Psychologické testy pro žadatele o zbrojní průkazy? Není třeba, míní lékaři
Povinné psychologické vyšetření při žádosti o zbrojní průkaz není třeba, myslí si zástupci praktických lékařů ze Společnosti všeobecného lékařství. Diskuse o vhodné proceduře získávání zbrojních průkazů se znovu rozhořela poté, co policie po půl roce uzavřela vyšetřování vraždění střelce z pražské Filozofické fakulty.
„Na základě činu jednoho šílence nemusíme hned volat po změnách jinak funkčního systému. Zároveň bych však z psychologického vyšetření nedělal nějakého strašáka a do budoucna se můžeme bavit o tom, zda by mohlo být běžnou součástí procesu zisku zbrojního průkazu,“ říká MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL.
Doktor Mucha předkládá několik argumentů proti povinným psychologickým testům. V první řadě v Česku není dost klinických psychologů. Ti, kdo potřebují jejich pomoc, často čekají několik měsíců na volný termín vyšetření. Pokud psychology zahltíme ještě i posuzováním žadatelů o zbrojní průkazy, situace se ještě zhorší. Dalším argumentem je to, že duševní stav každého jedince se mění. Člověk po proděleném traumatu různého druhu už není tentýž, který dejme tomu před deseti lety absolvoval psychologické testy. Jejich výsledek tím ztrácí relevanci i ochrannou funkci před potenciálně nebezpečnými držiteli zbrojních průkazů.
Na druhou stranu sám doktor Mucha se vlastní ordinaci snaží dodržovat zásadu, že alespoň jednou za život by každý držitel zbrojního průkazu měl psychologické testy absolvovat. „Pokud se testům někdo brání, už to samo o sobě je trošku podezřelé, a takovému člověku pak věnuji věší pozornost“ – říká lékař.
Jsou opravdu všichni praktičtí lékaři připraveni brát na sebe zodpovědnost za vydávání zbrojních průkazů? Jak jsme viděli, špatné rozhodnutí se může stát jednou z příčin tragédie? „Praktický lékař se nemůže být zbabělec a bát se rozhodovat. Takové je naše práce. Na rozdíl od lékařů v nemocnicích nemáme za sebou aparát laboratoří a desítek dalších lékařů ke konzultacím. Musíme na sebe brát zodpovědnost a neuchylovat se k alibismu tím, že ke každém rozhodnutí budeme vyžadovat takové nebo jiné potvrzení od někoho dalšího“ – soudí MUDr. Cyril Mucha.
Nicméně, nebylo právě vydání zbrojního průkazy střelci z FF UK důkazem, že systém je nastaven špatně? „Z toho co víme o tomto případu, tak tam právě došlo k nepředání informací. Praktik nevěděl, že se dotyční léčí u psychiatra. Tohle je jádro problému. Jak můžeme udělat skutečně kvalifikované rozhodnutí, když nevíme, že se nám pacient léčí u psychiatra s psychickou poruchou a neřekl nám o tom?“- pokračuje MUDr. Mucha a dodává: „Každý lékař, který pečuje o nějakého pacienta, má již dnes povinnost ze zákona předat registrujícímu praktikovi informaci o této péči. Ne vždy se tak ale děje a dodržování nařízení nikdo nevymáhá. Lékaři přitom mají dnes k dispozici řadu komunikačních kanálů a nástrojů, jak bezpečně předat informace svým kolegům.“
