Čeští vědci zjistili, že pomocí jednoduchého testu plic lze odhalit poruchy paměti
Pomocí jednoduchého testu plic jde u starších lidí odhalit poruchy paměti, které se mohou rozvinout v demenci. Souvislost mezi zhoršenou pamětí a funkcí plic zjistili vědci z Národního institutu SYRI v Brně, kteří 16 let sbírali data ve 14 zemích. Zdravotníci tak budou moci tyto druhy problémů dřív diagnostikovat a léčit.
Vědci připomínají, že podle demografické projekce Světové zdravotnické organizace se podíl světové populace nad 60 let do roku 2050 téměř zdvojnásobí, z 12 % na 22 % (2 miliardy lidí). S ohledem na toto globální stárnutí populace přibývá i lidí, kteří trpí kognitivní poruchou, tedy poruchou paměti, a nejsou ve stáří zcela samostatní.
Díky testům českých vědců získá zdravotnictví přesnější informaci o tom, jak dlouho budou tito lidé budou žít a v jakém stavu. K testování výkonu plic se používá takzvaná maximální výdechová rychlost, jejíž zjištění je lehce dostupné.
„Mezi výsledky tohoto měření a zhoršením plynulosti verbálního projevu, paměti či počítání je zřejmá souvislost. Jedinci se sníženým výkonem plic vykazovali v této rozsáhlé studii statisticky významně nižší hladiny výsledků všech kognitivních testů,“ uvedl Hynek Pikhart z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Jedna z nejrozsáhlejších studii na světě
Testování plicních funkcí prostřednictvím jednoduchého výdechového testu už několik let funguje jako prediktor kardiovaskulárních příhod a mortality. Nyní se podle vědců ukazuje, že ho lze použít i u lidí s poruchou paměti, která se může rozvinout až v demenci.
Studie vědců SYRI je jednou z nejrozsáhlejších na světě, protože zahrnuje vzorek sbíraný 16 let ve 13 evropských zemích a v Izraeli. Zdravotní charakteristiky u lidí starších 60 let vědci měřili v šesti vlnách a zajímala je verbální plynulost, paměť a matematická gramotnost. Průměrný věk účastníků studie byl 64,8 let.
„Kognitivní zdraví patří mezi hlavní faktory důležité pro zachování kvality života, protože umožňuje starším lidem udržet si pocit smysluplnosti a schopnost žít nezávisle. Odhaduje se však, že podíl lidí s kognitivní poruchou se do roku 2050 ztrojnásobí. Pro zdravotní systém je zásadní nejen otázka, jak dlouho budou žít, ale také v jakém stavu roky navíc stráví,“ dodal Pikhart.
