Pavel podpořil dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině i její vstup do NATO
Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance.
Summitu NATO ve Washingtonu se zúčastnili prezidenti a premiéři z 32 členských zemí NATO. Severoatlantická aliance existuje už 75 let. Jak řekl generální tajemník Jens Stoltenberg, NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem. "Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane," prohlásil Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur.
"Pokud nechceme, aby Ukrajina prohrála, a vzdala se Putinovi, musíme prokázat naše odhodlání. Čím bude naše pomoc spolehlivější a pevnější, tím dříve si Moskva uvědomí, že nás čekání nezdolá, a tím dříve může válka skončit."
Ze strany Ruska nyní podle Stoltenberga nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, existuje ale stálá hrozba kyberútoků a sabotáží.
Pavel: Není možné přijmout okupovaná území za ruská
Český prezident se ve Washingtonu setkal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jednali mimo jiné o situaci na bojišti i české muniční iniciativě.
"Potvrdili jsme si dlouhodobou podporu ČR pro Ukrajinu, a pro bezpečnost v Evropě. Došlo i na konkrétní témata obranné spolupráce. Musím říct, že Ukrajina je opravdu vděčná za všechnu pomoc, které se jí z české strany dostává," prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle prezidenta Pavla nedostávala Ukrajina zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území. Řekl to v debatě na diskusním fóru při příležitosti summitu NATO. Nyní se podle Pavla spojenci snaží Ukrajině dát vše pro obranu jejího území a zamezení dalšího ruského postupu.
Podle Pavla není možné přijmout, že by okupovaná ukrajinská území byla uznána za ruská, znamenalo by to odmítnutí principů, na kterých je vystavěna společnost. Realisticky je podle něj ale nutné přijmout, že části ukrajinských teritorií budou dočasně okupovány. Taková situace by ovšem neměla bránit v pokračování integrace Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekl prezident.
Na Ukrajinu míří stíhačky F16
Na Ukrajinu už míří stíhačky F-16, do konce léta by měly být bojeschopné. To je jeden z příslibů, které Ukrajina dostala na summitu NATO ve Washingtonu.
"Nejenom F16, ale jakákoliv letecká technika je pro Ukrajinu v tuto chvíli nesmírně klíčová. Jednak v tom, aby zabezpečila ochranu svého vzdušného prostoru, případně aby získala alespoň rovnocennou náhradu za to, aby byla vyrovnaným protivníkem ruské armádě a ruským vzdušným silám," připomněl Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze z Univerzity obrany.
Lídři členských států NATO také poděkovali Jensi Stoltenbergovi za jeho deset let ve funkci generálního tajemníka NATO. Na podzim jej vystřídá dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.
Členské země NATO přijaly společnou deklaraci, která slibuje další podporu Ukrajině, kritizuje Čínu za partnerství s Ruskem. Obvinila Peking z toho, že dodává Rusům součástky do zbraní a další zboží, které Moskva využívá ve válce proti Ukrajině.
Kreml uvedl, že aktivity NATO si vyžádají ruskou odpověď. Aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině.
