Ľudovít Bari představil unikátní hudební nástroje. Inspirace čerpá v přírodě, někdy jsou to chapadla chobotnice, jindy kresba muších křídel
Ľudovít Bari představil v Pelhřimově soubor smyčcových nástrojů a byl zapsán do Knihy rekordů. Australská televizní stanice BEYOND 2000 o jeho hudebních nástrojích odvysílala reportáž v 82 státech světa.
Nápad na výrobu hudebních nástrojů přišel náhodou. Původně ho oslovila jedna dáma s tím, aby pro jejího muže udělal housle jako dárek. Podmínkou bylo, že budou podle jejího návrhu. S tím Bari nesouhlasil a připravil deset vlastních návrhů, které ale žena odmítla, a tak návrhy zahodil. Po čase se k nim ale vrátil a za tři měsíce dokončil první housle. "Pochopil jsem, že dělat housle, to není jen jedna profese, to není jen řezbařina, musíte umět lakovat, řezat, znát rozměry, mít na to nástroje," řekl Ľudovít Bari.
Hudební nástroje z jednoho kusu dřeva
Unikátní elektrofonické housle, violy a violoncella začal pětasedmdesátiletý výtvarník tvořit v roce 1990, poslední z 23 kusů dokončil loni. Díky kolekci, která je kvůli krádeži zredukovaná na 20 originálních kusů, se stal českým rekordmanem. Titul mu udělila Agentura Dobrý den. Bari si vypěstoval si osobitý styl práce se dřevem, jehož kresbě se při tvorbě podřizuje.
Charakteristické pro jeho nástroje jsou secesní oblé tvary a inspirace v přírodě, někdy jsou to chapadla chobotnice, jindy kresba muších křídel. Podstatou je, že jemné linky vycházející z tradičního tvaru houslí či violoncella vznikají při několikaměsíční práci jen ručním náčiním z jednoho kusu dřeva.
Nástroje ocenil i učitel hudby
Podle Jiřího Bílka, učitele hudby, který si na housle Bariho zahrál, jsou to povedené nástroje. "Někdy mají elektrofonické housle příliš tlustý krk, je to vysoko nad hmatníkem. Tady nic z toho není, všechno se to podařilo dobře sladit," řekl Bílek.
Pražský řezbář a výtvarník Ľudovít Bari se tak postaral o letošní 1. zápis do České knihy rekordů na 34. festivalu Pelhřimov - město rekordů. Jeho nástroje obletěly svět, přestože je jejich autor absolutní samouk. Australská televizní stanice BEYOND 2000 o autorových hudebních nástrojích odvysílala reportáž v 82 státech světa.
Kolekce pozoruhodných hudebních nástrojů byla svého času označena za světový unikát a zároveň za technickou novinku 21. století. Jako materiál na výrobu byl použit většinou smrk, ale také modřín, javor, mahagon, nebo eben.
