Pražské metro: Jiří z Poděbrad, a co ostatní slavní Češi?
Dnes se v doprovodu Martina Karlíka z Prague City Tourism zastavíme na stanici trasy A Jiřího z Poděbrad, abychom si povídali o historických osobnostech, které inspirovaly názvy stanic. Je jich překvapivě málo.
Ve vestibulu stanice je umístěn reliéf Jiřího z Poděbrad, českého krále, po němž je stanice pojmenována. Čím se proslavil?
„Jiří z Poděbrad byl šlechtic, který ovšem nepatřil k žádné královské dynastii. Po husitských válkách se v důsledku nestabilní politické situace v Čechách stal zemským správcem království. Později byl nakonec šlechtou zvolen králem. Protože však nepatřil k žádnému vládnoucímu rodu, neměli jeho potomci nárok na trůn. Jeho syn Jindřich se sice pokusil několik let vládnout, ale musel odstoupit, když se k moci dostali Jagellonci. Jiří z Poděbrad je dodnes znám jako „král obojího lidu“, protože se snažil smířit katolíky a protestanty. Panovník byl také jedním z prvních, kdo uvažoval o určité formě evropské integrace, a právě z těchto důvodů se stal významnou postavou českých dějin."
Náměstí a stanice Jiřího z Poděbrad se ostatně nacházejí v blízkosti čtvrti Žižkov, pojmenované po husitském válečném vůdci Janu Žižkovi…
„Na Žižkově je mnoho ulic, které vzdávají hold husitským osobnostem, například Jeseniova, Chelčického, Křišťanova nebo Prokopova. Žižkov se původně jmenoval Vinohrady, což bylo tehdy samostatné město. To bylo kvůli své velikosti rozděleno na dvě části – Vinohrady I a Vinohrady II. Nebylo to ale příliš praktické. Jeden z obou celků se tedy přejmenoval na Žižkov, a to z iniciativy tehdejšího starosty, který byl zapálený do husitské myšlenky, jak to bylo ostatně v době národního obrození obvyklé."
Stanic metra pojmenovaných po významných osobnostech není v Praze mnoho. Kromě Jiřího z Poděbrad můžeme zmínit ještě stanici Želivského, rovněž na lince A, pojmenovanou po husitském knězi a kazateli Janu Želivském. Byla situace jiná před rokem 1989?
„Za minulého režimu bylo takových stanic víc, měli jsme například stanici Primátora Vacka – dnešní Roztyly – pojmenovanou po poválečném primátorovi města. Další stanice nesly jména novinářů Julia Fučíka a Jana Švermy – dnes jde o Nádraží Holešovice a Jinonice. Pak tu byly stanice, které sice nenesly jména osob, ale přesto byly nějakým způsobem spojeny s komunistickým režimem, jako například Budovatelů (nyní Chodov), Mládežnická (Pankrác) a Kosmonautů (Háje). V plánu byly některé další stanice s politickými názvy, například Hůrka se měla jmenovat Slovenského národního povstání. Pro dnešní Lužiny byl původně vybrán název Barikádníků. Protože však tyto stanice byly otevřeny až po sametové revoluci, byly jejich názvy změněny ještě během výstavby."
Proč v Praze nemáme třeba stanici Svaté Ludmily, Komenského nebo Masarykovu?
„Hlavní důvody jsou dva. První je praktický. Když se stanice jmenuje po slavné osobnosti a vy nejste místní, tak dost dobře nevíte, kde to je, v jaké čtvrti se ta či ona stanice nachází. Další věc, kterou je třeba mít na paměti, je poměrně rychlé střídání politických režimů v této zemi, což má vliv na pojmenování ulic a dalších veřejných míst. Během 20. století se ulice přejmenovávaly zhruba pětkrát: za první republiky, za protektorátu, pak dvakrát za komunistů a znovu po revoluci. Nyní se dává přednost neutrálním názvům, které nepodléhají politickým změnám. Příkladem může být ulice Spojenců v Horních Počernicích. Tento název bude vždycky v kurzu, ať už je spojencem kdokoliv."
Věděli jste, že…
U příležitosti 50. výročí pražského metra byly na nástupištích stanice Florenc na trase C slavnostně odhaleny dvě monumentální nástěnné malby. Díla, která vytvořili umělci Michal Škapa a Matěj Olmer ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, nabízejí velmi osobitou a současnou vizi českého metra. Dopravní podnik hl. m. Prahy vyhlásil výzvu na podobné projekty také pro stanice Vyšehrad, Budějovická, Kačerov, Pražského povstání a I. P. Pavlova.
Související
-
50 let pražského metra
Pražské metro slaví 50 let! Objevte skryté poklady i umělecká díla, která pražská podzemní dráha skrývá.
