové pojišťovně, kde řekli „Tak pane Kafka, vy teď máte s těmi revizemi na starosti okres Frýdlant.“ A on se zatvářil tak jako vždycky na fotografiích a jel jsem. A to ještě netušil, že ani sto let od jeho smrti si tady nekoupíme s jeho portrétem ani hrníček, ani tričko ani plyšáka, jako to můžeme udělat v Praze.“

Foto: Kafka 2024